„Umělá inteligence, roboti, ochrana živé síly, drony, laserové zbraně. To je nezbytný krok po současné modernizaci,“ prohlásil náčelník generálního štábu Aleš Opata na úvod tradičního velitelského shromáždění za účasti prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše.
Podle Opaty se potvrdilo, že svět není a nebude bezpečné místo. Proto musí pokračovat modernizace navzdory koronavirové krizi a tlakům na obranné výdaje. „Potřebujeme moderní zbraně a technologie, nové přístupy. Nevíme úplně přesně proti čemu a komu se budeme bránit... Nevystačíme si jen s mobilními telefony a počítači,“ řekl Opata.
Cílem je podle něj schopnost české armády operovat současně i samostatně ve všech pěti doménách - na souši, ve vzdušném prostoru, na moři, kyberprostoru i vesmíru. „Budoucnost je v provázanosti operačních domén. Někdy nasadíme robotické zbraně, někdy perfektně vycvičené vojky,“ uvedl.
Česká republika by podle něj v tomto ohledu měla být ambiciózní a nesrovnávat se jen s nejmenšími zeměmi. „Jsme tak velcí, jak se budeme cítit,“ dodal. Jak dodal, velení armády chápe ekonomickou realitu, ale země nesmí zapomínat, proč armádu má. „Až do roku 2017 jsme dávali armádě tvrdou dietu a nemůžeme se teď divit, že je hubená,“ konstatoval.
Babiš slíbil stabilní financování obrany
Zvyšování bojeschopnosti armády podpořil prezident Miloš Zeman. Podle něj ale musí jít o skutečnou modernizaci armády, „nikoliv kupování starých zbraní, které už téměř dosloužily, ale soustředění se na novou generaci“.
Chválil, že armáda vybudovala v Prostějově první jednotku s bezpilotními prostředky. „Ukázalo se, že drony mají neobyčejné bojové schopnosti, nehledě na to, že nevytvářejí vlastní ztráty,“ prohlásil.
Vrtulník s českou vojačkou nad Sinají mohli sestřelit islamisté, řekl Zeman |
Podle svých slov by přivítal, kdyby Česká republika podobně jako nakupuje v boji osvědčené americké vrtulníky, nakoupila v další fázi vyzbrojitelné drony izraelské výroby. „Kdybych byl megaloman, doporučoval bych ten největší dron o velikosti boeingu. Protože nejsem megaloman, myslím, že by nám stačily menší, ale žádné hračky,“ uvedl.
Velitelé na setkání každoročně probírají, jaké bude mít armáda v příštím roce priority a hlavní úkoly. Mezi klíčová témata patří právě modernizace armády, výdaje na obranu nebo pomoc armády při zvládání koronavirové pandemie.
Kvůli ekonomickým dopadům koronavirové krize se opakovaně objevily politické tlaky na snižování armádního rozpočtu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na shromáždění přislíbil stabilní financování obranných výdajů. „Bojujeme společně proti pandemii a já bojuji za váš rozpočet,“ řekl vojákům.
Odmítl praxi z minulosti, kdy v průběhu různých krizí vláda vždy škrtala v rozpočtu pro armádu. Takový postup označil za nepřijatelný. Armáda se podle něj potřebuje zbavit zastaralé techniky. „ Odmítám kritiky o tom, na co máme a na co nemáme. Na mě se můžete spolehnout. Já podporuji armádu a určitě to tak zůstane,“ prohlásil.
Kvůli koronavirové krizi ministerstvo obrany muselo posunout výběr nových pásových bojových vozidel pěchoty. Nákup za 50 miliard korun je největší zbrojní zakázkou v novodobé historii země. Obrana chce ale příští rok uzavřít také další důležité tendry.
Koncepce výstavby armády hovoří například o systémech C-RAM, tedy zařízeních schopných ochránit vojáky před raketovou či dělostřeleckou palbou ničením přilétající munice, nových minometných vozidlech nebo nákupu bezpilotních letounů schopných nést i výzbroj, ale také obranných systémech proti dronům.
„Škrty se nesmí opakovat. I přes maximální snahu se z nich dodnes vzpamatováváme,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Připomněl, že příští rok by měla obrana hospodařit s rozpočtem 85,4 miliardy korun, tedy takřka dvojnásobnou sumou jako v roce 2014.
Metnar vypočítal, že letos obrana uzavřela modernizační nákupy za 11 miliard korun. Do konce roku chce uzavřít ještě smlouvy na modernizaci vrtulníků Mi-171 a na nákup terénních automobilů.
Hned do poloviny příštího roku pak podle něj obrana finalizuje tři klíčové projekty v součtu za 68 miliard. Jde o nákupy 52 děl, čtyř baterií protivzdušné obrany a pásových obrněnců. „Ty (projekty)zásadně změní schopnosti armády i důvěryhodnost mezi spojenci,“ dodal.
Podle Metnara například konflikt v Náhorním Karabachu ukázal důležitost moderních technologií a dronů. „Nesmíme zůstat pozadu, proto se stále více věnujeme kybernetice a bezpilotním prostředkům,“ konstatoval.
