Šéf krajské hygienické stanice v Plzni Michal Bartoš řešil v pátek dva anonymní telefonáty z firem. Lidé s obavou v hlase oznamovali, že jejich zaměstnavatel ví, že jsou ve firmě covid pozitivní, přesto to neřeší a nutí lidi chodit do práce.
Není to prý ojedinělý případ. Problém je o to větší, že právě firmy se na šíření koronaviru podílejí nejvíce.
Podle odborníků šíření viru způsobuje i to, že se snižuje motivace covid pozitivních hlásit kontakty, čímž zabraňují, aby potenciální nakažení odcházeli do karantény. I proto v kraji klesá počet testů.
„Lidé ztratili motivaci hlásit kontakty, část lidí nemá motivaci zjišťovat, jestli jsou nemocní. Důvodem bývají existenční důvody a strach, že když budou marodit nebo půjdou do karantény, přijdou o práci,“ přiblížil Bartoš.
Momentálně se testuje zhruba o polovinu méně než před 14 dny. „Nižší počet testů je daný tím, že lidé ztratili zájem vědět, jestli jsou covid pozitivní, nebo ne,“ potvrzuje i náměstek pro vědu a výzkum plzeňské fakultní nemocnice a primář jejího oddělení imunochemické diagnostiky Ondřej Topolčan.
A jak by tyto lidi motivoval k tomu, aby se nechali testovat? „Nejhorší je živelný průběh nemoci,“ popsal náměstek. Když se covid-19 podchytí dříve, je podle něj větší pravděpodobnost, že člověk nebude mít komplikace a může předejít i úmrtí.
Zásadní je odhalovat nákazu na covid-19 ve firmách
Také Topolčan je přesvědčený, že zásadní je odhalovat nákazu ve firmách. „Musíme podnítit lidi ve vedení podniků, aby si i oni třeba antigenními testy sami zaměstnance testovali,“ myslí si.
Šetřit na testovaní je prý krátkozraké. „Vypadnou-li ve finále z pracovního procesu desítky lidí, bude to pro podnik větší ztráta než investice do antigenních testů. Třeba zaměstnanci Fakultní nemocnice v Plzni mají testování zadarmo, protože my, když přijdeme o pět či deset vysoce kvalifikovaných zdravotníků, je to pro nás větší škoda, než když ze svého rozpočtu zaplatíme testování,“ popsal Topolčan.
A jak by se mohlo v podnicích testování nastavit? „Jednou z variant je i plošné antigenní testování třeba jednou za týden či 14 dnů. Ve fakultní nemocnici také kontrolujeme u příchozích teplotu, když ji mají zvýšenou, ptáme se, zda se nesetkali s někým pozitivním, využíváme k tomu mediky. Díky tomu se možný nakažený nedostane do nemocnice, to je možné aplikovat i ve firmách,“ poradil náměstek.
Klesají počty nakažených, ale klesají i počty testů
Tento způsob zvolili i na radnici v Dobřanech na Plzeňsku, kde je u vchodu měřič teploty.
„Nikoho s teplotou jsme zatím neodhalili, myslím, že měřič odrazuje lidi s příznaky, aby na úřad přicházeli. A to je dobře,“ přiblížil starosta Dobřan Martin Sobotka, který tak chce přispět k zastavení šíření viru.
K podobné zodpovědnosti vyzývá Bartoš i firmy a hlavně velké průmyslové podniky.
„Vím, že je to těžké, vím, že je to drahé. Chtěl bych ale apelovat na to, aby to na lehkou váhu nebrali a snažili se v rámci svých omezených možností poskytovat zaměstnancům ochranné pomůcky nebo aby je posílali do karantény a tím šíření covidu bránili,“ sdělil šéf krajských hygieniků.
„Vím, že člověku u pásu nemohou dát home office, ale měli by zajistit, aby pracovníci nestáli půl metru od sebe, mohli by zajistit i častější větrání. Každý, i drobný zásah má vliv, protože když se mnoho malých zásahů sečte, vede to k velkému poklesu šíření covidu,“ sdělil Bartoš.
Podle něj při pohledu na počty nakažených není důvod k radosti. „Počty nakažených v posledních dnech sice klesaly, ale je to kvůli tomu, že klesal počet testů, zkrátka ještě nemáme vyhráno,“ dodal.
