Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Kdybychom jako matematici, tedy lidé s nižší sociální inteligencí, mohli pociťovat nějaké emoce, jako je nervozita, tak by nás znervózňovala data z Prahy, kde vidíme velkou stagnaci a mezitýdenní přírůstky: tedy čtvrtek proti čtvrtku, pátek proti pátku,“ upozorňuje matematik s tím, že přírůstky jsou nyní jen minimální.
Praha byla v epidemii vždycky napřed
„V Praze je to vždycky trochu napřed,“ vysvětluje René Levínský. „Epidemie tady eskalovala dříve než ve zbytku republiky. Takže to je věc, která není optimistická, protože to naznačuje, že se dostaneme do stagnace někde na úrovni 3 podle systému PES. A hrozí, že se nám nepodaří dostat se na lepší úroveň v dlouhodobějším horizontu. A to není nic, co bychom si přáli.“
Jestli to bude v nejbližších dnech a týdnech podobně vypadat i v dalších regionech, to si matematik netroufá odhadovat. „Ale vzhledem k tomu, že Praha byla vždycky zhruba o dva nebo tři týdny napřed, myslím si, že můžeme mít minimálně nějakou relevantní obavu, kterou je třeba brát vážně.“
Vše podle matematika záleží na tom, jak bude stát testovat a trasovat. Pokud tak, jako v tuto chvíli, a k tomu má Centrum pro modelování biologických a společenských procesů výhrady, na lepší stupeň podle systému PES než na trojku se jen tak nedostaneme. Pokud lépe, může se situace rozvolňovat mnohem rychleji.
Epidemická situace může být zcela jiná
Klesající počet nových případů z posledních dnů a týdnů podle Levínského rozhodně nepopisuje epidemickou situaci v České republice. Klíčové jsou testovací kapacity. „V Praze jsou tyto kapacity využity z 20 procent. Ale na druhou stranu Ústecký kraj nebo Vysočina, tam jsou kapacity na hraně. A epidemie teď probíhá více na venkově. Jsou místa, kde musíte cestovat na test 50 kilometrů.“
„Takže to, co v posledních deseti dnech vidíme, tedy nízká čísla nově pozitivních, to úplně epidemii nevystihuje. Mnohem vážněji bych bral právě čísla z Prahy, kde testovacími kapacitami omezeni nejsme a vidíme stagnaci. Jeden čtvrtek jsou čísla nově pozitivních 486 a druhý 492. Je skvělé, že nevidíme výrazný růst, ale co bude dál, to opravdu vzhledem k tomu, co jsem říkal, nevíme. Jsme v situaci, která je nestabilní.“
„Navíc čísla v ČR jsou v porovnání se světem strašlivá,“ myslí si matematik. „Když se podíváme na počet mrtvých na milion obyvatel za den, tak v tomto parametru stále vedeme. Ty statistiky jsou hrozné. Už jsme překonali i Švédsko.“
Volby urychlily šíření nemoci
René Levínský hovořil i o tom, že výraznější šíření epidemie mohly způsobit i krajské a senátní volby, které se v ČR konaly na začátku října. Podle něj se sice lidé nenakazili ve volebních místnostech, ale během hlasování se zvýšila mobilita obyvatel, lidé se více setkávali, hovořili spolu a mohli se tak nakazit.
„Dokazuje to skutečnost, kterou jsme ve druhém kole senátních voleb viděli v 26 senátních volebních obvodech. Těchto 26 obvodů jsme porovnávali s 55 obvody, kde volby ve druhém kole neproběhly. A přestože se tam hlasování účastnilo jen 20 procent lidí, tak v těchto 26 obvodech byl oproti zbývajícím signifikantně zaznamenán nárůst nových případů. Zatímco v celé ČR tehdy narostl počet nových případů o 126 procent, tak v těchto 26 obvodech to bylo o 146 procent,“ tvrdí Levínský.
O tuto českou studii k senátním volbám je podle matematika zájem po celém světě. Volby podle ní mohou být skutečným epidemickým rizikem. V USA sice k žádnému podobnému výzkumu zatím nedošlo, ale výrazný nárůst nových případů onemocnění covid-19 v posledních dnech tak může podle Levinského souviset s konáním prezidentských voleb na začátku listopadu.
Třetí vlna? Záleží na našem chování
Nové vlny onemocnění si podle matematika vyrábíme my sami. „Záleží jen na našem chování. To, z čeho vycházíme, to prvotně nejsou zdravotnická, ale sociologická data.“ To jsou podle něj data od společností, které se zabývají chováním lidí nebo jejich mobilitou. „Tak, jak se chovají lidé, tak se epidemie s odstupem vyvíjí.“
Experti z Centra pro modelování biologických a společenských procesů upozorňovali na rizika dalších vln už v průběhu května a června letošního roku. Nabádali vládu k tomu, aby zvýšila kapacity pro trasování a aby co nejvíce rozšířila testovací kapacity. To se nestalo, a proto bylo obtížné zachytit a následně trasovat obrovské množství nově nakažených zejména v průběhu září a října.
Podle Levínského se to od té doby výrazně zlepšilo. „Myslím si, že technicky je to víceméně v pořádku, i když pořád jsme v situaci, kdy řadu údajů z trasování neznáme. Mohu sice důvěřovat novému ministrovi zdravotnictví i všem, kteří se starají o chytrou karanténu, ale všechna čísla stále neznáme.“
Lidé státu nevěří, nesdělují důležitá data
Podle veřejně dostupných údajů má každý nově nakažený v průměru 2,3 kontaktů, se kterými pracují trasovači z chytré karantény. „Ale ze sociologických dat víme, že lidé mají kontaktů ve skutečnosti mnohem více. A to i dnes, kdy se lidé snaží omezovat svůj pohyb.“
To podle matematika dokazuje, že lidé nemají vůči státu důvěru a nechtějí sdílet důležitá data ze svého soukromí. Data, se kterými chytrá karanténa pracuje, proto nemusejí být relevantní, což představuje pro šíření nákazy významný problém. „Důvěru, kterou stát ztratil v průběhu letních měsíců, je prostě těžké získat zpátky.“
René Levínský v Rozstřelu prozradil také to, která čísla jsou pro jeho výpočty při modelování epidemické situace nejdůležitější, zda je to reprodukční číslo, počet testovaných, hospitalizovaných, nově nemocní nebo zasaženost rizikových skupin. Hovořil i o tom, jak důležité je sledovat situaci v zahraničí.
