Nedělní mše v klášteře Dadivank z dvanáctého století se nesla v ponurém duchu. Arménští křesťané tu vzpomínali na své blízké, které ztratili v šest týdnů trvající válce, truchlili nad porážkou svého národa a plakali nad skutečností, že musí toto svaté místo přenechat Azerům.
„Je to naše dědictví a měli bychom se o něj starat a chránit ho,“ uvedla Sona Chačaturjanová, která sem přijela z arménského hlavního města Jerevanu. „Bohužel se stane součástí Ázerbájdžánu. Je to bolestivé, ale nechci se rozloučit, protože vím, že se jednou vrátím,“ dodala.
U vstupu do klášterního komplexu visí ruská trikolora, nádvoří střeží ruští vojáci v tanku. Ázerbájdžán slíbil, že arménští křesťané budou mít i nadále přístup k Dadivanku a dalším náboženským místům na územích, která budou zanedlouho jeho. Rusové tu na dodržování slibu nyní dohlíží.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonním rozhovoru vyzval ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, aby se postaral o svatá místa křesťanů v částech Náhorního Karabachu, které Ázerbájdžánu připadnou.
„Azerové sice nejsou Turci, ale chovají se jako oni,“ říká kněz Šmavan, jenž přijel na nedělní mši z Jerevanu. „Osmanští Turci slíbili, že všechno bude v pořádku, ale když se k moci dostali Mladoturci, zahájili arménskou genocidu,“ připomíná Šmavan bolestivou minulost.
Hrozí další kulturní genocida, obávají se Arméni
„Alijevská dynastie nám dala mnoho slibů, počínaje Hejdarem a konče prezidentem Ilhamem Alijevem. Ale nedodržují je,“ dodává kněz. Vyvraždění 1,5 milionu Arménů v letech 1915 až 1918 je pro národ dosud otevřenou ránou. Turecko a Ázerbájdžán genocidu stále odmítají uznat.
Arméni se nyní podle stanice SKY News obávají, že jim hrozí další kulturní genocida. Velká část arménského kulturního dědictví byla zničena, když se západní Arménie v první polovině 20. století stala součástí Turecka.
Dohoda, která ukončila arménsko-ázerbájdžánskou válku o Náhorní Karabach, předpokládá návrat tří okresů pod správu Baku. Okres Agdam ovládá Azerbajdžán od pátku, Kelbadžár, kde se nachází Dadivank, musí Arméni postoupit Azerům 25. listopadu, okres Lačin poté 1. prosince.
Ázerbájdžán převzal od Arménů první okres. Tlak na vládu v Jerevanu neustává |
Klášter Dadivank nicméně podle Reuters už v minulosti ukázal svou odolnost. Za dob SSSR, během nichž patřil Ázerbájdžánu, v něm totiž místní obyvatelé chovali dobytek.
Vrstva sazí z požárů, které v komplexu založili, ale podle SKY News paradoxně pomohla zachovat řadu fresek z 12. století, které odborníci odhalili při renovaci kláštera na počátku 90. let.
Vyhlídka na návrat Ázerbájdžánců vyvolala ve vesnici Kalbajar nedaleko Dadivanku zděšení. Arméni se před odchodem rozhodli pro demolici domů, přerušení elektrického spojení a vykácení stromů. „Nechceme nechat nepříteli, Ázerbájdžánu, co nám patřilo,“ uvedl jeden z místních.
Klášter neopustím, říká opat
Opat kláštera otec Ovanes chrám Dadivank neopustí ani poté, co oblast připadne Ázerbájdžánu. A to bez ohledu na to, jestli tu ruští mírotvorci zůstanou nebo ne. „Nehodlám odsud odejít,“ řekl Reuters s tím, že trvalá přítomnost Rusů v klášteře je stále předmětem jednání.
Arménie a Ázerbájdžán ukončí válku o Karabach. Mír bude hlídat Rusko |
„Jsme rádi, že ruští vojáci, naši bratři, jsou zde, aby chránili hranice a tento klášter. Klášter jim žehná,“ uvedl další z místních duchovních, otec Mojžíš.
Církev v posledních týdnech odvezla z komplexu vše, co se dalo. Mimo jiné několik zvonů, obrazů a dalších artefaktů. Navzdory příslibu, že se Ázerbájdžán bude chovat k památce s respektem, se totiž obává její znesvěcení a vandalizace.
Válka o Náhorní Karabach vypukla koncem září a o život v ní přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o tuto enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem ale trvá už několik desetiletí.
Konflikt začal v roce 1988, ještě za dob Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na třicet tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků.
Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.
Arméni opouští Karabach, pálí za sebou domy:
