„Myslím, že Bidenova administrativa vidí transatlantickou perspektivu. Biden oceňuje a chápe důležitost Severoatlantické aliance. Proto se domnívám, že prezidenta brzy uvidíme, jak se obrátí na NATO, Evropu a Evropskou unii, aby rozptýlil některá napětí, která se v poslední době objevila, a ujistil evropské spojence o americkém závazku,“ uvedl Scaparrotti ve videorozhovoru s novináři.
Americké síly v EvropěOd roku 2017 jsou v Evropě tři americké takzvané brigádní bojové týmy (ABCT Army Brigade Combat Teams). V roce 2013 americká armáda stáhla z Evropy prakticky všechny tanky a obrněnce. Měla tak skončit sedmdesát let trvající poválečná éra masivní americké přítomnosti v Evropě. V době svého vrcholu během takzvané studené války bylo především v Německu rozmístěno až 20 amerických obrněných divizí, tedy 6 000 tanků. Ještě v roce 1980 bylo v Evropě 246 tisíc amerických vojáků. V současnosti je to zhruba 63 tisíc. |
Podle někdejšího velitele amerických sil v Evropě a zároveň vrchního velitele sil NATO (2016-2019) je však nanejvýš pravděpodobné, že administrativa Joea Bidena přezkoumá některá z rozhodnutí Donalda Trumpa v souvislosti s obranou.
Scaparrotti podotkl, že se tak děje vždy při předávání moci a jde o normální postup.
Konkrétně jmenoval například stažení části amerických sil z Německa nebo budování americké základny „Fort Trump“ v Polsku a další posilování americké vojenské přítomnosti v zemi.
„Myslím, že se dočkáme určitých změn v porovnání s tím, co bylo oznámeno, ale i tak nevěřím, že půjde o velké změny,“ konstatoval Scaparrotti.
Fort Trump v Polsku zřejmě bude
Varšava více než dva roky intenzivně vyjednávala s Američany o vybudování stálé základny amerických jednotek na svém území s odhadovanými náklady zhruba 2 miliardy dolarů.
Trump slíbil, že do Polska, kde je v současnosti v rámci rotační přítomnosti přes 4 tisíce amerických vojáků, přesune také jednotky speciálních sil, výcvikové středisko a hlavně předsunuté velitelství znovuobnoveného 5. sboru americké armády.
Podle Scaparrottiho se na tom zřejmě nic nezmění, protože posílení americké přítomnosti na takzvaném východním křídle NATO je součástí dlouhodobé strategie bez ohledu na to, kdo právě vládne v Bílém domě. A v platnosti zůstanou i další dohody týkající se například nákupy zbraní, včetně systémů protiraketové obrany Patriot nebo nejmodernějších letounů páté generace F-35.
Nákupy nejmodernějších zbraňových systémů označil záruku toho, že navzdory technologickým změnám a výzvám si spojenci v Alianci udrží převahu nad potenciálními oponenty.
Stažení z Německa se může změnit
Jistých změn by naopak mohl dostát Trumpův příkaz na stažení až třetiny z 35 tisíc amerických vojáků rozmístěných v Německu. „Rozhodnutí o stažení některých jednotek z Evropy nejsou v souladu s odstrašující strukturou, kterou USA musí v Evropě udržet,“ uvedl Scaparrotti.
Yankee, zůstaň u nás doma! Němci sčítají dopady odchodu amerických vojáků |
Konkrétně zmínil 2. jízdní pluk americké armády o síle 4 500 vojáků s obrněnci Stryker, který se má z bavorského Vilsecku kompletně vrátit domů za oceán.
Jednotka je dobře známá i v Česku kvůli pravidelným pozemním přesunům přes české území na cvičení do Pobaltí nebo do Maďarska. „Myslím, že to není dobré rozhodnutí a dojde k jeho přezkoumání,“ dodal.
Za klíčový úkol nejen pro Spojené státy ale pro NATO jako celek v následujících letech vidí především posílení obrany v celé širší oblasti Černého moře. Lze proto předpokládat další zvyšování americké vojenské přítomnosti v Rumunsku a Bulharsku.
Například Rumunsko podle něj už podniklo řadu kroků k posílení své obranyschopnosti, včetně nákupu stíhaček nebo modernizace protivzdušné obrany. Přesto se kvůli agresivnějšímu chování Ruska po anexi Krymu situace v Černém moři „stala více znepokojující“ od té doby, co měl velení aliančních sil na starosti.
Rozmístění amerických sil v Německu
Klíčová bude oblast Černého moře
Diskuze v rámci NATO by měla podle jeho slov vést k jasnému uznání, že černomořský region je pro evropskou bezpečnost stejně důležitý jako třeba Baltské moře, pokud z něj Evropa nechce mít „další zónu konfliktu“. Spojenci by proto měli podle Scaparrottiho výrazně posílit především námořní přítomnost v regionu. A to i ohledem na napjaté vztahy s jedním ze spojenců v regionu - Tureckem.
„Černé moře je strategická oblast, má pro Rusko zjevně význam. Můžeme vidět navyšování ruských sil spolu s jejich modernizací. Z toho vyplývá mnohem rozhodnější a asertivnější ruské chování,“ prohlásil.
Evropští spojenci by podle něj měli intenzivně rozvíjet především ty obranné prvky, které jsou v dnešním bezpečnostním prostředí relevantní. Od kybernetické obrany, přes vesmírný program až po protiraketovou obranu.
„Tam je mezera, kterou musíme zacelit. Potřebujeme vrstvený systém protivzdušné obrany, který je vzájemně propojený a interoperabilní, zaměnitelný a se kterým lze vytvořit účinnou síť, včetně senzorů na zemi, na moři i ve vzduchu,“ popsal Scaparrotti.
NATO jako celek musí podle jeho slov zapracovat na odstrašující síle, které odradí každého potenciálního útočníka. Snahy o vytváření „společné evropské armády“ pak označil za kontraproduktivní. „Musíme se vyvarovat jakéhokoliv zdvojování struktur, které zde již 70 let jsou a fungují,“ dodal.
Biden nominuje na ministra zahraničí svého dosavadního blízkého poradce Antonyho Blinkena:
