Jen britská vláda podle deníku dovezla stovky tisíc zdravotnických ochranných pomůcek z továren ve městské prefektuře Tan-tung na severovýchodě Číny. Sousední Severní Korea je odtamtud na dohled, čehož využívají jak manažeři továren ve městě, tak severokorejský režim.
Moderní otroci z KLDR dřou pro Kima i v cizině. Z miliard mají pakatel |
Ochranné obleky, roušky či rukavice tam tajně vyrábějí přeshraniční dělníci, převážně ženy. Pracují až osmnáct hodin denně s minimem přestávek. Neustále jsou pod dohledem a na opuštění továrny mohou zapomenout, píše The Guardian.
„Srdce touží po vůdci dnem i nocí,“ poslouchají ženy během práce na videu natočeném v jedné z výrobních hal. Je to hit severokorejské propagandy. Na šicích strojích mají heslo „kvalita nad kvantitu“, což je podle autora britské reportáže Peta Pattissona motto Kim Čong-una.
A na zdi červeně svítí nápis: „Strana tě volá. Staňme se všichni hrdiny a protagonisty produktivního věku.“ Ze mzdy dělnicím zbude zhruba třetina, zbytek si bere vláda jejich vůdce.
Tato praxe nejenže naplňuje definici moderního otroctví z pera Organizace spojených národů, ale porušuje také mezinárodní sankce uvalené na KLDR, které se snaží právě tuto praxi zarazit. Kimova vláda z ní totiž získává miliony dolarů ročně a ty pak využívá mimo jiné i na vývoj jaderných zbraní.
„Dělníci nemají žádné dny volna. Nemohou jít ven. Stát je kontroluje, peníze vydělávají pro něj,“ popisuje manažer jedné z těchto továren. Důkazy o severokorejské otrocké práci přitom novináři zmíněného listu údajně našli také v případě firem, které dovážejí ochranné pomůcky do Itálie, Německa, Spojených států, Japonska či Jihoafrické republiky.
The Guardian podotýká, že nemá důkazy o tom, že by Britové věděli o podílu nucené práce Severokorejek na dovážených pomůckách. Kritika se však na Downing Street snáší za to, že pod rouškou krizové situace bez výběrového řízení sjednává netransparentní zakázky. A nezkontroluje si, v jakých podmínkách poptávané výrobky vznikají.
S příchodem pandemie koronaviru vlády zemí po celém světě zjistily, že nemají dostatek prostředků k ochraně obyvatel. A po počátečním zmatku Peking pobídl domácí podnikatele, aby obrátili výrobu a zaměřili se právě na roušky, respirátory a další zboží.
Z bláta do louže. Po útěku čeká Severokorejky otroctví |
To je případ i Tan-tungu, odkud se jen do amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv letos zaregistrovalo čtrnáct nových společností. V prefektuře či jejím okolí mezi lednem a červencem vyrobili více než 21 milionů kusů ochranných pomůcek, uvádí list.
„Tan-tung se stal globálním centrem produkce oblečení a ochranných obleků, protože využívají levné pracovníky ze Severní Koreje. Tato výroba je pracná, takže v Tan-tungu může vznikat za nejnižší cenu a s nejvyšším ziskem,“ říká Seung-jae Kim, jihokorejský autor knih o dělnících z KLDR.
Tan-tung leží přímo u hranic Číny a Severní Koreje.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
