Vláda by napříště mohla například rozhodnout o vyslání vojáků na osvobození zajatých českých občanů nebo do mise v rámci Sil velmi rychlé reakce NATO, pro které armáda vyčleňuje až tisíc vojáků. Doposud musí takové nasazení schválit obě komory Parlamenty, což je mnohdy zdlouhavé, upozorňují bezpečnostní experti.
„Například při záchraně českých občanů vláda nemá možnost, jak vojáky k jejich záchraně neprodleně vyslat,“ uvedl šéfka výboru Jana Černochová (ODS), která je i jedním z autorů novely.
Tu připravili poslanci napříč politickým spektrem a připojili se pod ni například i premiér Andrej Babiš (ANO) nebo místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD).
Vláda by novelizací článku 43 ústavního zákona z roku 2000 získala pravomoc vyslat vojáky do zahraničí na nejdéle 60 dnů. O svém rozhodnutí by pak kabinet musel bezodkladně informovat Parlament. Obě komory - Sněmovna i Senát - by měly právo veta a vládní rozhodnutí by tak mohly zvrátit.
Podle Černochové by se tak celý proces výrazně zjednodušil. „S ohledem na dnešní svět je taková praxe nepružná a neefektivní,“ konstatovala Černochová.
Vláda sice už nyní může vyslat české vojáky do zahraničí nejvýše na 60 dnů, ale jen velmi omezeně. Ústava hovoří o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace za souhlasu přijímajícího státu a o účasti na záchranných pracích při živelních pohromách a průmyslových nebo ekologických haváriích. Ústavní novela by tyto tři podmínky zrušila.
„Změna umožní vládě operativně rozhodnout v širokém spektru operací. Nejsme schopni předvídat charakter některých mimořádných událostí,“ konstatoval Jan Havránek, náměstek ministra obrany pro obrannou politiku a strategie.
Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) je bezpečnostní vývoj ve světě nepředvídatelný a může mít rychlý průběh. A Česká republika by měla mít nástroj pro rychlé nasazení sil - od bojových, přes ženijní a logistické až po dopravní či zdravotní. „Současný svět se vyznačuje tím, že mnohé události s dopadem na Českou republiku vznikají náhle a nepředvídatelně,“ uvedl.
Podporu změnám vyslovil také náčelník generálního štábu Aleš Opata. „Takové operace, mají-li mít požadovaný efekt, musí probíhat rychle,“ prohlásil.
Přijetí vojenských zdravotníků bylo extrémně rychlé
S novelizací by zároveň vláda mohla rozhodnout naopak i o pobytu spojeneckých vojáků na českém území. Rovněž na maximálně 60 dnů.
Česko má v tomto ohledu velmi čerstvou zkušenost při přijetí zahraničních vojenských zdravotníků na pomoc s pandemií covid-19. Pro jejich nasazení se musely rychle scházet a jednat sněmovní výbory a jejich pobyt pak museli schválit poslanci i senátoři.
Poslanci schválili pobyt vojenských zdravotníků. Z Kuby a Ruska nepřijdou |
Podle ministra obrany Metnara se podařilo jejich pobyt schválit s velkým úsilím během jediného týdne. „To je velmi šibeniční termín a nelze spoléhat na to, že by se to dalo lehce zopakovat i v budoucnu,“ konstatoval.
Výbor pro obranu doporučil poslanecké sněmovně, aby ústavní změny schválila. Jde přitom prakticky o totožný návrh, který byl ve Sněmovně i v minulém volebním období. Poslanci ji ale tehdy do voleb nestihli projednat.
Ani tentokrát se nedá očekávat hladké přijetí. Už při projednávání v prvním čtení se proti ní postavili poslanci KSČM a SPD. Podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa ústavní změna při takovém rozhodování „vyřadí Parlament“. SPD zase považuje současné možnosti vlády za dostačující. Podle poslance Radovana Vícha pak například na osvobození rukojmí je možné vyslat speciální útvary jiných bezpečnostních složek než armády.
