Italský výrobce Leonardo si stěžoval na postup při výběru vrtulníků pro českou armádu počátkem roku. Úřad na ochranu hospodářské soutěže v srpnu stížnost zamítl, ale italský výrobce podal proti rozhodnutí takzvaný rozklad.
„Obdrželi jsme rozhodnutí předsedy ÚOHS, kterým zamítá rozklad společnosti Leonardo a její návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na americké vrtulníky,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) na twitteru.
Bylo tak potvrzeno původní rozhodnutí ÚOHS ze srpna. „Pro modernizaci naší armády je to dobrá zpráva,“ dodal ministr.
Italský výrobce požadoval, aby úřad ministerstvu zakázal plnit již podepsanou smlouvu s USA, protože ministerstvo obrany podepsalo s firmou Bell smlouvu loni v prosinci ještě v době, kdy běžela doba na vypořádání námitek a kdy zákon smlouvu zakazuje podepsat.
Úřad ani tentokrát nevyhověl návrhu firmy na uložení zákazu plnění smlouvy na dodávku vrtulníků. Zároveň ale uvedl, že ministerstvo postupovalo v rozporu se zákonem. Smlouvu totiž uzavřelo ještě předtím, než rozhodlo o námitkách firmy Leonardo.
Podle zákona by tak ÚOHS měl zakázat plnění smlouvy, ale neudělal to s tím, že pořízení vrtulníků je součástí širšího obranného nebo bezpečnostního programu a ten má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.
Předseda ÚOHS Petr Rafaj konstatoval, že prvostupňový orgán posoudil věc správně. „Uložení zákazu plnění smlouvy by pak závažným způsobem existenci tohoto širšího programu ohrozilo,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.
Firma Leonardo se o zakázku na dodávky dvanácti vrtulníků pro armádu ucházela se strojem AW-139M. Ministerstvo ale upřednostnilo stroje amerického výrobce Bell a uzavřelo smlouvu na úrovní vláda-vláda. V roce 2023 má armáda dostat první z osmi víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyř bitevních strojů AH-1Z Viper.
Viper a Venom v českých barvách. Bell ukazuje podobu vrtulníků pro armádu |
ÚOHS Leonardu nevyhověl opakovaně. Poprvé zamítl stížnost už před rokem z formálních důvodů. V srpnu sice konstatoval, že ministerstvo postupovalo v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, a hrozil mu „citelnou pokutou“, ale s odkazem na bezpečnostní zájmy republiky však plnění smlouvy nezakázal.
O výši možné pokuty ovšem ministerstvo obrany dosud nemá žádné informace.
Italský výrobce chtěl za 12 svých vrtulníků zhruba polovinu sumy amerických. Podle obrany však stroj nesplňoval jeden ze základních požadavků armády, která požadovala v boji prověřený vrtulník.
„Chceme vrtulníky s certifikovanou výzbrojí a formou vláda-vláda. Takovou nabídku nedal nikdo jiný, pouze Spojené státy,“ konstatoval už dříve Metnar. Obrana proto zvolila americké stroje. Podle Metnara už obrana poslala počátkem roku do USA první splátku ve výši 900 milionů korun a armáda s Američany intenzivně jedná o výcviku pilotů a personálu.
Americké stroje mají nahradit především dosluhující bitevní vrtulníky Mi-24/35 sovětské respektive ruské výroby.
