Egyptské sarkofágy, kamenné sochy a obrazy z 19. století vandal poničil už na počátku října. Potřísnil předměty vystavené v Pergamonském muzeu, Novém muzeu, Staré národní galerii a dalších objektech, které stojí na ostrově na řece Sprévě v centru německé metropole, informovala s odvoláním na policii agentura DPA.
Olejnatá tekutina, kterou neznámý pachatel použil, zanechala na památkách viditelné skvrny. Německý list Die Zeit označil čin za „nejrozsáhlejší útok na umělecké předměty a antické památky v dějinách poválečného Německa“.
Policie ve středu uvedla, že vystavené předměty někdo poškodil 3. října mezi 10:00 a 18:00. Dodala, že o činu veřejnost dříve neinformovala z „taktických“ důvodů. Škoda, jaká na vystavených předmětech vznikla, zatím není jasná.
Německá ministryně kultury Monika Grüttersová poškození památek ostře odsoudila. Zároveň berlínská muzea vyzvala, aby prověřila své bezpečnostní koncepty. „Je třeba vysvětlit, jak mohlo k poškození tolika věcí dojít, aniž by si toho někdo všiml,“ řekla.
Čin se stal v den státního svátku, kdy si Němci připomínají znovusjednocení země v roce 1990. Zda čin s Dnem německé jednoty nějak souvisí, není podle německých médií zatím jasné.
Policisté podle listu Der Tagesspiegel kontaktovali všechny návštěvníky, kteří si na 3. října zakoupili vstupenku do postižených muzeí, a požádali je o pomoc při vyšetřování.
Německá média vandalský útok spojují s konspiračními teoriemi, které se v posledních měsících šíří na sociálních sítích. Jedna teorie tvrdí, že v Pergamonském muzeu dlí centrum „světové satanistické scény“, protože mezi exponáty mají i starořecký oltář.
List Die Zeit připomněl, že jeden z nejznámějších německých šiřitelů konspirační teorie QAnon Attila Hildmann v srpnu a září na sítích napsal, že se v Pergamonském muzeu nachází „Satanův trůn“ a že je instituce centrem také „koronazločinců“.
Německá kancléřka Angela Merkelová podle něj oltář používá pro „lidské oběti a prznění děti“. Už v červnu pořádal veganský kuchař Hildmann na Muzejním ostrově pravidelné demonstrace a vyzýval své příznivce, aby muzeum vzali útokem.
QAnon v Kongresu. Trump potře satanisty a zneužívače dětí, věří politička |
Podle listu Der Tagesspiegel tak není vyloučené, že exponáty poškodil některý z Hildmannových příznivců. Sledujících má konspirátor na sociální síti Telegram více než 100 tisíc.
Na dotaz, zda se zabývá možnou rolí Attily Hildmanna, policie uvedla, že prověřuje všechny varianty.
Muzejní ostrov je od roku 1999 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě Pergamonského muzea, Nového muzea a Staré národní galerie jsou na něm ještě Staré muzeum, Bodeho muzeum a loni otevřená Galerie Jamese Simona. V loňském roce, kdy byly tyto kulturní instituce na rozdíl od letoška otevřené bez omezení, přilákaly 3,1 milionu návštěvníků.
List The Guardian připomíná, že k podobnému útoku na památky došlo před dvěma lety v řeckých Aténách, kde dvě Bulharky poškodily exponáty v tamním Národním muzeu historie. Obě pak policii přiznaly, že po umění lily směs oleje a myrhy, protože „Boží písmo říká, že je to zázračné“.
Muzejní ostrov se navíc nestal místem trestného činu poprvé. Například v roce 2017 se do Bodeho muzea vloupala skupina lidí a ukradla největší zlatou minci na světě, která měla hodnotu kolem 3,75 milionu eur (nyní asi 101 milionů Kč). Stokilogramová mince se nikdy nenašla.
