Prokuratura rovněž žádá informace o počtu studentů, kteří se účastnili nepovolených demonstrací, a upřesnění, kolik z nich za účast dostalo administrativní postih či zda za zapojení do akcí dostali peníze.
Vysoké školy mají informovat, zda se na jejich půdě konají akce politického vyznění. Konkrétně má jít o aktivity, jejichž cílem je ovlivnit volební proces, zdiskreditovat vedení státu a jeho vnitřní nebo vnější politiku nebo vytvářet přesvědčení o potřebě předání moci v Rusku.
Úředníci se zajímají také o akce, jejich cílem je ideologicky zpracovat mládež, vytvořit proamerické skupiny vlivu, falzifikovat ruskou a světovou historii či podrývat tradiční ruské duchovní a morální hodnoty.
Dále mají vzdělávací instituce poskytnout informace o „výběru talentované a perspektivní ruské mládeže pro další studium v zahraničí“ a dát konkrétní příklady studentů, kteří se účastnili zahraničních výměn či stáží a po ukončení studia odjeli do ciziny.
Žádost obdržela například Ruská akademie národního hospodářství a státní služby. Ačkoli zatím není jasné, jaká opatření hodlá prokuratura ohledně dodržování opatření podniknout, podle kritiků tento příkaz připomíná zákon z dob komunismu zakazující „protisovětskou agitaci“.
Nařízení je xenofobní, tvrdí svaz
Svaz studentů Univerzitní solidarita, jenž na věc upozornil, míní, že požadavek úředníků je xenofobní a staví se proti mezinárodním akademickým stykům.
Historika v Rusku vyhodili za kritiku Putina, teď dostal doktorát v Brně |
„Státní zastupitelství se domnívá, že školení volebních pozorovatelů, iniciativy na změnu zákona a podpora demokratických a liberálních hodnot jsou kroky, které by se měly týkat správců univerzit,“ uvedl svaz.
Ačkoli jsou ruští studenti podle listu The Times k politice tradičně spíše apatičtí, loni sehráli významnou roli při opozičních protestech, které otřásly Moskvou poté, co byli z komunálních voleb vyloučeni kritici Kremlu.
Další zjevnou známkou klesající tolerance vůči disentu se v létě stalo vyloučení osmadvaceti profesorů z moskevské Vysoké školy ekonomické, jedné z nejprestižnějších univerzit v zemi. Odborníci tvrdí, že škola se jich zbavila kvůli tomu, že odmítli podporovat politiku Kremlu.
Profesoři přicházejí o práci
„Stát začal zasahovat do akademických práv a svobod,“ uvedla Jelena Lukjanovová, jedna z vyučujících, kteří přišli o práci. Lukjanovovou škola propustila poté, co kritizovala referendum o ústavních reformách, které umožní osmašedesátiletému Putinovi zůstat u moci až do roku 2036.
Hrátky s akreditacemi. Rusko drží pod krkem prozápadní univerzity |
Univerzita nicméně popřela, že by snižování počtu pracovních míst bylo politicky motivováno. Lukjanovová a další propuštění profesoři v reakci založili moskevskou Svobodnou univerzitu, která nabízí alternativu ke státem vedenému vysokoškolskému vzdělávání.
„Budeme učit z domova, budeme učit z knihoven, budeme učit na letních školách. Nepřestaneme bránit svobodu znalostí a své studenty nezklameme,” uvedli. Univerzita má v současnosti kolem 500 studentů a doufá, že bude moci nabídnout studijní kurzy zakončené získáním titulu.
