Zatímco samotná Arménie má méně než tři miliony obyvatel, v zahraničí podle odhadů žije asi osm milionů etnických Arménů, píše agentura Reuters.
Prostředky vybrané v nynějších sbírkách jdou na zajištění naléhavých potřeb, jako je zdravotnická pomoc či přístřeší. Arméni usazení v cizině ale posílají do vlasti nezanedbatelné částky tradičně, píše dnes agentura Reuters.
Platby ze zahraničí minulý rok odpovídaly zhruba deseti procentům arménské ekonomiky. Pandemie koronaviru však způsobila téměř 20 procentní propad těchto fondů, přestože koronaviurs decimuje i arménskou ekonomiku a výdaje země na obranu stoupají. Arménská diaspora ale stále může přijít na pomoc.
Od doby, kdy na konci září vypukly boje o Náhorní Karabach, již bylo podle největší arménské neziskové organizace Hayastan All Armenian Fund na humanitární účely vybráno 120 milionů amerických dolarů (asi 2,8 miliardy korun) a příspěvky se jen kupí.
Kim Kardashianová tento měsíc oznámila, že darovala milion dolarů (asi 23 milionů korun) Arménskému fondu se sídlem v Los Angeles, nezávislé neziskové organizaci, která shromažďuje prostředky na humanitární potřeby a rozvojovou pomoc v Arménii a enklávu Náhorní Karabach s převážně arménským obyvatelstvem.
Také fotbalista Henrich Mchitarjan, který hraje v italském klubu AS Řím a je ambasadorem Dětského fondu OSN (UNICEF), na Twitteru vyzývá k posílání příspěvků a apeluje na Rusko, Francii a Spojené státy, aby se zasadily o mír, a předešly tak humanitární katastrofě.
A Call for Action & Peace @OSCE @KremlinRussia @EmmanuelMacron @realDonaldTrump #PeaceForArmenia #PeaceForArmenians https://t.co/fZAXBz09IO
„Arménská diaspora je malá, ale její jednota je naše silná stránka,“ řekl Reuters 26 letý Derenik, který má arménské kořeny, ale narodil se a vyrostl v Londýně. „Současná situace Armény znepokojuje, bojíme se na dálku, darování peněz je prostředek jak dojít určitého vnitřního klidu,“ vysvětlil.
Derenik je toho názoru, že Ázerbájdžán, který disponuje ropným bohatstvím a těší se podpoře Turecka, má před Arménií náskok jak ve finančních, tak armádních prostředcích. Objem tureckého exportu vojenského materiálu do Ázerbájdžánu se letos oproti stejnému období předešlého roku šestkrát zvýšil, uvádí Reuters.
Naděje, že humanitární klid zbraní, na němž se Arménie a Ázerbájdžán dohodly v sobotu, ukončí boje, se rozplynuly a počet obětí konfliktu stále narůstá. Rusko, které má s Arménií dohodu o obraně, zatím zaujímá roli nestranného prostředníka usilujícího o mír a pomohlo zprostředkovat sobotní dohodu o klidu zbraní. Podle webu Hayastan All Armenian Fund ale právě od Rusů pochází mnoho osobních finančních darů.
I když Ázerbájdžán není tolik závislý na zaslaných obnosech ze zahraničí, které tvoří méně než tři procenta jeho ekonomiky, i Ázerbájdžánci žijící mimo domovinu se snaží pomoci. „Organizuji psychologickou pomoc pro lidi, kteří přišli o rodinu, a vojáky, kteří jsou postižení po zranění,“ sdělila Reuters 28 letá obchodní analytička ázerbájdžánského původu žijící v Londýně. „Vím, že lidé do Ázerbájdžánu posílají co můžou, teplým oblečením počínaje a cigaretami konče,“ dodala.
