„Žádáme okamžité zastavení nepřátelských akcí mezi všemi relevantními ozbrojenými sílami,“ uvedli Donald Trump, Vladimir Putin a Emmanuel Macron, kteří společně stojí v čele takzvané Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
V Náhorním Karabachu se rozhořela válka. Situace nemá řešení, varuje expertka |
Ta byla vytvořena v roce 1992 právě s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach.
„Dále vyzýváme lídry Arménie a Ázerbájdžánu, aby se bezodkladně zavázali k obnovení podstatných vyjednávání pod záštitou spolupředsedů Minské skupiny OBSE, v dobré víře a bez stanovení podmínek,“ pokračuje prohlášení Washingtonu, Moskvy a Paříže.
Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u Náhorního Karabachu pokračují pátým dnem. Baku podle ruských agentur tvrdí, že arménské jednotky utrpěly silné ztráty, Jerevan hovoří o „stabilně napjaté“ situaci na frontě a pokračující střelbě během uplynulé noci.
Obě strany podle agentury AFP zůstávají ke zmíněné výzvě hluché. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev podle Kommersantu prohlásil, že je nutné obnovit územní celistvost země a že boje skončí až poté, co se arménská vojska zcela stáhnout z regionu. Ve výzvách k jednání nevidí žádný smysl, protože dosavadní rozhovory byly bezvýsledné.
Podobně se vyjádřil i jeho turecký spojenec, prezident Recep Tayyip Erdogan, podle nějž se musí nejdříve Arménie stáhnout ze všech okupovaných území. Prezident mezinárodně neuznávaného Náhorního Karabachu Araik Arutjunjan pak vyzval k přípravě na dlouhou válku.
„V noci v oblasti konfliktu zůstalo relativně stabilní napětí. V různých částech (fronty) pokračovaly přestřelky z ručních zbraní a děl,“ uvedla mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stepanjanová podle agentury TASS. Nepřítel ve snaze zlepšit své postavení se snažil o přeskupení a přesuny sil, které obránci odhalovali a zneškodňovali, dodala.
Náhorní Karabach, ovládaný arménskými separatisty, podle agentury Interfax hlásí 104 zabitých vojáků. V zatemnělé metropoli Stěpanakertu, vzdálené asi 20 kilometrů od fronty, byly v noci na čtvrtek podle zpravodaje AFP slyšet dvě exploze.
Místní armáda pak ve čtvrtek oznámila, že sestřelila ázerbájdžánský vojenský vrtulník, který se zřítil na území sousedního Íránu. Ázerbájdžán to popřel jako lež, všechny helikoptéry jsou „v naprostém pořádku a v plné bojové pohotovosti“, uvedl mluvčí ministerstva obrany.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle listu Kommersant tvrdí, že „nepřítel utrpěl značné ztráty“ a musel se stáhnout z dřívějších pozic po celé frontě. Baku také uvádí, že během uplynulé noci jednotky zasadily „drtivé dělostřelecké údery pozicím ozbrojených sil Arménie“.
Ázerbájdžánská generální prokuratura podle agentury Reuters uvedla, že při arménském ostřelování města Terter byl ráno zabit civilista a těžce poškozeno nádraží.
Naopak při ázerbájdžánském ostřelování města Martuni v Náhorním Karabachu byli vážně zraněni dva francouzští novináři pracující pro deník Le Monde, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdroj z arménské vlády. Kvůli konfliktu se v Arménii již akreditovalo okolo dvou stovek zahraničních novinářů a značná část již dorazila na místo, uvedl Interfax.
Boje propukly v neděli ráno a jsou označovány za nejhorší od 90. let minulého století. Vyžádaly si již desítky mrtvých, včetně civilistů. Baku i Jerevan přistoupily k mobilizaci záloh a vzájemně se obvinily z útoků. Arménie v úterý uvedla, že její bitevní letoun Su-25 sestřelila turecká stíhačka F-16, což vzápětí popřela Ankara a Baku.
Rusko varuje před žoldáky, ale samo je využívá jinde
Rusko vyjádřilo znepokojení ohledně zpráv o účasti žoldnéřů z Libye a Sýrie. Podle něj mohou nájemní vojáci destabilizovat celý region. S odvoláním na prohlášení ruského ministerstva zahraničí o tom ve středu informovala agentura TASS. Moskva prohlášením nepřímo kritizovala Ankaru za vojenskou podporu Ázerbájdžánu.
„Podle přicházejících informací byli do oblasti konfliktu v Náhorním Karabachu přesunuti bojovníci nelegálních ozbrojených skupin, především ze Sýrie a Libye, s cílem přímo zasáhnout do bojů. Jsme těmito procesy hluboce znepokojeni,“ uvedlo ministerstvo s tím, že přítomnost „cizích teroristů a žoldáků“ vede k „další eskalaci napětí a dlouhodobému ohrožení bezpečnosti všech zemí regionu“.
Arménie a Ázerbájdžán se v uplynulých dnech vzájemně obvinily z účasti žoldnéřů dovezených z Blízkého východu. Podle Jerevanu se Turecko podílelo na převozu čtyř tisíc syrských bojovníků do oblasti, kde údajně bojují na straně Ázerbájdžánu.
Turci sestřelili náš letoun, tvrdí Arménie. Ankara i Baku to popírají |
Ankara to odmítla a naopak tvrdí, že nájemní vojáci bojují na arménské straně, včetně členů Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Turecko, EU i Spojené státy označují za teroristickou organizaci.
Deník The Guardian v pondělí uvedl, že se ze syrské provincie Idlib – kde Ankara uplatňuje výrazný vliv – přesunula jednotka dobrovolníků, kteří v Ázerbájdžánu působí v rámci turecké soukromé bezpečnostní firmy jako pohraniční stráž. Již v minulosti čelilo Turecko obviněním, že bojovníky ze Sýrie přesunulo na válčiště v Libyi, kde po boku Ankarou podporované vlády v Tripolisu bojují proti vojskům polního maršála Chalífy Haftara.
Deník The Washington Post píše o rodícím se fenoménu zapojování žoldnéřů do válek 21. století. Upozorňuje také, že Turecko v tomto počínání rozhodně není osamoceno. Bylo to právě Rusko, které tuto taktiku začalo jako první ve velkém využívat.
Nájemní vojáci Kremlu blízké soukromé bezpečnostní firmy, takzvané Vagnerovy skupiny, podle četných zpráv médií i mezinárodních organizací působí v mnoha konfliktních oblastech světa – mimo jiné právě v Libyi či Sýrii. Stojí zde však na opačné straně konfliktu, než kterou podporuje Turecko.
