Jourovou, která je spojena s Babišovým hnutím ANO od jeho začátků, do Evropské komise (EK) nominovala česká vláda. EK uvedla, že Jourová má i nadále plnou důvěru její šéfky Ursuly von der Leyenové.
Za eurokomisařku se postavil i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Rozhovor s Jourovou v magazínu Der Spiegel vyšel 26. září v souvislosti se zveřejněním výroční zprávy, v níž komise hodnotí dodržování principů právního státu ve všech unijních zemích.
Maďarský premiér se kvůli obsahu rozhovoru obrátil kritickým dopisem na von der Leyenovou a napsal jí, že takové výroky odporují roli komise jako neutrální a objektivní instituce, porušují zásady spolupráce a brání jakémukoli budoucímu smysluplnému dialogu mezi Maďarskem a místopředsedkyní EK.
„Prohlášení místopředsedkyně Věry Jourové jsou neslučitelná s jejím současným mandátem, a proto je její odstoupení nezbytné. Zatím s ní maďarská vláda přerušuje veškeré politické styky,“ uvedl. Už v pondělí Jourovou vyzvala k rezignaci i maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová.
Rezignujte, vyzval Orbán Jourovou. Vadí mu „opovržlivé“ výroky o Maďarsku |
Brusel Budapešti dlouhodobě vyčítá, že v zemi oslabuje demokratické principy.
Unijní orgány s Maďarskem vedou řízení kvůli porušování evropských hodnot. Komise považuje za problematické mimo jiné omezování plurality médií či útoky na nevládní organizace, které pomáhají uprchlíkům. Jourová už dříve označila za nebezpečný i vývoj v oblasti justice či akademických svobod.
Mluvčí EK v úterý sice uvedla, že Jourová má i nadále plnou důvěru šéfky komise, odmítla však odpovědět na dotaz, zda von der Leyenová souhlasí s tím, jak Češka situaci v Maďarsku popsala. Sama Jourová si za svými slovy stojí.
Babiš chce řešit také situaci v Bělorusku
Babiš před odletem do Bruselu prohlásil, že se chce během summitu vrátit také k situaci v Bělorusku. Řekl, že podporuje návrh polského premiéra na ekonomickou pomoc zemi. Je podle něj důležité podpořit Bělorusy, kteří si přejí konání svobodných voleb.
Policista kritizoval Lukašenka, jeho cesta za svobodou vedla přes ruskou celu |
Litevský prezident Gitanas Nauséda ve čtvrtek vybídl EU, aby sankce uvalila i přímo na běloruského prezidenta Alexandrea Lukašenka. Babiš s tím souhlasí. „Ty sankce by měly být uvaleny právě na něj, protože on je tím, kdo dělá násilí na Bělorusech,“ řekl v Bruselu.
Země EU neuznaly výsledek srpnových prezidentských voleb, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, vládnoucího bývalé sovětské republice již 26 let.
Podle unie nebyly volby demokratické a spravedlivé a Lukašenkův režim tvrdým potlačováním následných protestů porušuje lidská práva.
Sankce blokuje Kypr
Ministři zahraničí „sedmadvacítky“ ale zatím nebyli s to sankce proti běloruskému režimu vyhlásit, protože potřebnou jednomyslnost blokuje Kypr, domáhající se unijních sankcí proti Turecku.
Kvůli Bělorusku uvalíme sankce na jednotlivce, ujistil šéf unijní diplomacie |
Unijní diplomacie navrhla dát na „černou listinu“ čtyři desítky lidí spojených s Lukašenkovým režimem, ale bez samotného Lukašenka, protože některé státy chtějí pokračovat v dialogu s Minskem.
V samotném Bělorusku pokračují protesty proti autoritářskému režimu sedmým týdnem. Server Tut.by informuje o studentských stávkách a lidských řetězech solidarity v ulicích Minska.
Kdy přesně by se měli evropští lídři situací v Bělorusku zabývat, Babiš neuvedl. Ve čtvrtek večer ze summitu přiletí kvůli televizní předvolební debatě zpět, zastoupí ho tam polský kolega. Po debatě Babiš plánuje návrat k jednáním v Bruselu.
