Jak jsou na tom nemocnice v Praze s kapacitou lůžek pro pacienty s covidem?
Aktuálně se v Praze blížíme k 15 tisícům hlášených onemocnění od začátku epidemie, což je velmi vysoké číslo (podle údajů k úterní 18. hodině bylo v Praze aktuálně nakažených 5445 lidí, pozn. red). Kapacity nemocnic však v žádném případě nejsou vyčerpané. Na podzim se doposud kvůli covidu-19 neomezovala žádná jiná péče, na jaře přitom byla většina kapacity nemocnic vyčleněna pro koronavirové pacienty a zdaleka nebyla využita.
Zatím je tedy naplněna část kapacity, která byla volná. V současnosti však mají nemocnice v Praze ještě 20 procent volných lůžek, což je velké číslo. V zásobě navíc máme lůžka, která jsou v současnosti obsazena necovidovými pacienty.
Momentálně tedy nehrozí, že by na někoho nezbylo místo?
Ne, to nehrozí. Velká část nakažených pacientů, kteří jsou hospitalizováni na standardních lůžkách, jsou navíc bez akutních potíží, akorát nemohou být propuštěni, protože nemohou být ve svém domově. Tady je také velká rezerva, protože tito pacienti vůbec nemusejí být v nemocnici. V Praze pro ně máme vytipované jednotlivé domovy pro seniory i jiná místa.
V Praze podle semaforu stále probíhá komunitní přenos. Můžete říct, v kolika procentech se vám vůbec nepodaří dohledat místo nákazy?
To přesně nevíme. Máme asi třetinu pacientů, kteří se nakazili v rodině, další necelá třetina na pracovišti a ve zbytku případů nemáme přesně určeno, kde se nakazili.
Počet lidí, u kterých zdroj nákazy neznáme, se teď pohybuje pod 50 procenty, ale každý den se to mění. Mnoho lidí si totiž nedokáže vybavit, kde se mohli nakazit, neuvádí třeba ani všechny kontakty. Při velkém počtu případů se pak nedaří společné místo nákazy najít.
Jak momentálně probíhá trasování, kdo všechno vám pomáhá?
Zájemce o výpomoc s trasováním máme, když k nám ale dorazí a zjistí, jak je to náročné a co všechno to obnáší, tak většina zjistí, že to dělat nechce. V současné době nám pomáhají medici, ministerstvo zdravotnictví i celníci. Pomáhá prostě každý, kdo může. Ale není to práce pro každého. Potřebujeme ještě více lidí, kteří by se zapojili do trasování prvních případů, to bohužel nemáme.
Kolik lidí se do trasování každý den zapojí?
Hygienická stanice hlavního města má 160 odborových zaměstnanců, ze kterých se 130 denně podílí na trasování. Zbytek pracovníků zajišťuje ostatní agendu, která je s tím spojena, včetně vypisování karantén a dalších věcí.
Tisíce mrtvých nebudou, italský scénář také ne, řekl šéf VFN v Rozstřelu |
A kolik lidí pracuje v call centrech, kde telefonují kontaktům nakažených?
Tam aktuálně pracuje 30 celníků, stejným počtem pracovníků nám pomáhá i z Raiffeisenbank. Ministerstvo zdravotnictví má k tomuto účelu vyčleněno asi 200 lidí.
Za jak dlouho se vám tedy daří informovat všechny kontakty nakaženého člověka?
V současnosti to trvá minimálně tři až čtyři dny.
Kde jsou v Praze nyní ohniska nákazy?
Nedá se to vůbec specifikovat. Žádné citlivé místo nedokážu vytipovat.
Od pondělí se ve velké části Česka uzavřou střední školy. Může to podle vás situaci pomoci?
Bude vydáno mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví. Já ještě ale nevím, jak přesně bude koncipováno. Mělo by to být ale na dobu časově omezenou (14 dní, pozn. red.), a to právě proto, aby se snížilo reprodukční číslo a nebylo nutné vyčlenit kapacity nemocnic pouze pro koronavirus.
Co říkáte na další připravovaná opatření? Pomůže to zvrátit rostoucí trend nákazy?
Předpokládáme, že to tak bude, jinak by ta opatření nebyla zaváděna. Existují i propočty, jak dalece každé opatření ovlivní růst nakažených. Realita bude samozřejmě trochu jinde, ale předpokládám, že to přenos infekce zpomalí. A to potřebujeme.
Covidem-19 se už nakazila například hlavní hygienička Jarmila Rážová nebo šéf zdravotnických statistiků Jaroslav Dušek. Prodělala jste nákazu i vy?
Já ne, zatím jsem neonemocněla.
Pandemie zvýší proočkovanost proti chřipce
Tématem podzimu se stalo očkování proti chřipce. Bude to mít podle vás efekt na počty nakažených koronavirem?
Věříme, že čím víc lidí bude očkováno proti chřipce, tím více jich neonemocní, nebudou oslabeni chřipkou a tím pádem se ani nenakazí koronavirem.
Proč je nutné se očkovat?
Chřipka se každý rok mění, proto je nutné mít každý rok novou vakcínu. Pokud chceme být chráněni, tak se musíme v průběhu října nebo listopadu naočkovat s tím, že nás bude chránit další sezonu.
OBRAZEM: Nelítostný boj. Intenzivní péči Bulovky opět plní lidé s covidem |
Pro koho je vakcína nejdůležitější? Jaké jsou rizikové skupiny?
Mezi rizikové skupiny řadíme všechny osoby s chronickým onemocněním srdce, ledvin a plic. To je základ, pak tam patří ještě diabetici, lidé nad 65 let nebo občané v domovech pro seniory.
Co lze udělat, aby se zvýšila proočkovanost populace?
Je důležité přijmout fakt, že nás vakcína chrání. Ona je totiž neživá a nemůže vyvolat žádné onemocnění. Takže pro nás má jen profit, proto se také v celém světě používá. A to mnohem lépe a více, než v České republice.
Je proto potřeba očkovat rizikové skupiny, vakcína u nich totiž může zabránit vážnému průběhu onemocnění – těžkému zápalu plic, který pro mnoho lidí bývá fatální.
Očekáváte letos větší zájem lidí, kteří se budou chtít nechat očkovat proti chřipce? A neobáváte se, že vakcína nevystačí pro všechny?
Nemám takové informace. Vakcíny se dovezlo více, než obvykle. Ale je pravda, že tu právě sbíráme plody minulých let, kdy se u nás téměř neočkovalo. Pro dovozce nejsme úplně zemí zaslíbenou, mnoho z nich k nám vakcínu ani nedodává. Takže musíme vyjít s tím, co máme. Určitě by ale pro všechny, kteří se v minulosti očkovali, měla být k dispozici.
Dá se tedy předpokládat, že díky pandemii covidu-19 se v Česku zvýší proočkovanost proti chřipce?
Předpokládám, že letos ano. Zároveň doufáme, že i příští rok to bude lepší než v minulosti. Snad bude k dispozici i více vakcín a bude větší možnost si je objednat.
