Na kandidátkách do krajských voleb je podle analýzy letos jen 27,6 procent žen. To je méně než v těch minulých o přibližně 2,5 procentního bodu.
Podíl žen nominovaných do třetiny volebních obvodů Senátu se od posledních senátních voleb v roce 2018 snížil na 16,2 procent, je však o jeden procentní bod větší než v roce 2014, kdy volby probíhaly v týchž obvodech jako letos.
Zásadní podle autorky analýz Veroniky Šprincové z Fóra 50 %, které usiluje o rovné zastoupení žen a mužů v politice, je, aby si politici a političky uvědomili, že je potřeba o vyrovnané zastoupení žen a mužů usilovat.
„Je nespravedlivé, že ženy, ačkoli v populaci tvoří více než polovinu, byly v klíčových rozhodovacích pozicích zastoupeny jen z jedné pětiny. Navíc koronavirová krize jasně ukázala, jak se v naší společnosti stále liší životní zkušenosti mužů a žen. Abychom na tuto krizi mohli správně zareagovat a vyjít z ní bez větších šrámů, je nezbytně nutné, aby byla v rozhodování zohledněna zkušenost obou polovin společnosti,“ popsala.
Volby do zastupitelstev krajů a do Senátu (2020) |
Politika zůstává pánským klubem, ženám chybí vzory
Příčin nízkého zastoupení žen v české politice je podle Šprincové více. Zásadní roli sehrává skutečnost, že zde chybí systémový přístup k problému. „České republice je dlouhodobě doporučováno, aby zavedla kvóty na zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách a ačkoli byly dva takové návrhy zpracovány, zatím ani jeden neprošel schvalováním ve vládě,“ uvedla.
Stranám bez kvót tak chybí impulz, aby se tímto problémem zabývaly a odstraňovaly překážky, které ženám stále vstup do politiky i působení v ní znesnadňují.
Ty jsou podle Šprincové v zásadě trojí – na straně samotných žen jde o nižší sebevědomí či neochotu vstupovat do výrazně mužského kolektivu. Na straně společnosti svou roli hraje představa o tradiční úloze žen jako pečovatelek nebo nedůvěra v jejich politické schopnosti. Volební systém a způsob nominace kandidátů a kandidátek je pak chybou systémovou.
„Ve výsledku je tak vytvořen začarovaný kruh, kdy politika zůstává pánským klubem, ženy jsou méně vidět a chybí vzory pro další ženy, což přispívá k zachovávání současného stavu,“ popsala.
Kvóty určují výsledky voleb a jiné mýty
O kvótách stále přetrvává řada mýtů, přitom platí pro obě pohlaví a zaručují vyvážený poměr žen i mužů. Kvóty na kandidátní listiny nijak nemají určovat výsledek voleb: „Pouze se voličům a voličkám předkládá takový seznam kandidátů a kandidátek, aby mohli vybírat z mužů i žen,“ popsala Šprincová.
Mnoho lidí stále věří, že když se kvóty nastaví, budou se pak urputně dodržovat, což povede k jejich slepému naplňování bez kompetence. Praxe je však jiná. „I z různých výzkumů víme, že kvóty plní svůj účel, ale nevede to k principu, že by se pak mechanicky naplňovaly a nějak to zhoršilo stav,“ popsala politoložka Eva Lebedová z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci. Dodala, že je nutné společnost postrčit k různým změnám, které by z určitých důvodů tradice nebo situace samy nenastaly.
„Ve všech evropských zemích, kde je zastoupení žen v politice více než 30 procent, existuje nebo existovala nějaká podoba kvót nebo tak byl nastaven systém, které si volí sami politické strany. Žádná z těchto zemí k tomu nedošla samovolně,“ přiblížila.
V médiích vystupuje málo expertek, tvrdí organizace. Nabízí jejich seznam |
Vedle kvót pak podle Šprincové existuje celá řada dalších opatření, které mohou pomoci situaci zlepšit: „Ať již jde o vzdělávání žen, mentoringové programy, vytváření databáze žen se zájmem o politickou funkci, pořádání setkání žen nebo aktivní vyhledávání a oslovování nových členek.“
„Ať už se to týká všeobecného volebního práva nebo možnosti studovat na univerzitách, vždy musí padnout rozhodnutí, které změní tradici a praxi. Poté se společnost už mění samovolně, ale bez nějakého zásahu shora se to nejspíš nestane. A letošní volby jsou toho důkazem,“ dodala Lebedová.
Kvóty má jen Strana zelených
Kvóty v minulosti zavedla ČSSD, toho času vedená Bohuslavem Sobotkou, a to v krajských volbách v roce 2016. „Chci vám poděkovat za odvahu se měnit. Jen když tradiční strany najdou odvahu se měnit, mohou uspět v souboji s marketingovými projekty,“ řekl tehdy ke schválené změně stanov. Pro změnu bylo 604 delegátů ze 752, kteří byli pozváni na sjezd.
ČSSD představila kandidáty do boje o Senát. Není mezi nimi žádná žena |
ČSSD však tyto kvóty minulý rok zrušila s odůvodněním, že již nejsou potřeba. Letos však do krajských voleb vyslala výrazně méně žen než naposledy, kdy bylo toto opatření v platnosti, a do Senátu za stranu kandidují pouze muži. Podle Lebedové to souvisí s celkovým poklesem atraktivity strany.
Nyní má kvóty jen Strana zelených, kterou zároveň vede předsedkyně a předseda. Spolupředsednictví přitom není v Evropě nijak neobvyklé, uplatňují ho strany například v Německu, Belgii, Nizozemsku, Norsku nebo Švédsku.
Nejnižší zastoupení žen je dlouhodobě v Senátu
Dlouhodobě nejméně žen působí v horní komoře Parlamentu. Významnou roli zde podle analýzy sehrává většinový volební systém, který zapříčiňuje, že pokud mají strany v každém obvodu vybrat pouze jednoho kandidáta, zpravidla se jedná o muže.
V současnosti působí v Senátu 12 žen, které tvoří 14,8 procent ze všech politiků. To je nejméně od roku 2006. Největší počet kandiduje v obvodě Kladno. V šesti obvodech však budou ženy úplně chybět. Jedná se o Prahu 5, Plzeň-město, Pelhřimov, Českou Lípu, Vyškov a Olomouc.
Oproti volbám z roku 2014 se počet kandidátek změnil jen nepatrně a je o necelý jeden procentní bod vyšší.
Nominace žen do Senátu PČR v letech 1996-2020.
„Po sametové revoluci zde zakořenila představa, že schopní lidé se prosadí sami a není potřeba nijak kompenzovat znevýhodnění určitých skupin,“ popsala Šprincová. Výsledkem pak bylo, že v čele strany zastoupené v Poslanecké sněmovně stanula první žena až v roce 2001 a druhá, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, až po dalších osmnácti letech.
„Pokud strany nezačnou podporovat ženy a uvažovat o nich jako o vhodných kandidátkách do těchto funkcí, situace se jen tak nezmění,“ uzavírá Šprincová.
