Zrušení superhrubé mzdy by znamenalo snížení daní z příjmu pro zaměstnance, protože by se základ daně snížil o platby povinných odvodů zaplacené zaměstnavatelem. ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu koncem srpna.
Plán na dvouletou změnu daní se nelíbí daňařům, ekonomům ani poslancům |
Zároveň by měla zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 000 korun měsíčně. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.
„Sociální demokracie nebude hlasovat pro zákon, který zruší superhrubou mzdu na dva roky a pak ji znovu zavede. To je padlé na hlavu,“ řekl dnes Hamáček.
„My jsme ochotni hlasovat pro zákon, který zruší superhrubou mzdu a který na dva roky zavede (daň) 15 procent jako nějaký krizový mechanismus, aby lidem zůstalo více peněz. A po těch dvou letech se to vrátí na to, kde by to zůstalo bez úprav daňového pásma,“ dodal.
Babiš v sobotu podpořil Zemanův návrh, aby se superhrubá mzda zrušila jen na dva roky.
„Myslíme si, že je to potřeba na dva roky, protože samozřejmě rozpočet na rok 2022 bude ještě připravovat naše vláda, ale po volbách potom ten, kdo vyhraje, takže myslím, že je to dobře,“ řekl premiér České televizi.
V neděli se premiér na internetu vyjádřil odlišně. „Chceme zrušit superhrubou mzdu navždy,“ řekl. Cílem podle něj je podpořit ekonomiku. „Musíme podpořit, aby se nebáli budoucnosti, aby se nebáli spotřeby, aby se nebáli utrácet peníze,“ řekl. Daně by se podle něj měly snížit jen na dva roky, o jejich dalším vývoji pak rozhodnou voliči na základě toho, co jim nabídnou jednotlivé strany v programech pro sněmovní volby v roce 2021.
Prezident Zeman na schůzce s ministryní financí Alenou Schillerovou minulý týden uvedl, že další vláda by se měla zrušením superhrubé mzdy zabývat znovu a tento krok by měl být provázen výrazným snížením daňových výjimek.
Vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy jen na dva roky, řekl Babiš |
Vláda se ke zrušení superhrubé mzdy zavázala v programovém prohlášení a podle Schillerové by k němu mělo dojít od příštího roku. Podle dřívějšího vyjádření Schillerové by reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů kvůli zrušení superhrubé mzdy měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet.
