Švédsko je neutrální země, ale od ruské anexe Krymu má s NATO užší partnerské vztahy. Myslíte, že Švédsko může někdy vstoupit do Aliance?
Švédsko jako neutrální stát spolupracuje s ostatními zeměmi na posilování bezpečnosti v našem okolí. Jsme členy Evropské unie a jako takoví musíme plnit svůj závazek.
Carl-Johan Edström Generálmajor a velitel švédského letectva. Do armády vstoupil v roce 1988. Jako pilot působil na základně F 21 na letišti Luleå v severním Švédsku. Velel 212. stíhací divizi, známé také jako „Dalton“. Během švédského zapojení do spojenecké operace Unified Protector nad Libyí v roce 2011 velel švédskému leteckému kontingentu s letouny Gripen. Švédské stroje se tam zapojily do průzkumných misí. V Afghánistánu pak působil jako hlavní poradce pro letecký výcvik. Jeho pilotní přezdívka zní „Klute“, po vesnici Klutmark, kde vyrůstal. Létal se stroji Viggen a Gripen. |
Od roku 1994 jsme členy programu NATO „Partnerství pro mír“ a v posledních dvou letech jsme prohloubili spolupráci s touto aliancí jako stát, jemuž byl udělen status partnera s rozšířenými možnostmi (Enhanced Opportunities Partner).
Zúčastnili jsme se několika cvičení NATO, jejichž cílem bylo zvýšit interoperabilitu našich sil. V minulých letech jsme rovněž přispívali svými schopnostmi do misí. Co se týče případného členství – to je politická otázka.
Situace nad Baltem se zdá být v poslední době napjatější. Viděli jsme, že ruské bojové letouny narušily vzdušný prostor Dánska a předtím Finska.
Je důležité mít silné a schopné letectvo, které je připraveno zajistit zájmy vaší země a stabilizovat situaci, aby se napětí nezvyšovalo.
I švédští letci mají se stále asertivnějšími ruskými piloty dost zkušeností. Známá jsou setkání, kdy ruské stroje prolétají v těsné blízkosti švédských letounů, zaměřují v bojovém módu nebo velmi blízko odpalují klamné cíle proti tepelně naváděným střelám.
Můžeme vidět změnu v jejich chování, které je agresivnější, a přitom ne vždy používají transpondéry, což je pro civilní leteckou dopravu skutečně nebezpečné. Vzdušný prostor nad Baltským mořem je oblast se značně vysokou hustotou provozu.
Máte osobní zkušenost? Můžete ji popsat?
Své osobní zkušenosti nemohu podrobněji rozebírat, ale v minulosti jsem vzlétal jako hotovostní pilot se stíhačkami Viggen i Gripen, když došlo k narušení švédského území ze strany jiných států. Jako pilot musíte být připraveni rychle reagovat, pokud to ochrana vaší země vyžaduje.
Ruský stíhač vlétl nad Dánsko, když pronásledoval americký bombardér |
Jak je těžké chránit vzdušný prostor tak rozlehlé země?
Švédsko je velká země, ale její vzdušné síly díky inteligentnímu využívání různých prostředků dokážou chránit její vzdušný prostor 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce.
Moře, lesy, ohromné vzdálenosti a strategický Gotland...
Švédské ozbrojené síly mají na ostrově Gotland trvale dislokované vojenské jednotky od roku 2018, kdy byl obnoven Gotlandský pluk.
A co arktické oblasti?
Z globálního hlediska je Arktida velmi zajímavou oblastí, která částečně prochází transformací. Led taje, a tím otevírá plavební dráhy pro lodě. Bedlivě sledujeme změny probíhající v této oblasti a jejich dopady na obranu Švédska.
Kupujete protivzdušné systémy Patriot. Je Rusko hrozbou?
Bezpečnostní situace v našem okolí se v posledních letech změnila a v budoucnu bude méně předvídatelná. Švédsko se proto musí soustředit na zvýšení operačních schopností, aby se dokázalo vyrovnat s celou škálou konfliktů, od krizí (šedá zóna) až po vojenský útok na Švédsko. Se systémem Patriot propojeným s našimi národními senzory získáme silnější a robustnější protivzdušnou obranu.
V dobách studené války měly švédské vzdušné síly propracovanou strategii leteckých základen po celé zemi, což Moskvě ztěžovalo zničení celé flotily letounů při překvapivém útoku. Mnohdy za záložní dráhy sloužily dálnice či cesty mezi hustými lesy. Zaznamenal jsem, že švédští piloti znovu takové dovednosti, jak přistát či odstartovat z dálnice, trénují.
Ano, tenkrát jsme používali rozptýlené základny, a pořád je používáme. Jsou součástí naší taktiky a snižují riziko ztráty našich nejdůležitějších prostředků určených pro plnění úkolů obrany vzdušného prostoru.
Gripen je pro takové účely konstruován. Je to i u nové verze E/F?
Co se týče vzletu ze silničních (válečných) základen a přistávání na nich, máme na Gripen E stejné operační požadavky. Obecně se budeme stále držet naší operační koncepce spočívající v rozptýlení prostředků, abychom zvýšili pravděpodobnost zachování svých operačních schopností v čase.
Jaká je podle vás budoucnost nadzvukových bojových letounů? Lze si už představovat autonomní bezpilotní stroje, nebo podle vás bude člověk-pilot stále nepostradatelný prvek?
Švédské letectvo bude představovat v našem regionu relevantní sílu i v příštích letech. Jeho hlavním úkolem je ochrana proti nepřátelským vzdušným silám, tzv. DCA – Defensive Counter Air. Dnes používáme pilotované stíhačky, ale v budoucnu se budeme muset zabývat i otázkou, zda by se pro plnění těchto úkolů nedaly použít i bezpilotní platformy. Švédsko a Velká Británie například loni uzavřely dohodu (memorandum o porozumění), v jejímž rámci budou zkoumat možnosti společného vývoje schopností budoucích bojových letounů (Future Combat Aircraft Capabilities - FCASC).
15. srpna 2019 |
