ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Novináři čelí v době koronaviru překážkám, hůře se dostávají k informacím

  • 5
Pandemie koronaviru omezila přístup novinářů k akcím a informacím. Koná se méně tiskových konferencí s osobní účastí, je menší, nebo vůbec žádný prostor pro dotazy. Žádosti o poskytnutí údajů zůstávají bez odezvy. Někde přišly na řadu i vyhrůžky a cenzura, což ještě více oslabilo už tak chatrné zdraví tisku, píše agentura AFP.

Příkladem jsou mezinárodní fotbalová utkání, na kterých UEFA zrušila prostor, kde novináři mohli hovořit s hráči. Dalším příkladem je začínající sezona podzimních módních přehlídek, které se konají za osobní účasti nebo virtuálně, ale pro novináře je téměř nemožné mluvit s návrháři.

Úřady, vlády, političtí činitelé, podniky, sportovní kluby či federace se jistě musí přizpůsobit zdravotnickým požadavkům, ale pravidelně „pozorujeme situace, kdy covid-19 slouží jako záminka pro neposkytnutí informací“, uvádí David Cuillier, profesor žurnalistiky na Arizonské univerzitě.

Vlády nebo místní samospráva se v první řadě snaží skrýt informace o samotné pandemii, které by na ně mohly vrhnout nepříznivé světlo. Guvernérka amerického státu Kansas Laura Kellyová minulý týden odmítla poskytnout zpravodajskému portálu Kansas Reflector informace o obchodech, kde se objevila ohniska nákazy.

Někteří další činitelé argumentují ochranou osobních dat, aby se vyhnuli zveřejnění informací o nákaze v domovech důchodců nebo na vysokých školách. A to i v situaci, kdy se jedná o anonymizovaná data, zdůrazňuje David Cuillier.

Vládní úřady, zastupitelstva či místní organizace přijímají rozhodnutí „mimo dosah zvědavých pohledů“, dodává Cuillier, který v minulosti zastával funkci prezidenta Syndikátu amerických novinářů (SPJ).

V celostátní politice USA je demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden opakovaně kritizován za to, že se pod záminkou pandemie vyhýbá kontaktu s tiskem. Jeho tým odůvodnil jako zdravotní opatření to, že omezil přístup ke kandidátovi na desítku vybraných redaktorů a fotografů. Když vzácně nastane čas na dotazy, tak volební manažeři pustí k Bidenovi jen čtyři nebo pět novinářů. Republikáni dokonce vyjádřili podezření, aniž uvedli jakékoliv důkazy, že si Bidenovi volební manažeři nechávají dávat otázky předem.

Koronavirus v mojí zemi. 21 novinářů z různých koutů světa sdílí své zážitky

V dalších zemích, například v Tádžikistánu, se novináři stali cílem cenzury pod záminkou boje proti dezinformacím, jež se týkají pandemie. V Číně a v Egyptě byla zahraničním novinářům zrušena víza poté, co zveřejnili články, ve kterých kritizovali přístup těchto států k pandemii.

Tyto obtíže nastaly v situaci, která již před pandemií nebyla pro tisk příznivá. Tištěná média se všude ve světě musí vypořádat s poklesem příjmů, který pandemie ještě prohloubila. Noviny se nacházejí v chronickém podstavu a novináři „nemají dost času“ na to, aby srovnávali informace od různých zdrojů, myslí si Cuillier.

Stále větší část veřejných informací dostávají novináři předžvýkanou mediálními manažery, uvádí Cuillier, „a tyto informace si novináři neověřují, což není dobré“.

Pandemie posílila touhu po kontrole

Ve sportu již před pandemií měla výsadní postavení média, která vysílají sportovní utkání, za která obvykle zaplatila velké částky. Ve srovnání s ostatními médii jejich postavení ještě posílilo, byť tyto finanční vztahy mohou představovat střet zájmů.

„Snahy politiků a dalších činitelů kontrolovat, jakým způsobem se o nich píše, se v posledních dvou letech zvyšují,“ poznamenala Courtney Radschová z Výboru na obranu novinářů (CPJ). Pandemie podle ní tento trend ještě posílila.

V roce 2013 CPJ zveřejnil zprávu, ve které kritizoval Obamovu administrativu za snahy kontrolovat, jak se o ní píše. Za Donalda Trumpa tato snaha pokračuje a přibylo k ní i otevřené nepřátelství prezidenta vůči tisku.

Koronavirus tlumí prodej tisku v Británii, novináři se bojí o práci

Ve všech oblastech je podle  Radschové přístup k informacím ze strany tisku obtížnější, a to kvůli nepřátelství veřejnosti k médiím. Během demonstrací, které vyvolala smrt George Floyda, novináře ustrkovala policie, ale „také demonstranti, protože někteří z nich neměli zájem, aby média referovala o protestech nezávisle“, uvádí.

„Čeká nás těžká doba, pokud se nic nezmění,“ obává se Cuillier. „Do 20 až 30 let to může vést ke konci demokracie v podobě, ve které ji známe dnes,“ předpovídá.

I když přiznává, že situace je „nebezpečná“, Radschová poukazuje na „zvyšující se uznání“, které tisku přiznává část společnosti „kvůli významné roli médií během pandemie“.

„Zvyšuje se důvěra v místní média,“ řekl floridský reportér Joe McLean ústavu Poynter, který se zabývá výzkumem žurnalistiky. „Je to pro nás příležitost ukázat naši integritu (...) a naši věrohodnost,“ dodal.

,

Video