Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvJaroslav Flegr v Rozstřelu naznačil, jak k varovnému výhledu dospěl: „Přednáším evoluční parazitologii už hodně dlouho a dokázal jsem si spočítat, co asi bude. A když jsem se tak koukal kolem sebe a viděl jsem, jak jsou lidé bezstarostní, oslavují konec epidemie a netuší, co je čeká v září, tak mě z toho trošku mrazilo.“
„Rozhodl jsem se, že to minimálně řeknu svému kocourkovi Micíkovi, kterého poučuji na svém blogu. A to, co se dá vysvětlit mému kocourovi, dá se vysvětlit asi každému.“
Celý rozhovor s Jaroslavem Flegrem v podcastu:
Potvora se šíří rychleji, než jsme čekali
Profesor Flegr předpokládal, že se Česko dostane na tisíc nových případů denně právě 11. září. Začalo to ale dokonce o několik dní dříve. „Stejně mě to znervózňuje. Ten rozdíl je (oproti mé srpnové předpovědi) malinký. Ale jakmile je nějaký proces exponenciální, pár dní může znamenat obrovský rozdíl v celkovém výsledku.“
„Ta potvora se šíří dokonce rychleji, než jsme předpokládali. A ty velmi nepříjemné důsledky tu mohou být ještě o měsíc dříve.“
Jaroslav Flegr shrnul, co považuje za nejrizikovější chování. „Je to hlavně bezstarostnost, která se projevuje vlastně čímkoliv. Lidi se začali objímat, podávají si ruku při jakékoliv příležitosti, jsou jeden vedle druhého, pořádají hromadné akce, účastní se jich, nenosili v létě roušky, což je absurdní, protože tento virus se šíří aerosolem. A když se mu před dýchací cesty dá zábrana, tak se prostě od nakaženého nerozšíří.“
„Prostě o prázdninách se nedodržovaly ani ty věci, které nás nic nestojí. Tak teď už se s tím snad začne,“ přeje si Flegr.
Zavřete univerzity i střední školy
Profesor evoluční biologie se vyjádřil i k tomu, že k nenošení roušek a k rizikovému chování často nabádají veřejnost i respektované kapacity, dokonce i lékaři, kteří pandemii vyloženě zlehčují. „Já jsem evoluční biolog. Tohle je otázka pro sociologa, politologa nebo psychiatra.“
„Prostě kdo má nějaké znalosti z epidemiologie, musí vědět, že i kdyby roušky snížily šíření jen o deset procent (a tohle snižuje šíření mnohem více), je správné je používat. Mohou zásadně změnit šíření epidemie.“
„Opatření přišla pozdě. Kdybychom k nim přistoupili v srpnu, tento vysoký nárůst by nepřišel. Teď už by byla zapotřebí mnohem drastičtější opatření. Mám na mysli třeba omezení styků. Tím nemyslím jen akce nad 30 lidí, to považuji za jasné. Univerzity by se měly zaručeně zavřít. Tam se dá udělat plnohodnotné distanční vzdělávání.“
Ať se děti koukají na anglické seriály
„Ale nemůžu si pomoci, ale zavřít by se měly i střední školy,“ myslí si Flegr. „Začal bych uvažovat i o druhých stupních základních škol. Tam by to mohlo ještě chvíli vydržet, ale ne moc dlouho.“
„Zavřít by se měly i první stupně ZŠ, ale to by už výrazně poškodilo ekonomiku. Takže tam je potřeba brát v úvahu nikoliv epidemiologické, ale ekonomické zákonitosti a dopady. Ale i tam by bylo třeba zmenšit třídy a ponechat výuku pro nejmenší na bázi dobrovolnosti.“
Podle Jaroslava Flegra takto radikální zásah nepoškodí vzdělávání dětí a studentů. „Neuškodí to, sakra. Nechte je dívat na počítači na anglické seriály a za ten rok by jim to jazykově dalo více než základní škola. V tomhle věku se dá ještě perfektně zvládnout cizí jazyk.“
Hostem Rozstřelu moderátora Vladimíra Vokála byl Jaroslav Flegr, evoluční biolog a parazitolog. (10. září 2020)
Chcete tu mít 50 tisíc mrtvých?
Profesor Flegr odpověděl i na otázku, zda se denní nárůsty mohou v následujících dnech a týdnech pohybovat v ještě vyšších číslech, až kolem čtyř tisíc denně. „Určitě to tak poroste. Je třeba se na to připravit. I když se zavedla opatření, tím se pouze snažíme zpomalit nárůst.“
Virus může podle evolučního biologa zastavit buď promoření nebo v lepším případě vakcína. „Ale promoření? To je, zdá se, 60 procent populace, odhadoval bych možná i 50 procent, protože měníme chování. Ale i tak: 5 milionů lidí se před získáním kolektivní imunity nakazí. A i kdyby zemřelo jen jedno procento z nich, jsou to šílená čísla (50 tisíc mrtvých). A hlavně je to zbytečné.“
„Nejsme stádo zeber, ale myslící tvorové. Takže nám v lepším případě může pomoci vakcinace a změna způsobu chování.“
„To promoření by bylo šíleně drahé, ať už co do počtu mrtvých nebo nebo co do počtu lidí s vážně poškozeným zdravím. Protože ti, kteří se z toho dostanou, nemusejí zemřít, ale mají tak poškozené zdraví, že s větší pravděpodobností zahynou na něco jiného.“
Zabijácký vir tu stále je
Profesor Flegr zodpověděl i dotaz, zda je možné, že virus mutuje tak, aby méně zabíjel, ale byl infekčnější. „Kdyby se viry, které se teď vyselektovaly a jsou na nás relativně hodné (tedy nezabíjejí, šetří nakažené lidi, protože potřebují, aby o sobě nedaly vědět a aby nakažený volně pobíhal po světě a šířil nákazu dál), dostaly do Česka v dubnu, tak by neměly nejmenší šanci. Tehdy byly mnohem úspěšnější ty hloupé zlé zabijácké viry. Ty mají tendenci se rychle množit a zabíjet.“
Policie má hlídat, zda se nosí roušky, odmítl Babiš její účast na trasování |
Podle Flegra jsou současné viry mírnější. „Ale pozor, už se to mění. Budou vždycky převládat varianty, mutanti, kteří mají nastavenu virulenci (tedy to, jak hostiteli ubližují) podle současných podmínek. Takže stačí, když sundáme roušky, zvýšíme o 60 procent pravděpodobnost, že se virus přenese na někoho dalšího a tím pádem zvýhodňujeme ty horší varianty (zabijáky).“
„A tyto horší varianty se sem vrátí velmi rychle, nemusejí čekat na mutace. Pořád tady jsou, akorát jich je strašně málo.“
Jaroslav Flegr hovořil v Rozstřelu i o tom, jak rychle koronavirus mutuje, a zhodnotil chování nejmladší generace, která často odmítá státní restrikce a porušuje pravidla sociálního odstupu. „Jejich chování je sice pochopitelné, ale je sobecké.“
Vir se teď může zaměřit na zabíjení mladých
Podle evolučního biologa se však přezíravé chování mladé generace může obrátit přímo proti ní. „Virus se přizpůsobuje nejhojnějšímu hostiteli. Takže se může klidně stát to, že si mladí vypěstují varianty viru, které budou přímo adaptované na ně.“
„A to se stalo, to je španělská chřipka. Když se tam projdete po hřbitovech a kouknete se na náhrobky, vidíte, že po první světové válce je tam spousta hrobů mladých lidí, kteří umřeli ve dvaceti, pětadvaceti letech.“
„Je to tím, že virus jsme si vypěstovali na vojácích, mladých a zdravých lidech,“ říká Flegr. „Škodolibý stařík by si tedy mohl mnout ruce, ale může se stát, že si mladí vypěstují virus, který půjde speciálně po nich.“
Závod o existenci lidstva
Jaroslav Flegr hovořil i o tom, že podobných virů může v blízké době útočit na lidstvo více. „Může jich být hodně a mohou přicházet jeden po druhém. V okamžiku, kdy většina lidstva žije v přehuštěných městech, dostávají šanci i patogeny, které jsou tak zlé, že ještě před padesáti lety by neměly šanci vyvolat pandemii, ale dnes, v propojeném a přelidněném světě, bychom měli být připraveni na to, že něco takového přijde.“
„Vždycky říkám, že covid je na nás zatraceně hodný,“ tvrdí Flegr. „My jsme měli obrovské štěstí, že první podobnou pandemii způsobil virus, který má reprodukční číslo mezi 1,6 a 4. To je strašlivě málo. Jenom tím, že změníme chování, můžeme tento virus zastavit. Ale kdyby přišlo něco, co má desetkrát vyšší reprodukční číslo, tak nemáme šanci. A něco podobného tu někde může být.“
„Běžíme závod o existenci lidstva. Zdá se, že 95 procent úspěšných druhů, které byly na Zemi, vyhubila nějaká pandemie. Takže ne nějaké sopky nebo meteorit. Tahle pandemie nás nevyhubí, ale stále je nad námi Damoklův meč. Berme to jako ostré bojové cvičení a třeba nám to zachrání civilizaci.“
Evoluce a boží bludy
Jaroslav Flegr ve druhé části Rozstřelu promluvil i o svém oboru – evoluční biologii. Zamyslel se třeba nad tím, proč zásadní část americké společnosti nevěří evoluci a jsou raději ochotni přistoupit na víru, že život na Zemi stvořila bytost s nadpřirozenými silami.
Dánsko zařadilo Česko mezi rizikové země. Turisty k sobě nepustí |
Kreacionisté tak v USA porážejí vědce. Věda za sebou podle Flegra nemá síto tisíciletých zápasů, které vedla existující náboženství, a připravila si tak půdu na současné souboje s darwinisty. „V tomto směru to pro vědu třeba v USA vypadá velice špatně. I tamní autoři učebnic do nich nedávají kapitolu o evoluční biologii, protože by se ta učebnice neprodávala.“
„O tom, co se bude na školách v USA učit, rozhodují školní rady. A ty učebnice s evoluční biologií nedoporučí. A ono to z USA přetéká (stejně jako cokoliv nepříjemného) i k nám. Protože ty americké učebnice biologie jsou krásné, barevné, jsou tu jejich překlady. Ale jsou tam bludy nebo tam důležité věci chybí.“
„A tím se musím vrátit ke covidu. To, že se na lékařských fakultách neučí evoluční parazitologie a patrně se tam neučí ani evoluční biologie, je tragédie. A to také vysvětluje, proč si řada lékařů neuvědomuje hlavní nebezpečí současné pandemie. Prostě na to nejsou připraveni, neznají základy evoluční biologie,“ uzavírá evoluční biolog.
