David Kilcullen je jedním z největších světových odborníků na potírání povstání, teroristů a guerillového boje. Muž, který je považován za architekta úspěšné vojenské strategie při potlačování vzpoury proti americké okupaci Iráku v roce 2008, přišel letos v létě se znepokojivým varováním.
Spojené státy jsou podle něj v situaci, kterou manuály CIA označují jako „počáteční fázi povstání“. Povstání (insurgency) definuje jako „organizaci podvratných akcí a násilí s cílem získat či změnit politickou kontrolu nad určitým územím“.
Počáteční fázi povstání je podle něj možné chápat jako budování podhoubí, organizační fázi vzpoury. „Může to zahrnovat zárodečnou činnost ze strany různých skupin. Organizaci, výcvik, hromadění zdrojů a budování veřejné podpory,“ popisuje australský expert stav, v němž jsou nyní ulice některých amerických měst.
Lidé se nechtějí hádat. Chtějí se rvát
Amerika má za sebou bouřlivé léto. Smrt černocha George Floyda pod kolenem bělošského policisty zažehla masové protesty proti policejní brutalitě a systémovému rasismu. Na některých místech protesty přerostly v rabování, žhářství a potyčky s policií.
Chaos v ulicích se stal živnou půdou pro pravicové i levicové extremisty. Američané se mydlí tyčemi a transparenty, v Portlandu létají Molotovovy koktejly. Demonstrace v posledních týdnech přitáhly různé paramilitární skupiny a domobrany připravené vyplnit bezpečnostní vakuum. Policie totiž často zůstává stranou.
Samozvaným strážcem zákona byl i sedmnáctiletý Kyle Rittenhouse, který koncem srpna během protestů ve městě Kenosha zastřelil dva lidi. O pár dní později sympatizant Antify zastřelil v Portlandu stoupence Donalda Trumpa. K činu se doznal v rozhovoru s novináři, krátce poté ho při zatýkání zastřelili policisté.
Podle poslední statistiky projektu Armed Conflict Location & Event Data Project se do protestů po smrti George Floyda zapojilo dvacet militantních skupin. V červnu experti napočítali sedmnáct případů, kdy se krajně pravicové bojůvky postavily demonstrujícím. V červenci už to bylo sto šedesát případů.
„Polarizace naší společnosti dosáhla fáze, kdy čím dál více lidí vyhledává konfrontaci. Už jim nestačí, že na své protivníky křičí, chtějí je napadnout,“ uvedl pro The Washington Post historik a expert na extremismus Mark Pitcavage. „Naše společnost není jen hluboce rozdělená – je čím dál více konfrontační.“
27. srpna 2020 |
Občanské milice mají v USA dlouhou historii sahající až do války o nezávislost. V 90. letech po zpackaném zásahu FBI proti sektě Davidiánů přišel boom paravojenských organizací, které se rozhodly čelit vládě ve Washingtonu se zbraní v ruce. Za revolucionáře proti federální tyranii se považoval i Timothy McVeigh, který před čtvrtstoletím vyhodil do povětří budovu federálních úřadů v Oklahoma City. Při atentátu zemřelo 168 lidí.
Dnes mezi nejznámější paramilitární skupiny na krajní pravici patří Boogaloo Bois, Oath Keepers, Patriot Prayer či Three Percenters. Z hlediska organizace i ideologie to jsou značně nesourodá uskupení. Někteří jejich členové se označují za libertariány, jiní prosazují nadřazenost bílé rasy a touží rozpoutat rasovou válku.
Boogaloo BoisExtremisté v havajských košilích, kteří chtějí občanskou válku |
Často šíří konspirační teorie o „hlubokém státu“, sabotujícím vládu Donalda Trumpa a fanaticky se staví proto jakémukoliv omezení držení zbraní zaručenému druhým dodatkem ústavy. Právě ten dává Američanům i právo zakládat milice. Spojuje je přesvědčení, že progresivní levice se jim pokouší ukrást jejich rodnou zemi.
„Bratři, první výstřely už padly,“ objevilo se po smrti Trumpova příznivce v Portlandu na Twitteru milice Oath Keepers. „Občanská válka je tady. Dáme Trumpovi ještě jednu šanci označit to za marxistické povstání a potlačit ho, jak mu to ukládá jeho povinnost. Pokud ji nesplní, splníme my tu svou.“
Divoký západ, ale bez šerifa
Na druhé straně barikády si největší pozornost vysloužila čistě černošská bojůvka Not Fucking Around Coalition (NFAC). Vznikla teprve koncem loňského roku, ale hlásí se k ní už přes 3 500 lidí. Často to jsou bývalí vojáci.
V čele stojí veterán, rapper a nezávislý kandidát na prezidenta (před čtyřmi roky posbíral 47 hlasů) známý pod přezdívkou Grand Master Jay. Jeho milice nemá žádné vazby na hnutí Black Lives Matter, které podle něj ve svých snahách o mírumilovné řešení rasové otázky zcela selhalo.
„Jsme černá milice. Neprotestujeme, nedemonstrujeme. Nejsme tady proto, abychom zpívali a skandovali,“ řekl v červenci časopisu Newsweek.
Členové NAFC s poloautomatickými puškami byli v posledních týdnech viděni, jak pochodují na demonstracích v Louisville v Kentucky, kde policisté v březnu zastřelili černošskou zdravotnici Breonnu Taylorovou. Jen pár metrů od nich stály „vlastenecké milice“ v čele s vousáčem, který si říká Zuřivý viking.
Reportér stanice ITV situaci ve městě popsal jako ukázku toho, co se stane, když policie uvolní prostor paramilitárním jednotkám. „Soupeřící milice zcela ovládly město. Bylo to jako scéna z Divokého západu. Ale bez šerifa,“ vylíčil napjatou atmosféru britský novinář.
Horký podzim
Lze namítnout, že střelné zbraně jsou nedílnou součástí americké společnosti. Zprávy o šílených střelcích řádících ve školách, kinech a obchodních domech jsou už rutinou.
Současná vlna násilí je však jiná. Je to zlověstný plod politické a kulturní války cloumající Spojenými státy. Nejradikálnější projev rozdělení současné Ameriky na stoupence a odpůrce současného prezidenta i prohlubujících se příkopů mezi republikány a demokraty ve Washingtonu.
Vyhrocení nálad podporují média i sociální sítě. Členové „vlasteneckých milic“ na nich označují stoupence levice jako parazity, ti zase o svých nepřátelích mluví jako o krysách. Náctiletého střelce z Kenoshy někteří nacionalisté označují za národního hrdinu. Zastal se ho i Donald Trump (Zabili by ho. Trump hájí mladíka obviněného ze střelby do protestujících).
6. září 2020 |
Taková prohlášení je třeba chápat jako součást jeho předvolební kampaně, v níž Trump razí heslo „zákon a pořádek“. Na svého soupeře Joea Bidena sice stále ztrácí, jeho taktika ale může vyjít. Poslední sondy totiž ukazují, že bílí Američané, kteří zkraje léta protesty proti rasismu podporovali, začínají pod dojmem záběrů hořících měst obracet.
Vyhrocenou atmosféru nejspíš neukončí ani listopadové volby. Kvůli koronaviru se totiž miliony Američanů chystají hlasovat korespondenčně. Potrvá tak nejspíše několik dnů, než se všechny hlasy sečtou a svět se dozví jméno příštího amerického prezidenta.
A protože poštou budou volit hlavně demokraté, předpokládá se následující průběh: nejdříve díky republikánským hlasům odevzdaným ve volebních místnostech povede Trump. Postupně začnou přicházet korespondenční demokratické hlasy a řada států zmodrá.
Trump už předem mluví o volebních podvodech. A řada jeho radikálních příznivců mu naslouchá. „Pokud Trump prohraje volby, mohou se někteří extremisté uchýlit k násilí, protože věří – jakkoliv mylně – že dojde k podvodům nebo že zvolení Joe Bidena podkopá jejich extremistické cíle,“ varoval letos v létě washingtonský think tank Center for Strategic and International Studies.
Ameriku čeká ještě pořádně horký podzim.
