Izrael naváže diplomatické styky se Spojenými arabskými emiráty. Ty se po Egyptu a Jordánsku stanou teprve třetí arabskou zemí, která bude s židovským státem oficiálně udržovat diplomatické vztahy. Jak významná je to dohoda?
Spojené arabské emiráty jsou důležitým hráčem současného Blízkého východu a jedním z hlavních vůdců osy víceméně sunnitských režimů, která vykrystalizovala v období po arabském jaru. Z tohoto pohledu se jedná o regionální diplomatický úspěch.
Na stranu druhou bylo obecně známo, že spolupráce Izraele s řadou sunnitských režimů, často velmi nedemokratických, probíhala už velmi dlouho, přičemž jednou z hlavních spojnic byl odpor vůči íránským regionálním ambicím. Takže současné navázání styků je možné vnímat i jako jen mezinárodněprávní legalizaci této situace.
Marek Čejka |
Neoficiálně se Izrael skutečně sbližuje i s dalšími arabskými zeměmi. Dá se předpokládat, že k tomu oficiálnímu kroku také brzy přistoupí? Které země by to mohly být?
Dovedu si představit například Omán, který dlouhodobě s Izraelem jedná. Možná ještě menší státy jako Bahrajn, které jsou spojenci Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie.
U té samotné si momentálně ale úplně jistý nejsem, protože vztahy uvnitř saúdského režimu i síla místních konzervativců jsou dost odlišné než v SAE. Naopak Katar, jehož vztahy se Saúdy a Emiráty jsou stále velmi špatné a který podporuje Hamás, zřejmě v dohledné době podobnou dohodu neuzavře.
Co dohoda o navázání diplomatických styků znamená v praxi?
Vytvoření diplomatických vztahů má řadu důsledků. Kromě otevření vzájemných ambasád to znamená možnost otevření běžných ekonomických kontaktů, spolupráce v řadě oblastí – například i zbraňové technologie, boj proti covidu a tak dále. Ale třeba i otevření přímých leteckých linek a zahájení vzájemného turismu. Otázkou zůstává, jak rychle se to stane. I existující diplomatické vztahy mohou být velmi chladné a stagnující, což je například vidět na současných izraelsko-jordánských vztazích.
Na jednáních se podílela americká diplomacie. Prezident Donald Trump chtěl podle svých slov novou dohodu pojmenovat po sobě. Je to jeho úspěch? A jak se daří diplomacii Spojených států za jeho vlády?
Že se podobná dohoda objevila nedlouho před prezidentskými volbami a navíc v době, kdy se Trumpova popularita dostala do krize, není samozřejmě náhoda. Trump se ji bude snažit využít. Neoficiální vztahy mezi řadou arabských zemí (včetně SAE) a Izraelem ale posilovaly už dlouho před příchodem Trumpa, takže mám za to, že i kdyby byla dnes prezidentem Hillary Clintonová, mohl by být vývoj velmi podobný.
Palestincům se sbližování Arabů s Izraelci nelíbí, dohodu už odsoudilo například hnutí Hamás, které vládne v Gaze. Jak je tato úmluva v budoucnu ovlivní? Sice jsou v ní ústupky vůči Palestině, anexe oblastí na Západním břehu Jordánu ovšem stále hrozí...
To je celkem pochopitelné, protože izraelský premiér Benjamin Netanjahu je mezi Palestinci dlouhodobě mimořádně neoblíbený. A za situace, kdy nějaký arabský režim uzavře dohodu právě s jeho vládou, to řada z nich vnímá jako zradu.
Spojené arabské emiráty navážou styky s Izraelem, jako třetí arabský stát |
Celkově se ale řada sunnitských režimů stává pragmatickou a staví daleko více než v minulosti do popředí své vlastní zájmy než osud Palestinců.
Je to vidět i na tom, že dřívější vlády arabských zemí podmiňovaly mír či otevřené vztahy s Izraelem nějakou férovější dohodou s Palestinci a uznáním jejich státnosti. Dnes už jim stačí jen fakt, že Izrael neprohloubí ještě více okupaci formou anexe dalších území. A to ještě navíc ani není vůbec jisté.
A jak historický krok pomůže premiéru Netanjahuovi na domácí půdě?
Netanjahu toho bude chtít určitě také politicky využít, ale Izraelci dnes řeší jiné problémy, než že by se těšili na nákupy v Emirátech. Situace kolem covidu je v zemi dlouhodobě vážná a sám Netanjahu se ze všech sil brání trestnímu řízení za korupci a další delikty.