Hraboši jsou znovu přemnožení, letos se ale hlodavci přesunuli z Moravy do Čech. Problém se zřejmě týká zejména Ústeckého kraje, kde výnosy z letošních žní jsou pod průměrem republiky, a navíc o 15 až 20 procent nižší než v extrémně suchých letech 2018 a 2019.
K letošnímu o něco menšímu suchu se totiž přidali hlodavci ničící úrodu. Jejich extrémní přemnožení se přitom suchem souvisí. „Stejně jako v loňském roce se hraboš šíří především z míst, kde nalezl dostatečnou ochranu před predátory,“ dodal svaz.
Svaz chce znovu výjimku na pokládání jedu na půdu. Rozhodnutí o ní očekává svaz do konce měsíce. Loni podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy hraboši způsobili škody za dvě miliardy korun, letos půjde alespoň o stovky milionů.
Zemědělci podle Pýchy však nedostali žádné peníze jako kompenzaci za škody, ani žádný takový příslib zatím není.
Zatím jediným účinným prostředkem na hubení hrabošů je Stutox II, ale na jeho použití je potřeba mít podle zákona osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky pro ochranu rostlin.
Ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území Česka. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.
Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. „U dříve prezentovaných otrav necílových organismů nebylo možno plně prokázat, zda byl úhyn důsledkem otravy nebo jiných příčin,“ argumentovala už dříve mluvčí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.
V červenci však ÚKZÚZ ohlásil, že obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci, se nepotvrdily. Uvedl to tehdy s odkazem na údaje od státních veterinářů a ornitologů.
Přemnožení hraboši se stali hostinou pro sýčky, ptáci měli letos víc mláďat |
Otrava zbytky jedu, tedy fosfidem zinku, byla prokázána u jednoho káněte a jednoho bažanta. Podle zástupce Agrární komory ČR Otakara Šaška je rodenticid Stutox zbytečně démonizovaný.
Podle něj zaznamenal jeho zemědělský podnik 2 800 až 2 900 živých nor na hektar, na každé tři metry čtvereční tak podle něj připadá jedna aktivní nora. Největším semeništěm jsou pak podle něj krajinotvorné prvky jako větrolamy, kde se půda nedá obdělávat, a pak také škarpy u silnice.
„Spoléháme na to, že se ÚKZÚZ pochlapí a sám povolí plošnou aplikaci v místech, kde jeho pracovníci sami napočítají desetinásobky prahu škodlivosti,“ dodal Šašek.
„Chtěl bych říct, že zkušenost nám ukazuje, že kromě polí musíme řešit i ohniska, ze kterých se hraboši vrací a rozšiřují,“ dodal Pýcha. Podle něj jsou tato ohniska často mimo místo působení zemědělců, proto by se do řešení měly zapojit i kraje.
