O úřednických tahanicích okolo uskladněného dusičnanu amonného informovala zpráva generálního ředitelství státní bezpečnosti, jež zkoumala události předcházející výbuchu. V ní se odkazuje i na soukromý dopis z 20. července adresovaný adresovaný Aúnovi a Dijábovi.
Plné znění dopisu zpráva neobsahovala, podle vysoce postaveného bezpečnostního činitele, který si nepřál být jmenován, v něm však byly poznatky ze soudního vyšetřování, jež začalo v lednu tohoto roku a které dospělo k závěru, že je chemikálie potřeba okamžitě zabezpečit.
Zástupce Dijába, jehož vláda v pondělí kvůli explozi podala demisi, přijetí dopisu potvrdil. „Současný kabinet dokument dostal 14 dní před explozí a reagoval na něj v průběhu dní. Předchozí administrativa měla přes šest let a neudělala nic,“ dodal zástupce.
Důkaz o předchozí korespondenci může jenom prohloubit nevoli veřejnosti vůči vedení země, které svou neschopností a zkorumpovaností Libanon ještě před explozí a koronavirovou krizí dovedlo k ekonomickému kolapsu.
Libanonci viní z výbuchu firmy napojené na vládu, říká Čech z Bejrútu |
Aún minulý týden potvrdil, že informace o materiálu měl. „Řekli, že je to nebezpečné. Já za to zodpovědný nejsem! Nevím, kde to uskladnili a nevěděl jsem, jak nebezpečné to je,“ uvedl prezident.
„Nemám žádnou autoritu řešit věci přímo s přístavištěm. Je tu hierarchie a všichni ti, kdo o tom věděli, měli znát své povinnosti a učinit nezbytné,“ dodal.
Dron českých záchranářů natočil zničený bejrútský přístav:
Bezpečnostní úředníci na představitele naléhali
Dopisu oběma hlavním představitelům předcházela řada oběžníků a oznámení od bezpečnostních, celních a přístavních úřadů, které v posledních šesti letech na soudy opakovaně naléhaly, aby byl dusičnan amonný ze skladu blízkého centru metropole odstraněn.
Chemická látka, která se používá jako hnojivo či v pyrotechnice a výbušninách, se do bejrútského přístavu dostala před sedmi lety.
Dovezla ji loď plující pod vlajkou Moldávie a provozovaná Ruskem, jež náklad vezla z Gruzie do Mozambiku, uvedl kapitán plavidla. V Bejrútu se zastavila, aby získala další zboží na převoz.
Libanonské úřady však loď v prosinci 2013 zabavily kvůli vysokým dluhům vůči dvěma společnostem, které si stěžovaly u bejrútských soudů. V květnu 2014 bylo rozhodnuto, že loď není plavbyschopná a její náklad byl vyložen v září téhož roku a uskladněn v přístavišti.
Armáda materiál nechtěla
V únoru 2015 soud určil odborníka, který měl vyhodnotit povahu nákladu. Ten určil, že materiál lodi je nebezpečný a skrze přístavní úřady požádal o jeho přesun k armádě.
Za explozi musí viset. Zoufalí Libanonci obrátili svůj hněv proti vládě |
Ta však žádost odmítla a doporučila, aby byly chemikálie přesunuty nebo prodány libanonské soukromé firmě zabývající se výbušninami. Společnost materiál rovněž odmítla.
Dusičnan amonný tedy zůstal v hangáru v přístavišti a úřady o jeho přeložení žádali zhruba každých šest měsíců justici.
Soudce nakonec v letos v lednu zahájil vyšetřování, protože se ukázalo, že sklad nikdo nehlídá, v jedné ze stěn je díra a dveře jsou uvolněné z pantů, a hrozí tedy, že někdo nebezpečný materiál ukradne.
Na základě těchto rozkazů bezpečnostní úřady instruovaly přístaviště, aby dveře a díry opravilo a zajistilo ochranku.
Na pracovníky v přístavu nikdo nedohlížel
„Opravy začaly a přístavní úřad vyslaly tým syrských pracovníků, na něž ale nikdo nedohlížel,“ uvedl bezpečnostní úředník, který si také nepřál být jmenován.
Podle něj při opravách jiskra ze sváření zažehla požár, oheň následně pohltil ve stejném hangáru uskladněnou pyrotechniku a když se rozrostl, vybuchl i dusičnan amonný.
Zkáza Bejrútu má v pozadí černou ironii. Loď, která smrt přivezla, mířila jinam |
Exploze v Bejrútu si podle aktuální bilance agentury DPA vyžádala životy nejméně 165 lidí. Britská BBC s odkazem na místní média uvádí 220 obětí a 110 stále nezvěstných. Dalších šest tisíc lidí bylo zraněno. Kolem 300 tisíc lidí přišlo o domov.
Do Libanonu dnes z Česka přiletěla dvě vojenská letadla, která přivezla humanitární pomoc a která nazpět přepraví český záchranný tým, jež v troskách zničené města pomáhal s hledáním lidí.
V Bejrútu lidé demonstrovali proti vládě:
