S nedostatkem krve se potýkají hlavně nemocnice ve třech největších městech Česka - v Praze, Brně a Ostravě. Dárce krve vyzývá například pražský Motol nebo Fakultní nemocnice Brno. Dlouhodobě a pravidelně je v republice problém s dárcovství krve v letních měsících. Pravidelní i potenciální noví dárci jsou na dovolených, takže jich do transfúzních center chodí méně. Letos je ještě problémem koronavirová pandemie, která odběry komplikuje.
„Od dubna pociťujeme nedostatek transfuzních přípravků celorepublikově, proto teď opakovaně kontaktujeme naše pravidelné dárce, aby přišli darovat krev. Operativa i další léčba s podporou transfuzní terapie běží v naší nemocnici zatím standardně, ale za cenu velkého úsilí ze strany Krevního centra,“ říká za Fakultní nemocnici Ostrava Iva Piskalová.
Motolská nemocnice v Praze má o desítky procent nižší zásoby, než je v této době obvyklé. Jelikož nemá svojí vlastní transfúzní stanici, 100 procent zásob nakupuje, převážně v Česku. „Ze zahraničí objednáváme velmi výjimečně, například krev se vzácnými znaky. Zatím jsme ale žádné operace kvůli nedostatku krve odkládat nemuseli,“ říká mluvčí nemocnice Pavlína Danková.
S odkladem operací je to různé podle oddělení v nemocnicích. Každý výkon je navíc individuální a i když transfúzní centra počítají zásoby na některé zákroky z průměrů, nejde jednoznačně říct, kolik transfúzí je potřeba například pro operaci srdce či pro jiné větší zákroky.
„Každému dárci i dárkyni se odebírá 450 ml krve. Vak s odebranou krví se zcentrifuguje, krev se rozdělí na červené krvinky, plazmu a část obsahující krevní destičky a bílé krvinky (tzv. buffy-coat). Z jednoho odběru krve se tedy připraví jedna léčebná dávka červených krvinek, jedna léčebná dávka plazmy a následně se ze 4-6 buffy-coatů připraví jedna léčebná dávka krevních destiček,“ vysvětluje primář Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové Vít Řeháček, co znamená pro dárce i potenciální pacienty jeden odběr.
Rekordních 531 transfúzí pro jednu pacientku
Největší spotřeba transfúzí na pacienta je v traumatologii, například po autohaváriích, velkých úrazech při sportu nebo onkologických diagnózách.
Případy brněnské nemocnice
|
Ve Fakultní nemocnici Brno potřebovali pro léčbu pacientky s onemocněním krve rekordních 531 dávek krevního derivátu vyráběného z dárcovské plazmy. Tedy přes 500 dárců krve.
V brněnské nemocnici je ale nyní situace až kritická. Zásobují ji totiž také odběrná místa v Jihlavě a Třebíči, ta ale byla dva týdny zavřená. Nemocnice tak získávala krev jen z transfuzního centra v Brně, což je problém.
Zmíněná pandemie je pak problém především proto, že se spousta dárců pohybovala a pohybuje v ohrožených lokalitách u nás i v Evropě, a proto musí s dárcovstvím počkat 28 dní. Fakultní nemocnice Brno je podle mluvčího Pavla Žáry v tuto chvíli na hraně soběstačnosti v zásobách krve.
„Naše nemocnice má velice specifické a těžké případy onemocnění. Jsou tu onkologičtí pacienti, dále je velká spotřeba krve na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíně, na traumacentrum, kdy se k nám převážejí nejtěžší pacienti z havárek a úrazů. Na straně druhé je naše transfuzní a tkáňové oddělení zásobárnou krve pro ostatní špitály v zemi. Když dochází krev i nám, je to špatné i pro ostatní,“ vyjmenovává Žára.
Složitou situace ale podle mluvčího nemocnice zatím zvládají i díky tomu, že se brněnští dárci snaží maximálně pomoci a po oslovení chodí darovat.
Krev potřebuje nyní o 300 procent více pacientů
Spotřeba krve je podle údajů Fakultní nemocnice Brno, která dodává krev i dalším nemocnicím, v těchto prázdninových měsících až o 300 procent vyšší než je obvyklé v tomto období. Po koronavirových opatřeních se operace v zemi odsunovaly a nemocnice dohánějí operační skluz z března až června.
„Jako jedna z centrálních odběrových stanic jsme takový zájem o krev nezažili. O to více může být kritická situace v dalších týdnech,“ dodává Žára.
VIDEO: Primářka brněnského Transfuzního a tkáňového oddělení FN Brno děkuje dárcům a upozorňuje, že krize se zásobami krve nekončí.
Zásobování ostatních nemocnic
Brněnská nemocnice není jediná, kdo distribuuje krev do dalších zařízení, která svoje vlastní odběrová místa nemají. Lednice na polovině má i pražská Thomayerova nemocnice, kde mají problémy hlavně se skupinami A-, A+ a 0-, podstav ale mají u všech krevních typů. Zásoby se jim hodně tenčí.
„Jak dlouho se zásobami vydržíme, závisí na konkrétní skupině, ale například u A- je to u nás vyloženě ze dne na den. Zatím to zvládáme a nemuseli jsme odložit operace. Snažíme se získat krev z jiných nemocnic, ale nedostatek je všeobecný. Situace je opravdu nezvykle špatná. U nás je to tím, že IKEM má vysokou spotřebu, kde se nedostavil obvyklý prázdninový pokles,“ říká primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice Petr Turek.
Situace se zásobami se liší podle kraje i vytížení nemocnic. Problémy s nedostatkem krve má i Krajská zdravotní v Ústí nad Labem. Oproti tomu Fakultní nemocnice v Hradci Králové je bez větších potíží a Fakultní nemocnice Plzeň je schopná v případě potřeby dát krev do jiných pracovišť a rezervy má.
„Pokud jiné zdravotnické zařízení nemá dostatek krevních prostředků, pomáháme. V rámci kraje i celé republiky, například s dodávkami krevních destiček. Problémy s krví u nás nyní nemáme a zásoby doplňujeme každý den, abychom udrželi potřebné množství. Dárce denně zveme a jsme velmi rádi, že přichází i noví,“ říká mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.
Plzeňská nemocnice má teď dostačující zásoby a během letošního července získala krev od 1 865 dárců. To je dokonce o 400 více než v červenci 2019.
Jak se stát dárcem krveProblém s krví je umocněný omezeními kvůli šíření koronaviru. Kvůli tomu je z možnosti darovat krev vyloučen ten, kdo:
Darovat krev je možné nejdříve 28 dní po vyléčení nebo kontaktu s rizikovou osobou nebo po návratu s rizikové země. Transfúzní stanici je nutní nahlásit jakékoli respirační onemocnění, které jste měli za 14 dní poté, co už jste po odběru. Současně je potřeba se na konkrétní stanici zeptat, jestli nemá ještě svá omezení k darování krve. Další standardní podmínky pro dárcovství krve má vypsané na svých oficiálních stránkách například Český červený kříž. Základem je dobrý zdravotní stav, věk od 18 do 65 lety a váha nad 50 kilogramů. Mezi vybraná omezení, proč lidé nemohou darovat krev patří například prodělaná tuberkulóza, pohlavní nemoc typu kapavky, či syfilisu, HIV-pozitivita, alkoholismus, psychické onemocnění, nebo zařazení do takzvaných rizikových skupin, kam patří promiskuitní způsob života, nitrožilní narkomani, nebo muži, kteří měli v posledním roce pohlavní styk s jiným mužem. |
Darovali jste někdy krev?
30. května 2020 |
