Červenec byl oproti minulému roku chladnější, nicméně nejde o žádný extrémní vývoj. „Extrém bylo minulých pět let. V sedmdesátých a osmdesátých letech byly teploty v červenci mnohem nižší než letos,“ vysvětlil Chuchma.
Problém podle něj je, že minulý rok byl teplotně velmi nadprůměrný a červen naprosto extrémní. „To pak v lidech zanechává pocit, že když je chladno, je to nenormální,“ dodal.
Teploty v letošním červnu stále byly o něco vyšší než dlouhodobý třicetiletý průměr. Červenec je však oproti minulým pěti letům, zejména roku 2019, o hodně chladnější. Na jižní Moravě je to zhruba o stupeň méně, než je dlouhodobý normál.
Srovnatelný s letošním rokem byl rok 2016, přestože se rtuť teploměru šplhala stále o něco výše. „Z klimatických modelů však vyplývá, že to budou právě předchozí extrémní roky, které budou normou v příštích deseti, dvaceti letech,“ popsal Chuchma.
Co se týká srážek, v červnu byly až o sto procent vyšší, než je běžné. Naplnila se tím také medardovská pranostika – „Medardova kápě, čtyřicet dní kape“ či „Když na Medarda prší, voda břehy vrší“. Tato tvrzení spojená s 8. červnem se zakládají na dlouhodobém pozorování našich předků, kteří obdělávali svá pole a cykly v přírodě měli zpravidla dobře odpozorované.
I přes oblasti, kde napršelo o sto až sto dvacet procent více, než je typické, však stále existují oblasti, které déšť výrazně nezasáhl. „Počasí funguje v určitých periodách, kdy se po několika letech opakují určité cykly. Nadcházející léta budou pravděpodobně suchá, srážky v bouřkových epizodách, ne jako letos, kdy pršelo i polovinu týdne,“ vysvětlil Chuchma.
Koronavirus za nižší teploty nemůže
V souvislosti s relativně chladnými prázdninami se objevují i teorie, jež dávají „nepovedené“ počasí za vinu koronavirové pandemii. V jejím důsledku došlo ke krátkodobému snížení emisí oxidu uhličitého, jež jsou běžně označovány za jednu z příčin globálního oteplování. Jen od února do března tohoto roku se snížily v porovnání se stejným časovým úsekem loňského roku o více než deset milionů tun.
Vlivů na počasí je však podle meteorologů více. „Chemické složení atmosféry se samozřejmě v době koronavirové krize změnilo, ale nejsem příznivec teorie, že toto období může za nějaké změny. Nějaký vliv to určitě mít bude, ale aby to takto skokově dokázalo ovlivnit počasí, je nepravděpodobné,“ uvedl Chuchma.
Když se sníží znečištění ovzduší, je navíc v atmosféře méně kondenzačních jader. „To by tím pádem mělo podporovat nižší pravděpodobnost vzniku srážek,“ podotýká Chuchma.
Fyzikálních vlivů na počasí tak běžně může být několik a mohou být protichůdné. „Já bych změnu počasí rozhodně na tohle nesváděl. Je to spíše atmosférickou cirkulací a periodickým vývojem počasí, kdy se po určitých letech sucha a horka objeví vlhčí roky,“ uzavírá.
Jeden ze zásadních vlivů je podle Chuchmy například prohřívání pevniny: „Čím více se na začátku léta, jako například letos v dubnu, prohřívá, tím více dochází ke snižování tlaku vzduchu a disbalanci. Nad oceány je vysoký tlak vzduchu a vzduch naplněný vláhou se přesouvá nad kontinent. Pak už záleží na tom, jaké je rozložení tlakových útvarů nad pevninou a nad oceánem, jak je silný a vytrvalý přísun vzduchu s vláhou.“
Ministr zemědělství Toman brání zemědělce. Za sucho prý nemohou:
Typické středoevropské léto
Střední Evropa patří do mírných zeměpisných šířek severní polokoule, kde je v souladu se všeobecnou cirkulací atmosféry převažující západní proudění. „Vítr tedy fouká většinou ze západních směrů, přichází k nám vzduch z Atlantiku, jen mírně transformovaný přechodem Evropy západní,“ popsal meteorolog Martin Novák z ČHMÚ.
V teplých měsících podle něj platí, že oceány jsou v mírných šířkách chladnější než kontinenty. Nejedná se tedy zrovna o vzduch horký nebo aspoň velmi teplý. „V západním proudění se u nás navíc vyměňují poměrně často vzduchové hmoty, střídá se teplejší vzduch se studenějším, počasí nevydrží ustálené, na přecházejících atmosférických frontách často vypadávají srážky. A to je další charakteristický rys podnebí u nás,“ okomentoval.
Vliv Atlantiku pak slábne a ve střední Evropě tak převažuje srážkové maximum právě v letních měsících. Ne nadarmo existuje mezi klimaticky významnými dny takzvaně letní, kdy je teplota vzduchu alespoň 25 stupňů.
Tyto dny jsou pak spojené s menšinovým typem cirkulace, kdy se vzduch dostává do střední Evropy z jihovýchodu až jihozápadu. Počet podobných situací v jednotlivých letech se ale značně liší.
Od roku 2001 do roku 2019 podle Nováka jejich počet kolísal – na stanici v Praze na Libuši bylo nejméně takových dní 6 v roce 2001, nejvíce pak 34 v roce 2015. V Brně-Žabovřeskách jich bylo nejméně 12 v roce 2005, v roce 2018 jich padlo rekordních 45. V Ostravě-Porubě bylo nejméně letních dní 8, a to v roce 2005, nejvíce 32 v roce 2015.
„Z rozdílů je zřejmé, že ani v tomto velmi teplém období, ze kterého se mnohá léta dostala do první desítky těch nejteplejších, nemáme zajištěno nějaké stálé horké léto,“ doplnil Novák, podle kterého je pravděpodobné, že se letošní léto dostane do „zlatého středu“. „Očekávat tedy třetí léto za sebou s extrémně vysokými počty tropických dnů je tak trochu bláhové,“ uzavřel.
Z hlediska výhledu bude podle Chuchmy srpen s velkou pravděpodobností teplotně průměrný, hlavně pak jeho začátek. Co se týká srážek, budou hodnoty průměrné nebo i nadprůměrné. Teploty budou spíše normální nebo nižší.
Česká Sahara. I když prší, tady je pořád sucho. Víme proč:
