Překvapil Vás výsledek polských prezidentských voleb?
Nepřekvapil. Počítal jsem s tím, že to bude velmi těsný výsledek a další odhady jsem proto nedělal. Podle průzkumů to do posledního momentu vypadalo, že to bude těch 50 na 50, což ve výsledku i tak dopadlo.
Proč vyhrál právě prezident Andrzej Duda?
Podařilo se mu před druhým kolem zmobilizovat voliče, kteří v prvním kole v takové míře nepřišli a kteří patří do tábora obvyklých podporovatelů vládní strany Právo s Spravedlnosti (PiS). Jedná se zejména o starší voliče ve věku od 60 přes 70 let. Ti v prvním kole tvořili nejslabší voličskou skupinu co se týká účasti. Ve druhém ale už patřili mezi nejpočetnější skupinu. A to ve výsledku rozhodlo.
Prezidentské volby v Polsku vyhrál Duda, získal 51,21 procenta hlasů |
Velkou roli sehrálo vědomí přicházející ekonomické krize a přesvědčení, že právě PiS a spolupracující prezident jsou zárukou stability, politické i ekonomické. Prezidentovi voliči uváděli kvalitu životu a sociální stabilitu, které dosáhli po roce 2015, kdy se k moci dostal PiS i Duda, jako hlavní motivaci, proč volili Dudu.
Duda je blízký spojenec vládní strany Právo a Spravedlnost (PiS), která ovládá většinu zásadních institucí polského veřejného života. Co znamená jeho vítězství pro budoucí politické směřování země?
On se vlastně žádným způsobem nemění dřívější kurz. Duda a PiS chtějí pokračovat v rozvíjení sociálních programů. Budou se muset potýkat s hospodářským zpomalením, které není nicméně pro Polsko tak tíživé jako pro jiné země.
Otázkou však je, jakým způsobem se jim podaří uskutečnit reformy v těch obtížnějších oblastech, kde se doposud moc nezaskvěli. Jedná se o školství a zdravotnictví, které na tom nejsou příliš dobře a které jsou bolavým místem současné vlády.
Americký židovský výbor viní polskou televizi z nenávistné kampaně během voleb |
Jak hodnotíte Dudovu kampaň?
Byla docela ostrá. Dudovi asistovala státní televize, která jednoduše používala propagandu ve prospěch dosavadního prezidenta, což nicméně není nic nového.
Ta televize je jednoduše řízená lidmi, kteří jednoznačně stojí za současnou vládou. Na druhou stranu se za Rafala Trzaskowského postavila některá soukromá média. To ukazuje, jak je mediální scéna v Polsku velmi jasně rozdělená a není tam příliš médií, které bychom nějakým způsobem mohli označit za neutrální.
Jak se toto mediální rozdělení podepisuje na kvalitě demokratické diskuze v Polsku?
Lidé jednoduše preferují buď jednoho nebo druhého. Řeknou si, že jejich pohled je takový a proto nebudou sledovat tyhle média, protože neodpovídají jejich pohledu na svět. Takhle je ta společnost rozdělená. Koneckonců, před druhým kolem prezidentských voleb neproběhla ani obvyklá debata hlavních kandidátů. Prostě se ten duel nepodařilo domluvit. To je zajímavý úkaz, ke kterému dosud nedošlo.
Jak byste zhodnotit kampaň Dudova oponenta?
Já bych se ještě vrátil k Dudově kampani. Dudova kampaň hodně sázela na sociální témata, 500 plus (program vlády na podporu rodin. Každá rodina má nárok na měsíční dávku 500 zlotých, v přepočtu 3000 korun, na každé dítě, pozn. red.), snížení věku odchodu do důchodu, třináctý důchod, všechno jsou sociální programy, které za vlády Dudy zavedla PiS. Duda naznačoval, že pokud jej znovuzvolí, garantuje, že se lidé z těchto radostí budou dále těšit.
Dudova kampaň též vytvářela různé obavy. Hlavní část kampaně proti sexuálním menšinám, zejména ze strany veřejnoprávní televize, nelze interpretovat tak, že Poláci, kteří volili Dudu, jsou přesvědčeni, že homosexualita je nákaza ze západní Evropy. Spíše to byla volební taktika, která měla za cíl přitlačit Trzaskowského k tomu, aby se za sexuální menšiny jednoznačně postavil. Chtěli jej tak zdiskreditovat v očích konzervativní části Poláků, kterých je velké množství.
Zákaz adopcí dětí homosexuály do ústavy. Polský prezident bojuje o hlasy |
Trzaskowski to neudělal. Byl velmi opatrný ve svých výpovědích. Polská veřejnoprávní televize však pořád pouštěla ve smyčce jeho dřívější výroky, že by si přál být prvním primátorem, který bude při svatbě stejnopohlavního páru a ukazovalo ho, jak se účastní pochodu rovnosti ve Varšavě. Snažila se vytvořit dojem, že pro Trazskowského jsou důležitá tato témata a ne ty, které jsou podstatná pro většinu Poláků, jako je jejich životní úroveň. Bylo to takové vrtěti psem.
Výsledek voleb je velmi těsný. Lze jej považovat za doklad vzestupu polské opozice?
Do určité míry ano, protože v druhém kole proti sobě stáli jen dva kandidáti a ti, kterým se nelíbilo posledních pět let vlády PiS, tak podpořili Trazskowského. Trazskowskému se určitě podařila velká mobilizace. S tímto počtem hlasů by vlastně vyhrál všechny (polské prezidentské) volby od roku 1990. Kandidáti Občanské platformy a občanské koalice na prezidenta nikdy nezískali tolik hlasů. Je to opravdu nejlepší výsledek této strany.
Co je však podstatné, že Trazskowski neudělal tématem své kampaně nezávislé soudnictví, což je velmi diskutované téma, ve kterém se Občanská platforma (hlavní polská opoziční strana, pozn. red.) velmi angažovala. Na voliče ale toto téma nefunguje. Když jim řeknete, že před rokem 2015 to bylo dobré a nyní je to špatně, nemůžete vyhrát.
Vít Dostál  Je ředitelem Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. Odborně se zaměřuje na středoevropskou spolupráci, polskou zahraniční a vnitřní politiku a českou zahraniční a evropskou politiku. |
Trazskowski zdůraznil, že chce zasypat příkopy, které rozdělují polskou společnost. On říkal, že Duda není vlastně jeho skutečným protivníkem. Tím je Jarosław Kaczynski (předseda PiS, pozn. red.), který není v Polsku příliš oblíbený.
Trazskowski si byl též vědom, že ani (názorový oponent Kaczynského a bývalý předseda Evropské rady) Donald Tusk není v Polsku příliš oblíbený. Jeho argument zněl: nemáme Tuska, pojďme se zbavit i Kaczynského a vytvořme nové Polsko.
Trazskowski též uvedl, že je ochoten ke spolupráci s vládou, je však třeba se vládě dívat pod ruce. Že prezident nemá být pouze automat na podpisy, ale je potřeba další centrum moci. A tím se mu podařilo mobilizovat velkou část občanů.
Bude se Duda pokoušet překlenout propast mezi částmi polské společnosti?
Asi ani ne. Nebo uvidíme. On už je teď svobodný člověk, už nepotřebuje vyhrát. Je však člověkem Kaczynského a prioritou jeho mandátu bude, aby PiS v roce 2023 vyhrálo volby, ideálně aby mělo v Sejmu (dolní komora Parlamentu Polské republiky, pozn. red.) dvoutřetinovou většinu. Nemyslím si, že by se z něj stal samostatný prezident.
V polských volbách bude soupeřit město s venkovem, říká bývalý zpravodaj |
Opozice si stěžuje, že volby doprovázely různé problémy. Například, že polští voliči v zahraničí nedostali včas volební lístky. Myslíte si, že se pokusí soudně zpochybnit platnost voleb, jak se domnívají někteří polští analytici?
(Opoziční politici) to asi budou nějakým způsobem napadat. Ne proto, že by si mysleli, že se jim podaří zvrátit výsledky. Spíš proto, že to pro ně bude příležitost ukázat, že vláda je neschopná.
Volby měly původně proběhnout 10. května, termín nahrával Dudovi. Pod tlakem opozice a veřejnosti PiS nakonec odložila hlasování na konec června. Trazskowski nastoupil do prezidentského klání až na poslední chvíli a vyměnil dosavadní favoritku Občanské platformy. Kdyby měl varšavský starosta více času, byly by jeho šance na vítězství větší?
Původní přání Občanské platformy bylo, aby se v době koronavirové krize vyhlásil stav živelné katastrofy, což by znamenalo odložení voleb až někdy na podzim. To se nelíbilo PiS, které cítilo, že na podzim může přijít ekonomické a hospodářské zpomalení. To, že volby proběhly v tomto termínu a že Trazskowski během tak krátké doby získal takové množství voličů, je obrovský úspěch. Ale nestačilo to.
Polsko je také tradičně silně katolická země. Jaká velkou roli hrála polská katolická církev v prezidentských volbách?
Příliš velkou ne. Zrovna v této kampani se některé momenty objevily, jak to v Polsku bývá obvyklé, ale nemělo to zásadní vliv. Zapojení katolické církve bylo na polské poměry velmi malé. Spíš se ukazuje, že pozice katolické církve v dnešním Polsko stagnuje. Už to není, co bývalo.
