Chrám v současnosti funguje jako muzeum, které v něm vzniklo ve třicátých letech. Soud přezkoumával přeměnu chrámu Boží moudrosti z mešity na muzeum, jímž se tato symbolická památka stala v rámci sekulárních reforem zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka.
„Bylo rozhodnuto o tom, že Hagia Sofia... se opět otevře k modlitbám,“ uvedl Erdogan. V projevu řekl, že Turecko má jako svrchovaná země na takové rozhodnutí plné právo. První modlitby se v mešitě mají uskutečnit 24. července, i poté ale zůstane památka dál otevřené pro všechny turisty bez ohledu na vyznání.
Monumentální křesťanský chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Jako muslimská svatyně pak sloužil téměř 500 let a během této doby k němu byly přistaveny čtyři minarety. Uvnitř pak byly zakryty mozaiky s křesťanskými motivy, které byly odkryty poté, co se památka změnila na muzeum.
Organizace UNESCO, na jejímž seznamu kulturního dědictví Hagia Sofia figuruje od roku 1985, vyjádřila v několika dopisech turecké vládě znepokojení ohledně plánovaných změn a vyzvala Ankaru k dialogu před jakýmkoli rozhodnutím, které by změnilo charakter památky.
„Je politováníhodné, že turecké rozhodnutí nebylo předmětem dialogu či předchozího upozornění,“ uvedla v pátek generální tajemnice organizace OSN Audrey Azoulayová. Podle ní by měly turecké úřady o celé věci otevřeně komunikovat, aby nedošlo k poškození „univerzální hodnoty mimořádné památky“, jejíž ochranu hodlá výbor UNESCO posoudit na svém příštím zasedání.