Neprošly návrhy občanských demokratů ani šéfa Trikolóry Václava Klause mladšího, aby vláda nesouhlasila se vznikem společných evropských daní a dluhopisů.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová koncem května v Evropském parlamentu oznámila, že Evropská komise poskytne v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun).
„Zdá se mi, že panuje shoda i ohledně zadlužení budoucích rozpočtů EU. Neříkám, že s tím souhlasím, ale nechci být trouble maker ve všem. Takže není to moje první volba, ale nechci tomu bránit, když si to všichni přejí,“ řekl ve Sněmovně premiér Andrej Babiš.
„Měli bychom se však omezit na to, co je nezbytně nutné, účelné a dočasné. Zásadní problém vidím v tom, že návrh komise se zaměřuje nejen na obnovu ekonomiky EU po koronavirové krizi, ale z velké části rovněž na budování tak zvané odolnosti. Musíme si však jasně říci, čeho přesně v tomto směru chceme dosáhnout. Odolnost by neměla znamenat bianco šek,“ řekl poslancům Babiš.
Nezaměstnanost nemůže být kritériem, říká premiér
„Největší část nových prostředků má být soustředěna do nového programu s názvem Nástroj na podporu, oživení a odolnosti, tak zvaný Recovery Fund. Pro celou EU se navrhuje 560 miliard eur, pro ČR by to konkrétně znamenalo až 125 miliard korun na grantech a 286 miliard korun na půjčkách. Co vím s jistotou je, že výpočet podílu jednotlivých států na nástroj podle údajů o míře nezaměstnanosti za minulých pět let,“ uvedl předseda vlády.
Kritizoval, že kritérium na obnovu je průměrná nezaměstnanost 2015 až 2019, tedy v čase, kdy ještě nikdo netušil, že nějaký koronavir přijde.
Sněmovna mu v přijatém usnesení uložila, aby usiloval o změnu principu rozdělování peněz. Místo údajů o nezaměstnanosti by měl fungovat ukazatel zohledňující skutečné důsledky koronavirové krize.
„Způsob, jakým jsou nové zdroje přidělovány v návrhu, mě znepokojuje nejvíce. Návrh komise zakládá na počtu obyvatel, inverzním HDP na hlavu a průměru nezaměstnanosti za posledních pět let v porovnání s průměrem EU. To zásadně znevýhodňuje země jako Česká republika. Budu prosazovat, aby rozdělení prostředků odráželo hospodářský dopad krize, například propad HDP,“ popsal poslancům pozici České republiky pro jednání špiček EU Babiš.
EU má být nezávislá. U léků i energetiky, řekl premiér
Naprosto zásadní podle něj je, aby se Evropská unie osamostatnila a byla nezávislá na zbytku světa ve všech oblastech. „Lékové, energetické a potravinové,“ zdůraznil premiér.
„Energetická soběstačnost je obzvlášť důležitá pro nás právě kvůli vysokému podílu průmyslu. Máme-li dosáhnout bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050, jak jsme se zavázali v prosinci 2019, nebude to možné bez zvýšení podílu jaderné energie v našem energetickém mixu,“ řekl předseda vlády.
Lidovci chtěli, aby Babiš jel na summit Evropské unie, kde se bude jednat o rozdělení balíku peněz na pomoc ekonomice evropských zemí ke zmenšení dopadů koronaviru, s mandátem celé Sněmovny. Právě lidovci svolání mimořádné schůze iniciovali.
„Společné evropské daně nejsou v našem zájmu,“ řekl Vojtěch Munzar z ODS. Předseda Trikolóry Václav Klaus z mladší navrhl, aby Sněmovna Babiše uložila nekývnout na žádné společné evropské daně. O to ale spolu s ním usilovali pouze komunisté, SPD a ODS.
