Vlastníkem nemovitosti je společnost Simexco. Její jednatel Vilém Kubiš řekl, že instalace má upozornit na chátrání bývalé věznice v sousedství.
Podle starosty mohl být spáchán trestný čin založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.
„Žádné okolnosti ani důvody této iniciativy mně nejsou známy, přesto považuji za nepřípustné, aby na budovu v Městské památkové zóně Uherské Hradiště a v bezprostřední blízkosti areálu bývalé věznice v Uherském Hradišti byla umisťována jakákoli totalitní symbolika,“ napsal Blaha.
Umístění takového nápisu podle něj vyžaduje opatření stavebního úřadu podle zákona o územním plánování a stavebním řádu. „K umístění a realizaci nápisu se také vyžaduje vyjádření orgánu památkové péče, protože předmětný dům se nachází v Městské památkové zóně Uherské Hradiště,“ uvedl starosta.
Z obchodního rejstříku je zřejmé, že firma Simexco v budově sídlí. Podle Kubiše je jako Kreml mezi místními známá dlouho. „Jedním ze záměrů bylo upozornit na to, že se nedělá nic s věznicí vedle, kde byli vězněni političtí vězni. Je to torzo, se kterým 30 let nikdo nic nedělá,“ uvedl Kubiš.
Z trestního oznámení nemá obavu. „Jako firma jsme nic neporušili. Po celé republice je spousta míst, kde se rudé hvězdy zachovaly. Není to žádný zakázaný symbol. Já to vidím jako precedens. Buď všichni, nebo nikdo. Chápu, že se blíží volby, ale my se nemusíme nátlakovými akcemi ze strany některých lidí a institucí nechat dotlačit do kouta. Jsme svobodní lidé, žijeme ve svobodné zemi a myslím si, že nic špatného jsme neudělali,“ řekl Kubiš. Zdůraznil, že symbol i nápis jsou umístěny na soukromém majetku.
Stavební úřad podle Blahy vyzve vlastníka budovy k podání vysvětlení, kdo a za jakým účelem nápis vytvořil. Poté může ve věci podniknout další zákonné kroky. Umístění nápisu navíc podle starosty porušuje doporučení pravidel pro umísťování reklamy v městské památkové zóně a v jejím ochranném pásmu.
Bývalá uherskohradišťská věznice je opuštěná od roku 1960, zanikla při reformě státní správy. Za druhé světové války využívalo věznici gestapo jako shromaždiště politických vězňů před transportem do koncentračních táborů. Po válce se zde konaly lidové soudy a na nádvoří věznice veřejné popravy, za éry komunismu zde byli vězněni lidé nepohodlní režimu. Areál od té doby chátrá. Stát jej v příštích letech chce opravit. Vzniknout v něm má Muzeum totalitních režimů, do věznice by se měl přestěhovat i okresní soud nebo státní zastupitelství.
