„Vojáci znásilnili nejen naši sestru, ale také matku zemi. Vážně poškodili kolumbijskou domorodou komunitu,“ uvedl Johny Onogama Queragama, vůdce domorodého etnika Emberá Chamí, ze kterého dívka pocházela.
Napadení se odehrálo 23. června u města Pereira na západě Kolumbie. Dívka byla sama a sbírala exotické ovoce poblíž vojenského tábora. Tamní vojáci ji unesli, věznili po celou noc a sexuálně zneužívali. Armáda a vláda zločin odsoudily. Úřady vyslechly třicet vojáků, kteří se v té době nacházeli na místě.
Případ se stal týden poté, co místní parlament schválil ústavní změnu. Zakotvil do ní doživotí pro pachatele znásilnění a vražd dětí mladších čtrnácti let. Prezident Ivan Duque uvedl, že nebude armádě tolerovat zneužívání a souhlasí s doživotním trestem pro pachatele, pokud je soud shledá vinnými.
Ačkoli kolumbijská armáda podle stanice Deutsche Welle zpočátku mlžila, její generální velitel Eduardo Zapatiero ve čtvrtek přiznal, že od roku 2016 řešila nejméně 118 případů sexuálního násilí na dětech, které spáchali její vojáci. Řada případů je stále v šetření, protože se pachatele nepodařilo najít.
„Kolumbijská vláda musí zaručit, že bude spravedlnosti učiněno za dost, a že znovu nedojde ke zranění žádného domorodce,“ prohlásil Queragama.
„Víme, že nejde o ojedinělou záležitost, je to strukturální problém,“ uvedla pro list The Guardian Aida Quilcueová z Kolumbijské národní domorodé organizace.
Lidé v Bogotě protestovali proti násilí páchaném na domorodých ženách:
Dozens of people took to the streets of southern #Bogota on Saturday to condemn #femicide, following the confession of seven army soldiers over the rape of a 13-year-old indigenous girl.
#Colombia https://t.co/TKhV0dFhhm
Nejde o ojedinělou záležitost
Podle mnohých odhalil tento případ systémovou krutost v armádě. „Je to něco systematického, a pokud se nezmění jejich bezpečnostní školení a armádní doktrína nebude obsahovat stanovisko o lidských právech, můžeme očekávat, že dojde k normalizaci těchto zločinů,“ říká aktivistka Mafe Carrasalová.
Tisíce obětíKolumbie v loňském roce oficiálně zaznamenala více než 22 tisíc obětí sexuálních zločinů mladších 18 let, 708 jich bylo zavražděno. |
V minulém týdnu se navíc na světlo dostal i další případ, který veřejnost ještě více rozhněval. Skupina vojáků loni v září unesla patnáctiletou domorodou dívku z kmene Nukak Makú, kterou pět dní mučila a opakovaně znásilňovala. Místní státní zastupitelství o zločinu vědělo, ale neřešilo ho. Nyní čelí obvinění z nedbalosti.
Kolumbijci po těchto zjištěních vyrazili demonstrovat do ulic, přestože v zemi platí přísná proti koronavirová opatření. Jiní situaci okomentovali na sociálních sítích. „Už máme dost zneužívání domorodců. Chceme exemplární potrestání viníků,“ napsala známá televizní moderátorka Mónica Rodríguezová.
„Vytlačují nás z našich domovů a přivádějí nás do těchto betonových džunglí,“ říká Queragama s tím, že jeho kmen dlouhodobě čelí obtěžování, vysídlování, vyhrožování ozbrojenými skupinami, zabíjení vůdců a znásilňování žen a dětí.
Domordoci se svých práv domáhají marně
„Domorodce v Kolumbii chrání v ústavě řada opatření, která ale nejsou dodržována,“ míní právnička a expertka na násilí na ženách Maria Correaová. Na případu děvčete z kmene Emberá Chamí je podle ní nejhorší, že zástupci státu dívku znásilnili, přestože je jejich povinností domorodou komunitu chránit.
Koronavirus kosí brazilské domorodce, aktivisté mluví o genocidě |
Také odbornice na lidská práva Diana Quiguaová z kmene Cubeo, se domnívá, že nejde o ojedinělé záležitosti.
„Dlouhá cesta utrpení mezi domorodých žen v Amazonii začala, když vojáci přišli bojovat s partyzány,“ říká. Po jejich příjezdu stále více dívek mladších čtrnácti let objevovalo s nechtěnými těhotenstvími.
Queragama si myslí, že mírová smlouva v roce 2016 ukončila občanskou válku mezi vládou a guerillami, ale „válka proti domorodcům pokračovala“. „K bolesti způsobené znásilněním našich dětí se přidává hlad, který přišel s pandemií koronaviru. Nevíme, jak máme vládu přimět, aby nám pomohla,“ uzavírá.
