Pětapadesátiletý Castex od dubna koordinoval uvolňování opatření. Od loňského dubna je předsedou Národní sportovní agentury, která má ve Francii na starosti financování a organizaci sportu zejména s ohledem na budoucí olympijské hry v Paříži v roce 2024.
Narodil se 25. června 1965 ve Vic-Fezensacu na jihozápadě Francie. V roce 1986 vystudoval pařížský Institut politických věd a v roce 1991 elitní Národní školu pro správní úředníky (ENA).
Poté pracoval jako poradce u soudů či na ministerstvu zdravotnictví a práce, v letech 2011-2012 působil v kabinetu prezidenta Nicolase Sarkozyho. Donedávna byl členem středopravé strany Republikáni.
Proč vláda skončila?
Nedělní druhé kolo komunálních voleb skončilo pro prezidentovo uskupení Republika v pohybu (REM) debaklem. Macron proto oznámil, že se vydá s „novým týmem“ na „novou cestu“.
Devětačtyřicetiletý Philippe podle AFP podal demisi vlády do Macronových rukou ráno na schůzce v Elysejském paláci. Prezident ji přijal. Ministři zůstanou v úřadu do jmenování svých nástupců.
Philippe, končící ministr zdravotnictví Olivier Véran a jeho předchůdkyně Agnès Buzynová budou předmětem vyšetřování v souvislosti se stížnostmi na postup vlády při koronavirové krizi. Po obdržení desítek stížností jej v pátek nařídil speciální soud, který se zabývá obviněními vznesenými vůči vysokým představitelům státu.
Ve francouzských médiích se v posledních dnech spekulovalo o tom, že by v čele nové vlády mohl usednout hlavní vyjednavač Evropské unie pro brexit Michel Barnier či ministryně obrany Florence Parlyová.
Macronova strana ve volbách nedokázala získat velká města jako Lyon, Marseille, Bordeaux či Štrasburk. Ovládla je opoziční strana Evropa Ekologie-Zelení (EELV), v Paříži křeslo obhájila socialistická starostka Anne Hidalgová, v Perpignanu vyhrál kandidát krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penové.
Francouzské prezidentské volby 2022
Sledovat další díly na iDNES.tvPopulárnější než Macron
Jediné velké vítězství zaznamenal prezidentův tábor v přístavním městě Le Havre, kde vyhrál právě Philippe. Zda nyní přijme funkci starosty, zatím není jasné. Populární politik tam byl starostou už v letech 2010 až 2017. Macron s ním po volbách jednal o jeho budoucnosti. Už před hlasováním se spekulovalo, že ho zbaví funkce, aby po volebním neúspěchu posílil svou pozici.
Francouzská média také v posledních dnech spekulovala, že prezident bude chtít vzhledem k úspěchu zelených v komunálních volbách klást větší důraz na ekologická a sociální témata. Philippe, bývalý člen konzervativní strany Republikáni, který se nikdy nestal členem prezidentovy strany REM, tak byl vnímán jako překážka této levicové změny.
Ve čtvrtečním rozhovoru Macron premiéra chválil. Od května 2017, kdy usedl v čele vlády, odvedl podle něj Philippe „znamenitou práci“ a za velmi složitých podmínek spolu s ním provedl „důležité, historické reformy“. V uplynulých měsících ale na povrch vyplouvaly i rozdílné názory obou politiků. Zatímco Macron chtěl opatření přijatá v boji proti šíření koronaviru uvolňovat rychleji, Philippe rušení restrikcí brzdil.
Podle posledních průzkumů veřejného mínění se Philippe u Francouzů těší větší oblibě než Macron. V průzkumu ze čtvrtka důvěru premiérovi vyjádřilo 40 procent dotázaných, prezidentovi 33 procent. V průzkumu se také 75 procent respondentů vyjádřilo pro větší důraz na ekologickou a sociální politiku.
