Ještě loni lékaři bili na poplach kvůli tomu, že přibývá případů spalniček. Od ledna do května roku 2019 ošetřili 539 pacientů s touto chorobou. Letos se za stejné období v Česku vyskytly pouze 3 případy.
„Třeba letos v našem kraji nezaznamenáváme žádný případ této infekce,“ potvrzuje lékařka Eva Beranová z Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje.
Pokles nákaz napříč zemí evidují hygienici rovněž u běžnějších nemocí, byť ne tak výrazný. Jednoznačně říci, co za poklesem stojí, podle nich ale nelze. U každé nemoci to může být jinak. Nicméně s velkou pravděpodobností lze za nižšími čísly hledat opatření nouzového stavu.
„Výskyt infekční nemoci závisí na řadě faktorů, zdroji nákazy, přenosu nákazy a vnímavém jedinci,“ vysvětluje Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.
Cestovní ruch se v době koronavirové pandemie rovnal nule, lidé skoro necestovali ani v rámci České republiky, tudíž bylo méně zdrojů nákazy, rodiny a přátelé se méně navštěvovali, školy, restaurace či sportoviště byly zavřené.
A lidé se nestravovali v jídelnách. Pracovali z domova. Což se mohlo projevit na poklesu virových střevních infekcí. Pro srovnání: mezi lednem a květnem loňského roku přišlo s těmito potížemi k lékaři 6 416 pacientů, letos to bylo jen 2 702 případů. Ubylo i případů salmonely.
Nešli k lékaři, tak nemarodili
Za menší nemocností může stát i jiný důvod než domácí strava. A to třeba prostý strach z ordinací v době koronaviru. „V měsíci březnu a dubnu jsme evidovali pokles alimentárních infekcí (otrava z potravin, pozn. red.), zřejmě z důvodů obavy lidí dojít ke svému lékaři k vyšetření,“ myslí si Jana Eliška Hošková z Krajské hygienické stanice Zlínského kraje.
Roli hrál také fakt, že mnozí lékaři zavřeli ordinace. Ti pak neměli co hlásit hygienikům. Ke zlepšení situace podle některých expertů ale mohl zjevně přispět apel, aby si lidé důkladněji myli ruce, používali dezinfekci či povinně nosili roušky.
„Vzhledem k nošení roušek dle zkušeností klinických lékařů je méně angín nebo alergií, což naše data nezachytí,“ konstatuje Jan Kynčl ze Státního zdravotnímu ústavu.
Koronavirus v Česku   |
Nemoc špinavých rukou, jak se říká žloutence, důraz na zvýšenou hygienu ale nevyhubil. Objevilo se sice méně případů žloutenky typu A, loni 57 letos 40, ale to jsou příliš malá čísla, a tudíž se může jednat jen o statistickou odchylku.
Výraznější menší počty nemocných lékaři zaznamenali u dětských chorob, například u spály či neštovic.
Posun dolů naopak statistiky nevykazují u chřipky či černého kašle. „V porovnání stejného období s loňským rokem vzrostl letos v našem kraji počet nahlášených případů onemocnění chřipkou (25 procent) nebo pertussí (černého kašle), a to zhruba o 23 procent,“ dodává Beranová za Královéhradecký kraj. To podle ní může souviset s důslednějším testováním, ale také jednoduše s tím, že tu chřipka či černý kašel řádily.
„Covid-19 zastínil letošní epidemii akutních respirační infekcí, na kterých se částečně podílel i virus chřipky,“ potvrzuje za liberecké hygieniky Jaroslav Harman. Ten upozorňuje, že by lidé měli být opatrní, i když situace vypadá zdánlivě poklidně.
„Určitě byl prospěšný respekt z infekčních nemocí obecně, který covid-19 vyvolal. Jenže na nebezpečí se snadno zapomíná,“ doplňuje Harman.
