„Karas obecný býval kdysi běžnou rybou našich vod, byl dokonce považován za rybu plevelnou. Během velmi krátké doby však z naší krajiny prakticky vymizel, takže je nyní na červeném seznamu řazený mezi kriticky ohrožené živočichy,“ popsala Kateřina Machová ze Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy.
Příčinou je podle ochranářů souběh hned několika škodlivých vlivů, což je regulace řek, vysychání tůní, intenzivní chov ryb, znečištění vody a v neposlední řadě také zavlékání nepůvodních rybích druhů.
„Mezi nejnebezpečnější patří zejména jeho blízký příbuzný - invazní karas stříbřitý, který dokáže karase obecného rychle vytlačit nebo se s ním v některých případech i křížit, čímž jej ohrožuje i po genetické stránce,“ vysvětlila Machová.
Lokality, kde se v Kraji Vysočina karasi obecní vyskytují, se ještě nedávno daly spočítat doslova na prstech jedné ruky. „Známých je jich jenom velmi málo. Za posledních deset let máme v naší databázi údaje pouze z pěti míst. Jedná se například o jeden rybníček u Velké Bíteše a slabá populace stále přežívá i ve vodní nádrži Švihov na Želivce,“ přiblížila Jana Matrková, zooložka Správy CHKO Žďárské vrchy.
Proto byla radost ochranářů opravdu velká, když na Moravskobudějovicku zástupce kriticky ohroženého druhu objevili hned ve třech rybníčcích a při dalším průzkumu o nějaký čas později ještě v dalších dvou. V této části Vysočiny jde o vůbec první nález.
Nalezené ryby podstoupí genetické testování
Ryby však ještě čeká genetické testování. To je prováděno, aby se s jistotou mohlo potvrdit, že jde skutečně o zástupce původní populace karase obecného, bez kříženců právě s nepůvodním karasem stříbřitým.
„Genetické testování připravujeme ve spolupráci s profesorem Lukášem Kalousem z České zemědělské univerzity v Praze. Proběhne pravděpodobně v září. Nicméně všichni zástupci z těchto rybníčků vykazují znaky karase obecného - všimnout si lze například tmavé tečky u kořene ocasu mladých ryb,“ upozornila Jana Matrková.
Není zatím také jasné, zda jsou objevení živočichové zástupci původní populace, nebo jestli je třeba někdo do vodních nádrží úmyslně vysadil. V případě, že by mělo dojít k rekonstrukci rybníčků, mohou nyní pracovníci AOPK ČR díky zjištěnému výskytu jednat s majiteli, aby opravu kvůli přemístění šupináčů na jiné vhodné místo zavčas oznámili.
A také aby prostor vzácným rybám i po rekonstrukci uzpůsobili. To znamená zachovali mělké příbřežní zóny s pozvolným sklonem dna, jež brzy zarůstají vodními rostlinami a stanou se tak domovem nejen karasů, ale i dalších vodních organismů - nabízejí jim totiž úkryt i potravu. Vhodné jsou také tůně v okolí rybníků.
„Pro přežití karasů je ale hlavně klíčové, aby na rybníčcích ani po rekonstrukci neprobíhal intenzivní chov ryb a aby se sem nedostaly invazní nepůvodní druhy ryb - zejména karas stříbřitý a střevlička východní,“ uvedla Matrková.
Několik nových lokalit skokanů či raků
Prostředí, které pracovníci AOPK ČR na Moravskobudějovicku zkoumali, skrývalo i další vzácné živočichy.
„Zjistili jsme i několik nových lokalit čolka velkého, který patří k nejvzácnějším obojživelníkům Vysočiny, a několika dalších zvláště chráněných druhů, jako je skokan zelený, čolek obecný, čolek horský nebo rak říční.
Ochranáři prosí o spolupráci také veřejnost. „Pokud máte informace o dalších lokalitách karase obecného, ozvěte se nám. Ideální by bylo zaslat fotku ryby s místem nálezu na e-mail jana.matrkova@nature.cz. Naši pracovníci prověří, zda jde skutečně o karase obecného. Každá lokalita, kde se jeho výskyt potvrdí, pomůže se záchranou tohoto mizejícího druhu,“ dodává Matrková.
