Hieroglyfické písmo označovali staří Egypťané jako „písmo božích slov“ a literaturu jako „krásnou řeč“. K obojímu měli nesmírnou úctu. Stejně jako egyptolog Břetislav Vachala, který překladům staroegyptské literatury zasvětil svůj vědecký život.
K jeho nejoblíbenějším postavám, které čeští egyptologové objevili v Abúsíru - na své hlavní archeologické koncesi v Egyptě, kde pracují 60 let, patřil kněz a soudce Inti. Žil před 4 300 lety a patřil k egyptské elitě. Jeho hrobku v jižním Abúsíru na nekropoli z doby stavitelů pyramid odkryli čeští egyptologové v roce 2000.
A právě díky Břetislavu Vachalovi si mohli připsat další prvenství, jichž často ve svých výzkumech dosahují: na severní stěně hrobky objevil znalec staroegyptské literatury nejstarší doloženou milostnou píseň na světě. Začíná slovy „Miluji tě, jsa podmaněn tvou krásou“.
„Jelikož se zde zmiňuje ‚uchvácení ženskou krásou‘, jde nejspíše o začátek nejstarší dochované milostné písně, která tak předchází o více než tisíc let milostné písně z ramessovské doby. Jiné milostné písně z tohoto dlouhého časového období se nedochovaly,“ vysvětloval Břetislav Vachala, když loni spolupracoval na seriálu ke století české egyptologie v MF DNES a na iDNES.cz.
„Jedny z prvních knížek, které jsem jako školák mohl číst, byly od - tehdy mně neznámého - egyptologa Břetislava Vachaly. Později se tento významný český vědec, profesor oboru, velvyslanec v Egyptě a především vynikající egyptolog s obrovským přehledem o této civilizaci stal mým učitelem, kolegou a posléze a nejvíc kamarádem. Spolu jsme se dlouhé roky vydávali na expedice do Abúsíru, které prakticky každý rok přinášely světové objevy z dávno zaniklého světa starých Egypťanů. Ty stovky historek, které jsme spolu zažili, se hluboce otiskly do času, který nás obklopuje,“ vzpomíná egyptolog Miroslav Bárta.
„Jsou lidé, kteří - když se odmlčí, skoro nikdo si toho nevšimne. A pak jsou takoví, po kterých zůstane navždy nevyplnitelné prázdno. Český egyptologický ústav, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova i tato země přisly ve středu 24. 6. o vynikající lidskou bytost,“ dodal. Podle Bárty profesora Vachalu nejlépe vystihuje tento staroegyptský text:
Ti učení písaři z pradávných dob, kteří předpověděli budoucnost!
Jejich jména jsou věčná , ačkoliv sami odešli...
Tito mudrci předpověděli budoucnost,
to, co vyšlo z jejich úst, se také stalo...
I když jsou sami skryti, jejich moc se přenáší na všechny, kteří čtou jejich naučení.
I když odešli a byli zapomenuti, jejich knihy je stále připomínají.
Chvála mudrců a knih
Staří Egypťané sepisovali náboženské texty, ale znali i mnohé jiné literární žánry. Psali třeba pohádky, povídky a královské novely, stejně jako životopisy, naučení, proroctví, bajky, satiry či chvalozpěvy a milostné písně. Díky Břetislavu Vachalovi si mnohé můžeme číst i v češtině.
K jeho nejvýznamnějším dílům posledních let překlady lékařských papyrů, které v češtině začaly vycházet vůbec poprvé. S Evženem Strouhalem a Hanou Vymazalovou se podílel na třídílném knižním projektu Lékařství starých Egypťanů, z něhož dva díly už vyšly, a loni dokončoval rukopis Staroegyptský Ebersův lékařský papyrus. Opět jde o jeho první český překlad, navíc s výkladem a faksimilemi.
Jsa podmaněn tvou krásou... Jak Češi objevili nejstarší milostnou píseň |
„Je to nejdelší dochovaný lékařský papyrus o délce téměř 20 metrů, který zaznamenává 877 případů chirurgických, interních, močových, kožních a popisuje léčení například i popálenin či uštknutí jedovatými hady. Pochází z doby před 3500 lety a prokazuje spolu s dalšími lékařskými papyry vysokou úroveň egyptské medicíny. Však také staroegyptské lékařské znalosti postupně převzaly medicíny řecká, římská, židovská, byzantská a arabská, jež vyústily v lékařství evropské,“ vysvětloval v seriálu pro MF DNES Břetislav Vachala.
„Spolupráce s profesorem Vachalou byla vždy skvělá, byl nesmírně pracovitý a pečlivý,“ vzpomíná egyptoložka Hana Vymazalová. „Překlad Ebersova papyru, který připravil ve spolupráci s nakladatelstvím Academia, by měl vyjít ještě letos. Třetí díl Lékařství starých Egypťanů je rozepsaný, jeho vydání se asi bude muset trochu odložit,“ dodává.
SERIÁL 100 let české egyptologie |
Za nejpůsobivější staroegyptské texty považoval Břetislav Vachala ty, které zdůrazňují princip maat, tedy zásady pravdy, práva a spravedlnosti. „Jsou to hodnoty, které nikdy nezanikly, a také křesťanství je přijalo a prohloubilo. Ve 125. kapitole Knihy mrtvých se každý člověk bez rozdílu podrobuje před bohem Usirem posmrtnému soudu, kde před božím tribunálem prohlašuje, že za svého pozemského života byl mravný a slušný a nedopustil se žádného zločinu proti lidem, bohům ani zvířatům, těchto jeho různých prohlášení je 42. V kladném případě dosáhne nerušené věčné posmrtné existence na onom světě,“ vysvětloval expert na staroegyptské písemnictví.
Čeští egyptologové uspěli tam, kde to jiní vzdali, ukáže výstava |
Starodávná tajuplná civilizace na Nilu se svými monumentálními památkami ho zajímala už od dětství. Jak píše egyptolog Ladislav Bareš, v devíti letech si Vachala začal dopisovat s tehdejším ředitelem ústavu Zbyňkem Žábou. Od studia egyptologie ho neodradila ani složitá 70. léta, kdy normalizační komunisté oboru ani trochu nepřáli.
Odchod Břetislava Vachaly je pro egyptologii velká ztráta vědecká, pro egyptology navíc i lidská. „Mezi kolegy a studenty i mezi spolupracovníky české expedice v Egyptě byl známý a oblíbený pro svou veselou, optimistickou povahu, kterou ani dlouhá a těžká nemoc nedokázala zakalit,“ uvádí Ladislav Bareš.
„Byl nejen velkým znalcem starého Egypta, jeho jazyka, písemnictví a duchovního odkazu, ale především skvělým člověkem a nám všem dobrým přítelem, který své kolegy dokázal nadchnout k společné práci, své žáky k hlubšímu zájmu o studium a laickou veřejnost k zájmu o starý Egypt,“ uzavírá ředitel Českého egyptologického ústavu Jiří Janák.
