„Stejně jako se spojenci navzájem podporovali během první vlny covid-19, jsme připraveni si navzájem pomoci, pokud udeří druhá vlna pandemie,“ uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg po společné videokonferenci ministrů obrany třiceti zemí Aliance.
Šéfové obrany se dohodli, že poprvé v historii vojenští plánovači sestaví speciální nouzový plán pro případ zdravotní krize podobného typu. „Zdravotnické agentury po celém světě varovaly, že nás může čekat druhá vlna,“ připomněl důvod Stoltenberg.
Aliance chce proto připravit silnou podporu pro civilní složky v jednotlivých zemích, pokud by se tak skutečně stalo. „Na videokonferenci jsme s aliančními kolegy schválili operační plán pro případnou druhou vlnu pandemie,“ potvrdil na twitteru český ministr obrany Lubomír Metnar.
NATO vytvoří zásoby zdravotnického materiálu a vybavení, které by v případě další krize mohly zamířit do nejpostiženějších míst. Aliance zatím neuvedla, jak rozsáhlé zásoby budou. Počítá s ochrannými pomůckami, respirátory, vybavením jednotek intenzivní péče a plicními ventilátory.
Vznikne také speciální krizový fond ve výši několika milionů dolarů, který by posloužil na nákup dalšího vybavení v případě potřeby a přepravu pomoci na místo určení.
Deset milionů ochranných masek naráz. Němci povolali největší letoun světa |
Stoltenberg ocenil, že řada zemí už oznámila své příspěvky - materiální i finanční. „Je to znakem spojenecké jednoty a solidarity,“ dodal s tím, že chce Aliance v tomto ohledu velmi úzce spolupracovat s Evropskou unií a dalšími mezinárodními partnery.
Cílem podle Stoltenberga je, aby Aliance dokázala v budoucnu rychle reagovat na jakýkoliv druh zdravotní krize. Například neutrální Finsko oznámilo, že se připojí do aliančního programu rychlé letecké mobility. Ten během krize usnadňuje leteckou přepravu zdravotnického materiálu.
Vrchní velitelství sil NATO po propuknutí pandemie v Evropě aktivovalo pro letouny se zásilkami zdravotnického materiálu nad Evropou takzvané „rychlé trasy“. Letouny s volacími znaky NATO tak měly na nebi přednost a využívaly nejkratší možné trasy bez zbytečných administrativních úkonů.
Během uplynulých týdnů spojenecké vojenské letouny v rámci aliančního programu krizové spolupráce podnikly přes 350 letů. A právě strategická letecká přeprava se tak ukázala jako bezkonkurenční nástroj, díky němuž byly stovky tun materiálu směrovány rychle a efektivně do zemí, které to naléhavě potřebovaly.
