Přípravy spojenců na možnou další vlnu šíření nemoci mají být podle Stoltenberga jedním z hlavních témat dvoudenní schůzky ministrů, která v Bruselu začíná ve středu. Kvůli preventivním opatření k zabránění šíření koronaviru se jednání uskuteční stále ještě prostřednictvím telekonference.
„NATO se nyní připravuje na budoucí zdravotní krizi,“ konstatoval Stoltenberg. Obecně se očekává, že ministři schválí nový operační plán, jak postupovat v případě další koronavirové vlny či jiných nemocí v budoucnu.
NATO shromáždí data o koronaviru, chce vytvořit komplexní pandemický plán |
Součástí balíčku opatření má být i vybudování zásob zdravotnického a ochranného materiálu pro okamžitou pomoc spojencům i partnerským zemím v případě nouze a vytvoření zvláštního fondu, pro zajištění kriticky důležitých zdravotnických schopností včetně techniky.
„Tyto tři prvky dohromady zajistí, že můžeme posílit naši reakci na možnou druhou vlnu pandemie. Kriticky důležitá pomoc se tak dostane na správné místo ve správný čas,“ uvedl Stoltenberg.
Připomněl, že Aliance se od propuknutí nákazy v Evropě podílela na zajištění více než 350 letů se stovkami tun pomoci, vzniklo takřka 100 polních nemocnic a civilním úřadům v členských zemích NATO pomáhalo zvládat krizi na půl milionů vojáků.
Rusko pokračuje ve vývoji raket
Stoltenberg zároveň upozornil, že s pandemií koronaviru nikam nezmizely dosavadní hrozby a výzvy. Mezi klíčové body dvoudenní schůzky ministrů tak budou patřit rovněž otázky zajištění účinného odstrašení a obrany včetně reakce spojenců na rozmístění nových ruských raket schopných nést jaderné zbraně.
„Rusko pokračuje v modernizaci svých raketových schopností, a to včetně hypersonických zbraní,“ řekl Stoltenberg.
Očekává, že ministři obrany se v reakci dohodnou na zásadním a vyváženém balíčku politických a vojenských opatření. To podle něj může zahrnovat posílení protivzdušné a protiraketové obrany. „Několik spojenců oznámilo významné investice do nových schopností,“ podotkl.
Posíleny mají být také konvenční schopnosti včetně zavádění nových bojových letounů F-35 páté generace. NATO podle Stoltenberga ale nebude na destabilizující chování Ruska reagovat zrcadlově. „Nemáme v úmyslu rozmístit v Evropě nové jaderné střely.
Jste zajatci Ruska. Dejte víc a vojáky u vás necháme, vzkázal Trump Německu |
Na program jednání se dostane i oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o plánovaném snížení počtu amerických vojáků v Německu na 25 tisíc. Dočasné snížení o zhruba 9 500 vojáků má prý platit do té doby, než Berlín začne dávat více peněz na obranu.
Stoltenberg označil možné oslabení americké vojenské přítomnosti v Evropě za špatné s tím, že i pro USA mají základny v Evropě klíčový význam pro projekci vlivu v konfliktních oblastech na Blízkém východě nebo Africe. „Mír a stabilita v Evropě je důležitá i pro Ameriku,“ řekl Stoltenberg.
Ministři budou také diskutovat o doporučeních NATO na takzvanou národní odolnost. To zahrnuje oblasti kritické infrastruktury včetně energetiky, dopravy a telekomunikací.
„Jakákoli zranitelnost v těchto oblastech může být zneužita potenciálními protivníky,“ konstatoval Stoltenberg s tím, že ministři by v tomto ohledu měli souhlasit s aktualizací doporučení a požadavků především v kyberobraně, zabezpečení dodavatelských řetězců pro kritickou infrastrukturu a také zajištění kontroly před možným ovládnutím zahraničními vlastníky.
Aliance má podle Stoltenberga rovněž přizpůsobit společná cvičení a zpravodajskou činnost, aby dokázala novým hrozbám čelit. Zároveň jsou podle jeho slov spojenci odhodláni řešit proces účinné kontroly zbrojení a odzbrojení, do kterého by se konstruktivně měli zapojit všichni aktéři včetně Ruska a Číny. „Nový závod ve zbrojení by nikomu neprospěl,“ dodal.
