Strážníci v Minneapolisu od roku 2012 použili zákrok, při kterém dochází ke stlačení krku, na 428 lidech. Více než čtrnáct procent z nich ztratilo vědomí. Postup je v mnoha policejních odděleních v USA omezen nebo zakázán. Minneapoliská policie ho v daném období použila v průměru jedenkrát týdně.
Přibližně dvě třetiny lidí, proti kterým minneapoliští strážníci zákrok použili, byli podle oficiálních záznamů Afroameričané. Černoši přitom tvoří skoro pětinu místní populace. Organizace NAACP na svých stránkách uvádí, že Afroameričané a Hispánci tvoří přibližně 32 procent populace USA, v roce 2015 představovali 56 procent všech uvězněných lidí.
Zásah strážníka Dereka Chauvina, při kterém klečel Floydovi na krku téměř devět minut, nebyl podle expertů v souladu s místním manuálem.
Policejní oddělení v Minneapolisu ve své příručce policistům umožňuje stlačit nohou nebo paží jednu či obě strany krku člověka. Nesmí přitom ale dojít k přímému tlaku na průdušnici nebo dýchací cesty. Chauvin kvůli zákroku čelí obvinění ze zabití druhého stupně a z vraždy třetího stupně. Nyní je ve vazbě.
Řada policejních oddělení v USA stlačení krku zakázala v šedesátých letech po masivní kritice, že zákrok vedl ke smrti zadržených. Profesor Seth Stoughton, přednášející na Kalifornské univerzitě, se domnívá, že vedení Minneapolisu by ho mělo povolit pouze v případech bezprostředního ohrožení života strážníků.
Riziko špatného provedení je velké
„Při správném použití je stlačení krku relativně bezpečné. Problém je v tom, že je velmi obtížné ho aplikovat správně. Existuje velké riziko, že ho policista použije špatně. To, co udělal Chauvin Floydovi rozhodně nebylo podle manuálu. Bylo to šílené a v té situaci nevhodné,“ myslí si Stoughton.
Videa z bezpečnostních kamer ukazují, co předcházelo Floydově smrti:
Z celkového počtu lidí, vůči kterým v posledních osmi letech v Minneapolisu policisté použili tento zákrok, bylo 280 černé pleti, 104 bělochů, třináct původních Američanů, třináct lidí smíšeného původu a čtyři Asiaté. U čtrnácti policisté barvu pleti do záznamu neuvedli.
Z 58 lidí, kteří ztratili vědomí, bylo 33 černochů (57 procent) a 19 bělochů. „Stlačení krku se nesmí používat proti zadrženým, kteří pasivně odolávají,“ uvádí policejní manuál. Zákrok nemá vést v žádném případě k úmrtí.
Zákroků v Minneapolisu ubývá
Policejní data ukazují, že mnohá střetnutí, která vedla ke stlačení krku, začala zdánlivě menší provokací. Nejběžnějším incidentem, který postupu předcházel, bylo hlášení o „podezřelém člověku“, jež představovalo 83 z 428 případů.
Žádná nemoc, ale zabití, říkají patologové o Floydově smrti |
Nejčastějším typem odporu, kvůli kterému policisté postup použili, bylo „napjaté chování“. Tento popis se objevil u 162 případů. Téměř polovina lidí, kteří ztratili vědomí, utrpěla zranění. V dokumentech však není uvedeno, jak vážná.
V posledních letech nicméně policie od zákroku výrazně ustoupila. Zatímco v roce 2012 ho použila proti 71 lidem, v roce 2019 to bylo 49 a v roce 2020 zatím ve čtrnácti případech. Floydova smrt se ve statistikách zatím neobjevila.
Americká policie použila slzný plyn na davy u Bílého domu:
