Argentina nyní v souvislosti s koronavirovou krizí čelí hyperinflaci. Argentinská centrální banka se proto v průběhu června chystá vydat nové bankovky o hodnotě 5 000 pesos (v přepočtu asi 1 770 korun). Na její přední straně budou významní argentinští lékaři, to na počest zdravotníků bojujících s koronavirem.
Výběr někdejšího ministra Ramóna Carrilla se však v zemi setkal s odsouzením, píše britský server inews. Carrillo byl argentinským ministrem zdravotnictví v letech 1949 až 1954 ve vládě vojenského diktátora Juana Peróna, který dal vzniknout politickému směru peronismu, považovanému za argentinskou obdobu italského fašismu.
Ministr byl podle židovských skupin obdivovatelem Adolfa Hitlera a nacistické ideologie. Kritici vycházejí z Carrillovy obliby eugeniky, tedy snah o zušlechtění lidské rasy, a jeho někdejšího přijetí dánského nacistického lékaře Carla Petera Værneta, který prováděl experimenty na homosexuálních vězních v koncentračním táboře Buchenwald s cílem je „vyléčit“ jejich sexuální preference.
Nuevo billete de 5000 pesos, llevara al imagen de Ramon Carrillo, Cecilia Grierson y el Instituto Malbran.
El nuevo billete de $5000 está muy avanzado: ya se compraron el papel y las tintas -algo en lo que el Estado puso alrededor de nueve millones de dólares- https://t.co/DevmqVfUIO
Carrillo přijal Værneta, který uprchl z Dánska poté, co vyšly najevo jeho brutální metody. V roce 1947 s ním ministr zdravotnictví uzavřel pětiletý kontrakt. Værnet působil na tehdejším sekretariátu veřejného zdraví jako „fyziolog“. V roce 1949 Værnet, zřejmě na doporučení Carrilla, obdržel argentinské občanství. V Argentině dožil pod svým vlastním jménem. Dánsko se jej nikdy nepokusilo získat a postavit před soud.
Kontroverzní volba vyvolala značný hněv u židovské komunity. „Důrazně odmítáme volbu takové osoby, která poskvrní Argentinu svým obrazem na bankovce nejvyšší nominální hodnoty,“ napsala mezinárodní židovská organizace Centrum Simona Wiesenthala, která popisuje Carrilla jako „obdivovatele Hitlera“ a tvůrce konceptu „ideálního vojáka“, odmítajícího brance s rasovými a genetickými „zvláštnostmi“.
OBRAZEM: Pamětníci navštívili Buchenwald, přesně 70 let od osvobození |
„Když říkáme ‚už nikdy‘, v souvislosti s holocaustem, nemá smysl si připomínat někoho, kdo minimálně s touto ideologií sympatizoval,“ neskrývala pobouření izraelská velvyslankyně v Argentině Galit Ronenová.
Rozhodnutí argentinské banky zkritizoval i britský velvyslanec v Argentině Mark Kent. „Nacismus bylo největší zlo 20. století, které vedlo k holokaustu a smrti milionů nevinných. Neměli bychom si připomínat nikoho, kdo se účastnil této hrozné epizody dějin.“
Carrillova rodina odmítá, že by jejich předek sympatizoval s nacismem. „Můj dědeček byl jedním z činitelů Peronova režimu, který nejvíce propagoval ustanovení diplomatických vazeb s Izraelem,“ tvrdí Carrillův vnuk, který sdílel fotku daru, který Carrillo obdržel od tehdejšího izraelského ministra zdravotnictví v roce 1954, uvádí list Buenos Aires Times.
Za Carrilla se postavil i současný argentinský ministr zdravotnictví Ginés González García. Kritiky jeho předchůdce obvinil z toho, že jsou „blázni“, kteří nemají žádné důkazy pro svá tvrzení. Podle něj byl Carrillo „zdrojem pýchy pro argentinský lid“. Výroky velvyslanců jej „pobouřily“.
Ramón Carrillo je v Argentině pozitivně hodnocen za svůj boj s malárií, kterou v zemi vymýtil, a také výrazně snížil výskyt tuberkulózy. Bývalý ministr zdravotnictví je oceňován také za stavbu nemocnic.
Není jisté, kdy bankovka půjde do oběhu. Původní návrh počítal s 15. červnem, zatím jej ale neschválil argentinský prezident. Někteří tamní obchodníci se ale domnívají, že bankovka nakonec nebude vydána, částečně kvůli hněvu židovské komunity, ale i jako politická reakce proti podporovatelům peronismu, který je stále na argentinské politické scéně oblíbenou ideologií.
