Zatím není vůbec jisté, že nešlo jen o předvolební sliby a že Netanjahu svůj plán uskuteční. Jednání o vyhlášení izraelské svrchovanosti nad židovskými osadami na Západním břehu Jordánu – čili o anexi území budoucího palestinského státu – má začít už za necelý měsíc.
V osadách na Západním břehu postavíme tisíce nových bytů, plánuje Izrael |
Dlouholetý premiér krok sliboval hlavně kvůli osadníkům a podle některých pozorovatelů i proto, že za sebou chce zanechat konkrétní odkaz. Ukazuje se však, že ani mnohým obyvatelům osad se jeho nápad příliš nelíbí.
Jejich ideální představa, že jednou postupným budováním nových a nových domů zaberou veškeré z jejich pohledu židovské území, by totiž v případě anexe narazila, píše list The New York Times (NYT). Lídrům osadníků vadí, že plán izraelského premiéra, v závěsu s mírovým plánem amerického prezidenta Donalda Trumpa, stále připouští existenci samostatné Palestiny.
A osadám by naopak zabránil v dalším rozvoji. „Je to buď, anebo. Buď mají budoucnost osady, nebo palestinský stát, ale ne obojí,“ říká poslanec izraelské pravicové politické strany Židovský domov Becal’el Smotrič.
Osadníci také varují, že čas se krátí, protože Američané na podzim nemusejí znovu zvolit Trumpa prezidentem. A jeho rival demokrat Joe Biden už tak smířlivý vůči tvrdému postupu izraelské vlády podle svých slov nebude. Další pak mluví o nové mapě této oblasti po anexi palestinských území, na které Netanjahu spolupracuje s americkou vládou.
Ta by údajně z mnoha židovských osad udělala enklávy, jejichž okolí včetně příjezdových cest by měli pod kontrolou Palestinci a každodenní život tamních obyvatel by se jen zkomplikoval. „V enklávě nebude chtít nikdo bydlet nebo tam stavět dům, nikdo ani nebude moct svůj dům v enklávě prodat,“ kritizuje také Jochaj Damri, předseda oblastní rady Har Chevron na jihu Judských hor.
Za Netanjahuem ovšem dosud podle NYT stojí osadníci, kteří žijí blízko takzvané Zelené linie, tedy hranic Izraele a Západního břehu. Ti doufají, že se nad jejich domovy přestane vznášet hrozba nuceného stěhování a jejich život tam dostane oficiální razítko.
Další říkají, že argumenty o enklávách jsou demagogie, že zmíněná mapa není finální či že se Trumpův plán stejně nikdy neuskuteční. Podle některých je proto lepší mít v hrsti alespoň nově anektovaná území než nic. „Nejde o spor mezi příznivci a odpůrci svrchovanosti, ale o spor mezi příznivci a odpůrci palestinského státu,“ uvedl Smotrič podle deníku Haarec.
Premiér se opírá především o mohutnou podporu Bílého domu. Mírový plán Trumpa a jeho zetě a poradce Jareda Kushnera navrhuje, že by si Izrael mohl nechat třetinu Západního břehu včetně údolí podél řeky Jordán. Ve zbytku území a v Gaze by vznikl samostatný stát Palestina.
Ještě předtím však musí přijít odzbrojení teroristického hnutí Hamas, uznání existence židovského státu ze strany Palestinců, definitivní přiznání sporného východního Jeruzaléma Izraeli a množství dalších podmínek. Plán se proto nelíbí jak Palestincům, ani mezinárodním pozorovatelům, kteří ho mají za silně nevyvážený.
Proti anexi tradičně protestuje část izraelské veřejnosti a opozice, která poukazuje na mezinárodní smlouvy o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Na občanské protesty, které by nutně přišly, zase upozorňují současní i bývalí armádní velitelé.
Podcenil jsem reakce na komentář o Izraeli, přiznává ministr Petříček |
Jednostranný zásah do budoucnosti Palestinců už odsoudili také někteří světoví státníci včetně jordánského krále Abdulláha II. nebo českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) a jeho předchůdců Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a Karla Schwarzenberga (TOP 09).
Ti stejně jako ostatní kritici anexe upozornili také na nejistotu, v jaké se mohou ocitnout Palestinci žijící na připojeném území. Varují, že se v Izraeli bez izraelského občanství stanou občany druhé kategorie.
30. května 2020 |
