Zákaz vycházení byl vyhlášen mimo jiné ve městech Los Angeles, Philadelphie, Atlanta, Denver či Seattle. V Minneapolisu, kde protesty začaly, platilo toto opatření již předchozí noc, protestující ho ale nedodržovali.
Ve více než desítce států byla mimořádně aktivována národní garda, která je jednou z rezervních složek amerických ozbrojených sil. Prezident Donald Trump, který v sobotu pohrozil federálním zásahem, se však podle svého poradce Roberta O’Briana převzít kontrolu nad národními gardami nechystá.
„V tuto chvíli se nechystáme gardu federalizovat,“ řekl O’Brien. Termín federalizace se v případě gardy používá při její mobilizaci k vojenské službě pro Spojené státy. Národní gardy, které jsou jednou z rezervních složek amerických ozbrojených sil, jsou v běžném stavu pod velením guvernérů.
V pravomoci prezidenta je možnost ale povolání gard do aktivní služby ozbrojených sil USA. O’Brienův komentář tak znamená, že odpovědnost za bezpečnostní situaci v regionech nadále leží na bedrech guvernérů a starostů.
Trump v sobotu ostře kritizoval liberální guvernéry za to, že nedokážou situaci uklidnit. Prezidentova kritika mířila i na minnesotského guvernéra Tima Walze a minneapoliského starostu Jacoba Freye. Ti jsou členy Minnesotské demokratické zemědělské strany práce, která je součástí celoamerické Demokratické strany.
Protestovalo se i ve světě
Stovky lidí demonstrovaly například v londýnském obvodu Peckham. Dav v jednu chvíli zastavil veškerou dopravu na místní hlavní komunikaci. Do centra Londýna byla svolána další demonstrace také na neděli. Příští týden ve středu, v sobotu a v neděli se pak protesty v Londýně budou konat v Hyde Parku, před parlamentem a také před americkým velvyslanectvím.
V kanadském Torontu demonstranti uspořádali protestní pochod od parku Christie Pits k velitelství městské policie. Akce, která byla protestem proti smrti Floyda a také černošky Regis Korchinskiové-Paquetové, se zúčastnilo několik tisíc lidí.
Korchinskiová-Paquetová zemřela ve středu během policejního zásahu po pádu z balkonu výškové budovy. Média s odvoláním na policii uvedla, že žena byla v době zásahu na balkoně, ze kterého skočila. Rodina ženy ale odmítá, že by spáchala sebevraždu, z podílu na smrti proto viní policii. Incident policie nadále vyšetřuje.
V Berlíně se v sobotu před americkou ambasádou u Braniborské brány sešlo několik tisíc lidí. V minulých dnech se demonstrace i připomínky Floydovy smrti konaly také například v Tokiu, severoitalském Milánu nebo v Mašhadu na severovýchodě Íránu.
V Indianapolisu byli postřeleni nejméně tři lidé
V centru Indianapolisu byli během sobotních protestů postřeleni nejméně tři lidé a jeden člověk zemřel, informoval šéf tamní policie Randal Taylor. Policie věc vyšetřuje a nabádá občany, aby se oblasti vyhnuli, dodal. Není jasné, zda střelba souvisí s protesty. Podle Twitteru místní policie nestříleli muži zákona.
Kritiku vyvolal incident, při němž do demonstrantů najely dva vozy newyorské policie. Dav se jednomu z aut pokusil zahradit cestu zábranou a lidé na něj házeli předměty. „Přál bych si, aby to policisté byli neudělali,“ řekl k tomu newyorský starosta a dodal, že k videu chybí kontext. „Znepokojující“ situaci ale podle něj vyvolali protestující lidé, kteří vozu zatarasili cestu.
V Los Angeles demonstranti skandovali heslo „Black Lives Matter“ (Na černošských životech záleží), jak zní také název hnutí, které upozorňuje na případy policejního násilí na černoších. Policie použila k zatlačení davu obušky a gumové projektily.
Během rušné noci z pátku na sobotu, kdy výtržníci rozbíjeli výlohy, vykrádali obchody a zapalovali ohně, zatkli policisté v Los Angeles 533 lidí, většinu z nich ale později propustili. Zranění utrpělo 12 policistů a blíže neupřesněný počet demonstrantů. Dalších 200 lidí zatkla policie v New Yorku.
Přibývají útoky na novináře
CNN a další média si všímají násilí namířeného proti novinářům, kteří události pokrývají. Někteří z nich byli též zatčeni.
V Denveru byl například tým televize KMGH TV zasažen gumovými projektily a slzným plynem. Ve Phoenixu obtěžoval reportérku Brianu Whitneyovou jeden z protestujících během živého vstupu. Agentura Reuters informovala, že v sobotu večer byli v Minneapolisu raněni gumovými projektily dva členové jejího televizního štábu.
Útoky na novináře odsoudil generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres. „Útok na novináře se rovná útoku na společnost,“ napsal na twitteru v sobotu. „Žádná společnost nemůže fungovat bez svobody tisku, žádná společnost nemůže být spravedlivá bez novinářů, kteří zkoumají přečiny a říkají mocným pravdu,“ dodal.
„Demonstrovat proti takové (policejní) brutalitě je právo a nutnost. Je to svrchovaně americká reakce,“ reagoval na protesty demokratický kandidát do Bílého domu Biden v komuniké. „Americkou reakcí ale není zakládání požárů ve městech ani bezdůvodná destrukce. Není jí ani násilí, které ohrožuje životy,“ dodal.
„Na černošských životech záleží“ a „Nemůžu dýchat“ zaznívalo v sobotu také před Bílým domem ve Washingtonu. Demonstranti tím připomínali okolnosti smrti George Floyda, jemuž více než osm minut klečel na krku bělošský policista. Demonstranti před Bílý dům přišli znovu, přestože prezident Donald Trump předtím protestujícím pohrozil „těmi nejzlejšími psy a nejstrašlivějšími zbraněmi“.
Video ukazuje, že na zatýkaném muži neklečel jeden, ale hned tři policisté:
V Tallahassee na Floridě do davu demonstrantů najela dodávka, vážná zranění ale nezpůsobila. V Miami původně poklidný sobotní protest přerostl v násilí a výtržnosti, při nichž někteří demonstranti zapalovali policejní auta. Policie odpověděla slzným plynem, uvedli podle agentury AP svědci. Úřady následně v Miami vyhlásily zákaz vycházení od 22:00 hodin a uzavřely důležitou dálnici na východním pobřeží USA Interstate 95, kterou demonstranti zablokovali.
V Seattlu byla uzavřena dálnice Interstate 5 procházející centrem města, kde v sobotu odpoledne policie zasahovala proti demonstrantům pepřovým sprejem a ohlušujícími granáty. Také ve Philadelphii se po původní mírumilovné sobotní demonstraci rozhořelo násilí, při němž bylo zraněno nejméně 13 policistů.
Guvernér státu Minnesota Tim Walz kvůli neutuchajícím nepokojům plně mobilizoval národní gardu a uvedl, že zvažuje nabídku ministerstva obrany USA na vyslání vojenské policie. Později aktivovali národní gardu také guvernéři států Georgia, Kentucky, Ohio a Texas.
V Minneapolis a dalších amerických městech pokračuje vlna násilných protestů: