Podle Johna Zeldise, mořského ekologa Národního střediska pro vodní a atmosférické vědy, polokrabi hynou kvůli pářícímu pudu. Ten dospělým jedincům velí zabrat si část mořského dna jako „svoje území“, které se snaží ze všech sil udržet, protože bez tohoto zázemí nemají šanci se spářit.
Pokud je ale mořské dno ve vhodné hloubce obsazené staršími polokraby, nová generace se nemá kde uchytit. Pak se může stát, že obsadí pobřeží během přílivu - a při odlivu na suchu pak uhynou, dodal Zeldis, který během let zažil na plážích v oblasti Otago vrstvy mrtvých krabů vysoké 20 až 30 centimetrů.
V letošním roce místní obyvatelé ohlásili, že zrudlo několik pláží, což naznačuje, že dospělí polokrabi se odmítají vzdát svých míst pro rozmnožování na mořském dně. Na těch obvykle žijí několik let.
„Nutkání usadit se je kriticky důležité pro jejich životní cyklus,“ uvedl Zeldis, který tento druh polokrabů studuje posledních šest let a fascinuje ho jejich nezvyklé chování. „Když se ale mladí pokusí usadit na místě obsazeném dospělými, vede to ke spoustě agrese.“
Millions of Lobsters Turn Otago Beach RED After Digging in to the Death in New Zealand #lobster #death #NewZealand #beach
https://t.co/U84KPtFNJV via @Strange_Sounds https://t.co/naylNbObOm
I když jsou lidé často poplašení množstvím uhynulých krabů, podle Zeldise jde jen o malý zlomek celkové populace, která zůstává zdravá navzdory změnám probíhajícím na planetě a v oceánech.
