Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tv„Je to zoufalství. Ve vašem srdci je hrozná bolest,“ popisuje pohotovostní lékařka Alessandra Saidová hroznou zkušenost při zoufalém přesunu pacienta umírajícího na covid-19. „Neměli jsme místo, kam bychom ho vzali. Šli jsme od dveří ke dveřím.“
Saidová pracuje v Manausu, dvoumilionovém městě hluboko v pralese u řeky Amazonky. Město je v poměru počtu nakažených na obyvatele nejvíce zasaženým místem v Brazílii. Jeho geografická odlehlost činí přesun pacientů ještě složitější. Zdravotníci nemají dostatek vybavení a lůžek.
Stovky lidí tak zůstávají doma, kde umírají. Sanitky zatím bezcílně jezdí po ulicích a čekají, až někdo zemře, aby se uvolnilo lůžko, píše list The Washington Post.
V Sau Paulu, nejvíce zasaženém brazilském státě, vzrostl počet obětí natolik, že stát začal stavět vertikální hroby. Na třech hřbitovech postaví asi
13 000 těchto hrobů.
Ačkoliv větší města jako Sao Paulo či Rio de Janeiro zůstávají hlavními ohnisky epidemie, koronavirus se postupně dostává do odlehlejších částí země, kde nemají dostatek vybavení k zvládání nákazy. Manaus je právě příkladem takového místa.
V brazilských favelách brání nákaze gangy. Prezident dál mluví o chřipečce |
Koronavirus postihuje už i původní obyvatele. Indiánský kmen v Parque das Tribos u Manaus uspořádal pohřeb pro svého náčelníka Messiase Kokamu, který zemřel na covid-19.
Podle Brazilského svazu indiánských obyvatel (APIB) už koronavirus postihl 38 indiánských skupin, především v oblasti Amazonie. V těchto skupinách bylo zaznamenáno 446 případů nákazy a 92 lidí zemřelo.
Podle odborného zdravotnického časopisu The Lancet Brazílie těžko bojuje s koronavirem i proto, že asi třináct milionů Brazilců žije v chudinských favelách, někdy po třech lidech v jednom pokoji a bez přístupu k čisté vodě. Nebezpečí rychlého rozšíření nákazy je zde tak velké, že karanténní opatření ve favelách začaly vynucovat místní gangy, jejich nekorunovaní vládci.
Největší problém Brazílie: Bolsonaro
The Lancet se domnívá, že zřejmě největší problém pro brazilské zvládání koronavirové krize představuje prezident Jair Bolsonaro, známý svým odmítavým postojem vůči koronaviru. Bolsonaro o něm opakovaně mluví jako o „chřipečce“ a i navzdory koronavirové krizi si podává ruce se svými příznivci.
Na konci dubna vyvolalo velké pobouření na sociálních sítích a v médiích Bolsonarova reakce na zprávu o v té době rekordních 474 zemřelých na covid-19 za den. „No a? Truchlím za mrtvé. Co ode mě chcete, abych udělal?“, prohlásil prezident. Nyní už několik dní za sebou umírá v Brazílii více jak osm set lidí denně.
Média a politická opozice prezidenta kritizují hlavně za to, že během pandemické krize propustil už dva ministry zdravotnictví. Oba nesouhlasili s Bolsonarovým tvrzením, že karanténní omezení jsou zbytečná a důležitější je zachovat ekonomiku.
Protesty proti karanténě se šíří světem, podporují je i Trump a Bolsonaro |
Kvůli svému přístupu čelí prezident silné opozici ze strany brazilských guvernérů, kteří naopak zdůrazňují nutnost přísných omezení proti šíření koronaviru. Guvernér Sao Paulo Joao Doria v rozhovoru pro agenturu AP řekl, že Brazílie bojuje zároveň proti koronaviru a „Bolsonaroviru“.
List The New York Times poznamenává, že současná chaotická situace v Brazílii je zvláště tragická v kontextu předchozích rychlých krizových reakcí země proti nákaze HIV či viru Zika. Se svým v kontextu latinskoamerických států rozvinutým, moderním zdravotnictvím se dalo očekávat, že země zvládne nákazu nejlépe.
Nyní však Brazílie eviduje nejvíce nakažených v regionu, číslo dosáhlo hodnoty 241 000, přes 16 tisíc lidí již nemoci podlehlo. Brazílie postoupila v počtu nakažených ve světovém žebříčku na páté místo. Jen USA, Rusko, Velká Británie a Španělsko má více případů nákazy.
