Devětadvacetiletý Půček si odpykával trest v kynšperské věznici a opakovaně žádal o podmíněné propuštění, nikdy však neuspěl. Proto zřejmě změnil taktiku a požádal o domácí vězení. V tom mu sokolovský soud vyhověl.
„Odsouzenému se přeměňuje zbytek trestu odnětí svobody (...) v trest domácího vězení,“ napsal předseda senátu Milan Tomeš do usnesení, které redakce iDNES.cz získala na základě informačního zákona.
Fotogalerie |
Rozhodnutí nabylo právní moci v den vyhlášení, tedy 3. března. Ve stejný den mohl Půček věznici opustit a odjet domů do Prahy.
Soud mu stanovil podmínky, které musí dodržet, jinak se za mříže zase vrátí. Ve všední dny má být v čase mezi půl devátou dopolední a patnáctou hodinou v zaměstnání, jinak musí být doma. Ve dnech volna se má v bydlišti zdržovat 24 hodin denně.
Pokud by musel jet do zaměstnání mimo určený čas, je třeba, aby to schválil probační úředník. Půček nesmí pít alkohol, užívat drogy a je povinen se podrobit testům na přítomnost omamných a psychotropních látek. V domácím vězení zůstane čtyři měsíce, začátkem srpna bude mít svůj trest vykonaný.
Půček žádal o propuštění na podmínku (4. dubna 2018):
Nezajímal se o zraněnou dívku, ale o psa
Marek Půček jel 5. srpna 2014 časně ráno z oslavy svých narozenin. Za volant usedl, přestože byl opilý. Poblíž autobusové zastávky na smíchovském náměstí Kinských ztratil kontrolu nad svým BMW, vjel na chodník a srazil dívku, která tady cestou na brigádu čekala na autobus. Studentka zraněním podlehla.
Půček po nehodě hledal svého psa, kterého měl v autě. Když zvíře našel, utekl. Policii se přihlásil po více než dvanácti hodinách. To už byl střízlivý.
Co řekl Půček o nehodě:„Pil jsem alkohol. Sednul jsem do auta, myslel jsem si, že to odřídím, že to zvládnu. Byl jsem blbec hloupej, měl jsem si vzít taxíka, nebo jít pěšky. Měl jsem mikrospánek, pak jsem ucítil náraz. Přišel za mnou člověk, že tam leží někdo mrtvý nebo zraněný, zpanikařil jsem.“ „Tři a půl roku téměř denně na to myslím. Žít s pocitem, že jsem vzal život, je pro mě ten největší trest. Nejsem robot, nejsem opice a vzalo mě to za srdce. Podělal jsem to. Chci žít jinak, věnovat se hlavně svojí rodině, fotbalu, práci. Chci být dobrý člověk. Prosím o druhou šanci.“ část vyjádření odsouzeného na veřejném zasedání v dubnu 2018, kde soud posuzoval jeho žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu |
U soudu mu výrazně přitížily řidičské prohřešky z minulosti a také to, že se činu dopustil v podmínce. Soud první instance potrestal Půčka v březnu 2015 sedmi lety vězení a osmiletým zákazem řízení. Nadřízený soud však později trest změnil. Jeden z Půčkových předchozích deliktů byl totiž amnestován a další zastaven.
Odvolací soud obžalovanému zkrátil délku pobytu za mřížemi na šest let. Naopak mu zpřísnil zákaz řízení na maximum. Poté, co se Půček dostane na svobodu, nesmí deset let řídit.
„Obžalovaný nebyl ve stavu, aby mohl bezpečně ovládat vozidlo. Pravidla byla tehdy porušena tím nejhrubším způsobem, byl tu alkohol i vysoká rychlost. Kdybychom mohli uložit trest zákazu řízení na doživotí, pak to uložíme. Obžalovaný za volant nepatří,“ zdůvodnil rozhodnutí soudce Tomáš Stuchlík.
Tragédie se stala 5. srpna 2014 časně ráno v Praze na Smíchově:
