Finská zásoba považovaná za jednu nejlepších v Evropě zahrnuje kromě všemožných zdravotnických potřeb také ropu, obilí, zemědělské nástroje či suroviny pro výrobu munice. Ačkoli si Norsko, Švédsko a Dánsko za časů studené války vytvářely podobnou rezervu, po jejím skončení toho zanechaly.
Finsko však nikoliv. Jeho připravenost vrhla světlo na národní zásoby a odhalila zranitelnost ostatních severských zemí.
Když v zemi udeřil koronavirus, finská vláda podle listu The New York Times (NYT) sáhla do svých zásob zdravotnického materiálu vůbec poprvé od konce druhé světové války.
„Ze seveřanů jsou Finové jednoznačně největší preppeři. Za všech okolností jsou připraveni na velkou katastrofu nebo třetí světovou válku,“ říká výzkumník Magnus Hakenstad z Norského institutu pro obranná studia. Ačkoli se Finsko každoročně řadí na čelní pozice v seznamu nejšťastnějších zemí světa, jeho geografická pozice a historické lekce ho naučily připravit se na nejhorší.
„Být připraven je součástí finské DNA,“ líčí ředitel Finské národní agentury pro nouzové zásobování Tomi Lounema s odkazem na blízkost své země k Rusku, které na Finsko v roce 1939 zaútočilo a připravilo ho o velkou část území.
Finsko se musí spoléhat na fungování Baltu
Většina finského obchodu navíc prochází skrze Baltské moře, což Lounema považuje za značnou zranitelnost. Finsko se totiž na rozdíl od Švédska, které má na západním pobřeží přístup k Severnímu moři, musí spoléhat výhradně na bezpečnostní podmínky a námořní dopravu v Baltu.
Mortalita na koronavirus v severských zemích:
(English version)
Mortality and use of intensive care due to coronavirus in Sweden, Norway, Denmark, Finland, Iceland and Estonia; updated with data from yesterdays (2.4) reports.
Fig 1(6). Mortality per million population: /1 https://t.co/Cs3o0qxB4v
„Pokud dojde k nějaké krizi, mohlo by dojít k narušení v dodavatelském řetězci,“ vysvětluje finskou obezřetnost Lounema.
Když Finsko přibližně před dvěma týdny zaznamenalo první případy koronaviru, ministerstvo zdravotnictví ihned nařídilo odeslání uložených respirátorů a roušek do nemocnic po celé zemi. „Ochranné masky jsou sice starší, ale jsou stále funkční,“ říká Lounema.
Koronavirus může být pro EU fatální, varují experti. Vyzývají k solidaritě |
Finsko momentálně hlásí 2 176 případů nemoci covid-19. Koronaviru tu zatím podlehlo 28 lidí.
Kolik má Finsko přesně masek a dalšího zdravotnického materiálu, není jasné, stejně jako na kterém místě jsou uložené. „Všechny informace týkající se těchto skladů podléhají přísnému utajení,“ uvádí Lounema.
Přestože jsou podrobnosti o zásobách státním tajemstvím, finská vláda potvrdila, že jsou v monitorovaných skladech po celé zemi a že současný systém funguje už od padesátých let minulého století. Podle NYT má Finsko díky těmto opatřením velmi solidní postavení v boji proti pandemii.
Skandinávie hledá rychlou alternativní cestu
Oproti tomu Švédsko, které čelí kritice kvůli pomalým krokům proti šíření koronaviru, své zásoby v posledních třiceti letech značně snížilo. „Mysleli jsme si, že přišel věčný mír a my už tyto zásoby nebudeme potřebovat,“ říká Fredrik Bynander, ředitel švédského Centra pro společenskou bezpečnost.
Míříme ke katastrofě. Mrtvých ve Švédsku přibývá, klid dostává trhliny |
Švédská vláda podle Bynandera viděla příležitost k prodeji zásob, a to včetně zdravotnických potřeb. Změna přišla také se vstupem země do Evropské unie.
„Očekávali jsme, že na volném trhu vždy koupíme to, co zrovna potřebujeme,“ vysvětluje analytik Anders Melander ze Švédské agentury pro výzkum obrany.
Také Norsko bývalo podle expertů vůči možné krizi mnohem lépe vybavené a soběstačnější. Nyní se kvůli pandemii obává o svou zásobu léků, kterou by mohlo vyčerpat během několika týdnů. Většina medikamentů totiž pochází z Číny, která teprve začíná znovu otevírat své továrny.
„Norská společnost se stala velmi závislou na jiných zemích a dodavatelských řetězcích,“ popisuje Leif Inge Magnussen z Univerzity jihovýchodního Norska. Skandinávské země, které se nepřipravily jako Finsko, nyní proto rychle hledají alternativy k reorganizaci domácí výroby zdravotnického materiálu.
Norská společnost Laerdal slíbila, že do konce května dodá tisícovku nouzových ventilátorů. Dánský výrobce čerpadel Grundfos vyrobil prototyp ochranného vybavení do 36 hodin poté, co vláda požádala o pomoc a švédský výrobce vodky Absolut daroval ethanol na výrobu dezinfekčních prostředků.
