Jana Horvátová z Českých Budějovic měla pětasedmdesátiletou maminku přes rok v domově pro seniory. Když viděla, jak se některé domovy důchodců potýkají s nákazou koronavirem, nečekala a maminku vzala odsud k sobě domů.
Domovy důchodců, epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula i regionální politici teď vyzývají, aby lidé, kteří mohou, udělali to samé. Vzali seniory z domovů, kde jsou desítky nebo stovky lidí, do svých domácností, kde je menší pravděpodobnost nákazy právě proto, že nebudou v kontaktu s tolika lidmi.
„Pokud si seniory příbuzní vezmou domů, je to cesta. Na druhou stranu je třeba uvažovat i o tom, jestli ta rodina, která si je vezme, nemá pozitivní test na koronavirus. Obecně si ale myslím, že je to správný přístup, v kolektivních zařízeních je vyšší míra rizika nákazy,“ uvedl Prymula. Nákaza koronavirem se do úterka rozšířila už v osmi domovech.
Koronavirus v Česku |
Jana Horvátová popisuje, že starat se denně o maminku je velmi náročné. Odhaduje, že měsíc dva to ale doma zvládnou.
„Samozřejmě se musí přizpůsobit celá rodina, které to změní chod a fungování. Ale v tuto chvíli jsme si vyhodnotili, že je to bezpečnější, než ji v domově nechávat a čekat, zda se nakazí či nikoliv. Doma opravdu dbáme na absolutní dodržování hygieny, na nákupy chodí manžel, mamince jsme vyčlenili v přízemí jednu místnost, kde děti měly pokojíček, a jsem s ní v kontaktu jen já. Já mám home office a striktně nikam nechodím,“ říká Horvátová.
Podobných rodin už jsou po celé zemi desítky. Většinou jde o důchodce, kteří jsou ještě alespoň částečně soběstační nebo vyžadují minimální pomoc. „Bohužel průměrný věk našich klientů je 85 let, jejich děti už jsou také v důchodovém věku a v mnoha případech není v silách rodin péči o seniora zvládnout. Potřebuje třeba čtyřiadvacetihodinovou péči, krmit, převazovat, podávat léky,“ říká ředitel Domova pro seniory v Dobřichovicích Robert Pitrák.
V Česku je 1 946 zařízení různého typu, které poskytují sociální péči, jen v domovech pro seniory se starají o více než 36 tisíc lidí, další desítky tisíc jsou v podobných zařízeních. Podle viceprezidentky Asociace poskytovatelů sociální péče Daniely Luskové se ale do domácí péče dostane jen zlomek lidí.
„Ze šedesáti procent jsou naši klienti lidé, kteří jsou u nás z důvodu vysokého věku, vysoké závislosti na péči či z důvodu pokročilé demence, a starat se o ně v domácím prostředí není zcela jednoduché. Samozřejmě s výzvou souhlasíme, už jsme během dneška takto ‚propustili‘ do domácí péče pět prvních lidí, ale počítám, že většina rodin nebude schopna toto organizačně zvládnout,“ říká Daniela Lusková, která je zároveň ředitelkou Domova U Biřičky v Hradci Králové.
To samé si myslí ředitelka G-Centra v Táboře Jaroslava Kotalíková. Z tohoto zařízení zatím do domácí péče odešla jediná klientka. „Ta péče je velmi náročná a složitá, a i když nápad je to velmi zajímavý, není u většiny klientů příliš realizovatelný,“ popisuje Kotalíková.
Lidé seniorům nabízejí byty
Na sociálních sítích se po výzvě objevily i první inzeráty, kdy právě rodinám, které se potřebují starat o seniory, lidé nabízejí třeba i byty. „Nabízím garsonku, která by mohla posloužit právě lidem, kteří potřebují izolovat seniora a žít s ním třeba jen jeden člen z domácnosti. Mám ji v současné době prázdnou a někomu by to mohlo pomoci,“ říká například Jiří Vejvoda z Rakovníka, který právě takový inzerát sdílel.
Naopak některá zařízení pro mentálně postižené hlásí, že část klientů zůstala u rodin už v uplynulých týdnech. Třeba Domy sociálních služeb Litvínov, které se starají o 170 seniorů a 130 lidí s mentálním postižením.
„Část těchto klientů jezdí například na víkend běžně ke svým rodinám, a tak jsme se už před čtrnácti dny domluvili, že tam zůstanou další týdny. Bylo to v podstatě spontánní,“ popisuje ředitel Vladimír Vopelka.
