U zrodu deníku, jehož historie se začala psát v prosinci 1893, stál advokát a novinář Adolf Stránský, který se později stal prvním ministrem obchodu samostatné Československé republiky.
Asi nejslavnější éru zažilo toto periodikum v době první republiky, kdy mezi jeho redaktory patřili známí čeští spisovatelé, včetně Karla a Josefa Čapkových, Ferdinanda Peroutky či Eduarda Basse, který byl posléze i jejich šéfredaktorem.
Noviny vycházely i za okupace, ovšem čtyři roky po komunistickém převratu v únoru 1948 bylo vydávání deníku, jenž po válce vycházel pod titulem Svobodné noviny, zastaveno.
Tradici nezávislých „lidovek“ obnovili signatáři Charty 77 v září 1987, kdy v samizdatu vyšlo nulté číslo. První řádné, rovněž samizdatové číslo vyšlo pod vedením Jiřího Rumla v lednu 1988 a přispěl do něj i disident a pozdější prezident Václav Havel.
Opět legálně vyšly Lidové noviny poprvé v prosinci 1989, nejprve byly k dostání dvakrát týdně.
V září 2000 spustily svou internetovou verzi lidovky.cz.
Od listopadu 1989 se v čele deníku vystřídalo 11 šéfredaktorů. Prvním byl Jiří Ruml po něm následovali Rudolf Zeman, Jaroslav Veis, Tomáš Smetánka, Jaromír Štětina, Libor Ševčík, Jefim Fištejn, Pavel Šafr, Veselin Vačkov, Dalibor Balšínek. Od 1. prosince 2013 vede Lidové noviny šéfredaktor István Léko.
Majitel novin se několikrát změnil. Po listopadu 1989 je nejprve vydávala stejnojmenná firma vlastněná zakladateli a částí zaměstnanců, koncem roku 1993 pak do vydavatele vstoupil švýcarský Ringier. V září 1998 pak získala většinový podíl v Lidových novinách společnost Pressinvest, kterou vlastní německá vydavatelská firma Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft mbH (RBVG) tehdejší majitel vydavatelství MAFRA.
V současné době Lidové noviny patří stejně jako iDNES.cz do mediální skupiny MAFRA, která je součástí holdingu Agrofert. Do února 2017 holding vlastnil Andrej Babiš, poté ho kvůli zákonu o střetu zájmů převedl do svěřenských fondů.