„Vojáci ruční zbraně nutně potřebují. Rámcová smlouva měla být podepsána již téměř před rokem, ke zdržení došlo vinou konkurenčního boje. Vládu jsem informoval o této zakázce znovu, protože se zvýšil maximální počet poptávaných kusů,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Dojde tak podle něj k navýšení celkové ceny zakázky o zhruba 10 procent, cena jednotlivých zbraní ale zůstane stejná.
Ministerstvo obrany chce ještě během dubna uzavřít s Českou zbrojovkou upravenou rámcovou smlouvu, podle níž může do roku 2025 pořídit ruční zbraně až do výše 2,35 miliardy korun bez DPH (po navýšení).
Vláda informace o zakázce dostala už v prosinci 2018. Tendr však nabral zpoždění, protože další uchazeč výběrového řízení podal stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad pak po přezkoumání povolil v zakázce pokračovat až počátkem letošního roku, konstatoval mluvčí ministerstva Jakub Fajnor.
Kvůli zpoždění se však ukázalo, že armáda bude potřebovat zbraní víc. Přibylo nových profesionálů. Aktuálně v armádě slouží přes 25 800 vojáků, do roku 2030 by jich mělo být až 30 tisíc.
Původně chtěla armáda zhruba 34 tisíc nových ručních zbraní - útočných pušek, pistolí a granátometů. Nyní jich může podle potřeby nakoupit 39 tisíc. Přes 16 tisíc útočných pušek BREN 2, přes 21 tisíc pistolí a také téměř 2 tisíce podvěsných granátometů. Zakázka navazuje na smlouvy z let 2010-2016, kdy armáda v rámci přezbrojení pořídila z České zbrojovky 40 tisíc nových ručních zbraní.
Tajná stavebnice do první linie. Umí rušit mobily, drony i naváděné střely |
Ministerstvo obrany od počátku roku čelilo kritice, že přeložilo ke schválení několik zakázek, u nichž proti původním odhadům radikálně zvýšila cena. Šlo například o nákup pasivních sledovacích kompletů DPET nebo moderních rušičů STARKOM.
Ministr obrany Lubomír Metnar to vysvětlil starými odhady, zpožděním a odkladem zakázek kvůli nedostatků financí, vývojem cen a změnami armádních požadavků. Nařídil některé zakázky opakovaně prověřit. Kontroly však žádná pochybení neodhalily.
