Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvPetrohrad je zatím jediné ruské město, které zakázalo návštěvu kostelů v době týdenních „pracovních prázdnin“, které ohlásil ruský prezident Vladimir Putin, aby zabránil šíření koronaviru. Od 30. března do 3. dubna jsou zavřeny výrobní podniky a obchody, lidé by měli zůstat doma.
Jinde však Rusové stále mohou navštěvovat kostely a účastnit se tradičních rituálů jako je líbání ikon. V Moskvě, nákazou nejvíce zasažené oblasti, nechal starosta Sergej Sobjanin zavřít restaurace, salóny krásy a kavárny. Kostely nechal otevřené, i když zároveň vyzval věřící, ať se v nich neshromažďují.
Ruská pravoslavná církev oznámila, že zavírat kostely během pracovních prázdnin neplánuje. Pro ty, kteří se kvůli obavám z koronaviru rozhodnou zůstat doma, bude bohoslužby přenášet v televizi a online.
Minulý týden církev zveřejnila hygienická pravidla, která mají pomoci zamezit šíření viru, zatímco věřící budou bohoslužby dále navštěvovat. Seznam zakazuje líbání kříže, eucharistický kalich či ruku kněze během liturgie. Kněží by též měli dezinfikovat lžíci, kterým je pravoslavným křesťanům podávána eucharistie. Totéž platí i pro ikony.
Podle serveru The Moscow Times však tato pravidla nejsou právně závazná a řada kostelů a diecézí se jimi neřídí. V žádném kostele navštíveném reportéry nebyla viditelná upozornění, aby věřící věnovali zvýšenou pozornost hygieně a udržovali si od sebe odstup. Jen jeden kostel uvedl, že začal s dezinfekcí ikon. Většina si vystačí s příležitostným otřením obrazů hadrem.
V ruském pravoslaví je obvyklým výrazem náboženské úcty líbání ikon. Církev tuto rituální praxi nezakázala, ačkoliv podle jedné odborné studie může koronavirus na některém povrchu zůstat i několik hodin.
Hrozí tak, že se vir rozšíří mezi starší generací, ze které se rekrutují hlavní návštěvníci kostelů. Právě senioři jsou přitom nejvíce ohroženou skupinou.
Rusko vypouští dezinformace o koronaviru, aby rozvrátilo Západ, tvrdí EU |
Někteří z nich ale nehodlají přestat v návštěvách bohoslužeb. Mají za to, že pouze víra může zamezit šíření nákazy v Rusku a ve světě. „Kostely se nesmí zavřít. Bůh vše vidí a ochrání věřící. V Itálii Vatikán zavřel (kostely) a podívejte se, co se tam stalo,“ řekla serveru The Moscow Times 59letá důchodkyně Irina.
Odpor věřících k ochranným opatřením posilují i někteří kněží, kteří zpochybňují šíři nákazy. Metropolita Hilarion z moskevského patriarchátu prohlásil v státní televizi Rusko 24, že žádná nemoc nemůže být přenesena v eucharistii. Populární kazatel Andrej Tkačev zase řekl, že koronavirus zmizí, když se vypne televize.
Někteří kněží však na nebezpečí viru upozorňují. Podle nich Rusové, zvláště pak starší generace, je poněkud lehkovážná, co se týče postoje k pandemii. Někteří, jako arcikněz Alexander Sorokin, je pro dočasný zákaz veřejných setkání. „Lidé v chrámech stojí blíže sobě, takže samozřejmě existují určitá rizika,“ myslí si.
Podle listu The Washington Post je zavření kostelů v Rusku citlivé téma. „Za bolševiků, když byly podmínky úplně odlišné a úřady byly proti církvi a rozhodly se vymýtit křesťanství z ulic Ruska, se svátosti stále konaly, kdykoli to bylo možné,“ upozorňuje jeromonach Makarios z ivanovské diecéze.
Mnoho ruských politiků v čele s Putinem navíc považuje pravoslavnou církev za páteř Ruska. Vztah států a církve podle některých odborníků v Rusku překročil klasické sekulární oddělení. Podle kritiků má církev v Rusku za Putinovy vlády až příliš výsostné postavení.
Před koronavirem varuje i vůdce ruské pravoslavné církve
Hlava ruské pravoslavné církve, moskevský patriarcha Kirill, nicméně v neděli nabádal věřící, aby se modlili ze svých domovů. „Vyhněte se návštěvě kostelů,“ citovala jej agentura RIA Novosti.
Přesto nedělní bohoslužby pokračovaly; jednu z nich sám vedl. Vyzval lidi, aby přísně dodržovali pokyny úřadů „dříve, než někdo zemře v našich rodinách“.
K pravoslaví se hlásí nejméně 60 procent ze 144 milionů obyvatel Ruska. Nicméně v neděli do kostelů přišlo méně lidí než obvykle a mnozí měli na obličeji roušky
Rusko má méně případů koronaviru než Lucembursko. Iluze, nebo realita? |
Rusko uvádí přes 1 534 případů nákazy a osm mrtvých, kteří zemřeli na COVID-19. Podle stanice France24 jsou právě nízká čísla důvodem, proč mnozí Rusové neberou hrozbu pandemie příliš vážně.
Z jiných zemí jsou známy případy, kdy právě náboženská shromáždění vedla k šíření koronaviru. V Jižní Koreji většina nakažených lidí byla v určitém kontaktu s kontroverzním náboženským hnutím. Nákazu šířila především tzv. „bláznivá tetka“.
Některé blízkovýchodní země z obav ze šíření nákazy ve svatostáncích zavřely mešity. V Íránu, který je nejpostiženější zemí v regionu, se někteří muslimové přesto rozhodli neakceptovat vládní nařízení a vstup do mešity si vynutili.
