Souhlas španělského Senátu byl posledním krokem, který Severní Makedonii dělil od plnohodnotného členství v NATO. Skončil tak proces ratifikace, při kterém museli vstup balkánské země odsouhlasit parlamenty všech současných členských zemí.
Hned 28 včetně České republiky to stihlo už loni. Na Madrid se čekalo kvůli vleklé vnitropolitické krizi, opakované předčasné parlamentní volby a sestavování nové vlády.
„Dnes ráno Senát schválil protokol o přistoupení Republiky Severní Makedonie k NATO. Okamžitě poté dokument podepsal král Felipe,“ informoval mluvčí španělské horní komory v oficiální zprávě. Ratifikační listina má být nyní do 72 hodin uložena v Trumanově knihovně v Independence v americkém státě Missouri.
Šlo o jediný bod programu španělských senátorů. Kvůli pandemii nového koronaviru španělský parlament sice na dva týdny přerušil všechna jednání, o rozšíření NATO však senátoři chtěli rozhodnout. Pro hlasovalo 231 z 264 španělských senátorů, 21 se zdrželo. Nehlasovali však v budově Senátu, ale elektronicky na dálku. V jednacím sále bylo pouze několik osob nezbytných pro zajištění hlasování.
Rozšiřování NATOSeveroatlantickou alianci založilo v dubnu 1949 dvanáct zemí – Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Spojené státy a Velká Británie. Od té doby proběhlo, podle článku 10 Washingtonské smlouvy, celkem sedm kol rozšíření, během nichž se Aliance rozrostla na současných 29 členů.
|
„Díky tomu všichni spojenci přivítají brzy třicátého člena. Gratulujeme, Severní Makedonie!“ vzkázal v reakci šéf Aliance Jens Stoltenberg.
Protokol o přistoupení Severní Makedonie k NATO podepsal před rokem 6. února v Bruselu tehdejší makedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov s velvyslanci všech členských států Aliance. O dva dny později dokument ratifikoval jako první řecký parlament jako důkaz nových lepších vztahů obou zemí.
Makedonie čekala na pozvánku do NATO už od roku 2002. Prakticky šestnáct let Atény blokovaly zahájení přístupového procesu. Tvrdily, že toto pojmenování přísluší jen oblasti na severu Řecka a požadovaly, aby bývalá jugoslávská republika, která vznikla v roce 1991, užívala jiný název.
Skopje na mezinárodní scéně užívala proto název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM), pod kterým byla země na nátlak řecké diplomacie v roce 1993 také přijata do OSN. Více než 120 zemí světa, včetně Ruska, USA i České republiky, zemi uznávalo i pod názvem Makedonská republika.
Spor v létě 2018 ukončila takzvaná Prespanská dohoda premiérů obou zemí Zorana Zajeva a Alexise Tsiprase o přejmenování země na Republiku Severní Makedonie či zkráceně jen Severní Makedonii.
