Co ukázaly sobotní slovenské volby, které drtivě vyhrálo hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče?
Myslím si, že voliči dali politickým stranám dva vzkazy. Jeden míří ke koalici, které vystavili velmi negativní vysvědčení. Ze čtyřkoalice, která vznikla před čtyřmi lety, jsou dnes tři z těchto stran mimo parlament. A Směr ztratil asi deset procentuálních bodů. To je výsledek jejich vládnutí a důvod k tomu, aby se zamysleli, co všechno mohli udělat jinak. Drtivá porážka to pro stranu není jen procentuálně, ale i kombinací s tím, kdo ji porazil.
Zároveň je tu silný vzkaz pro opozici. Voliči jí řekli, po čem je poptávka. Čtu to tak, že je po výměně Směru a po boji proti mafiánskému státu. Tento signál nejlépe vysílal Igor Matovič. A i proto podle mě vystřelil tak vysoko.
Několik opozičních stran nakonec nemá takové výsledky, v jaké asi doufaly a jaké ukazovaly průzkumy. Na čí úkor získalo OLaNO tolik hlasů? Vyluxovalo voliče zbytku demokratické opozice, nebo spíš získalo nevoliče a příznivce Mariana Kotleby, případně Směru?
Dominantně to jsou opoziční strany a část nevoličů. Na tuto otázku umím celkem sebevědomě odpovědět, protože máme průzkum, který pro naši katedru politologie dělala agentura Focus. Tam jsou přechody voličů vidět. Igor Matovič nebyl schopný sebrat relevantní množství voličů ani Směru ani Kotlebovi.
Pavol Baboš Slovenský politolog Pavol Baboš pracoval v minulosti jako novinář. V současnosti se zabývá politickými institucemi na trhu práce, hospodářskou politikou nebo korupcí. Absolvoval odborné stáže ve Washingtonu, Bruselu nebo Tartu. Pravidelně publikuje v odborných zahraničních časopisech i slovenských médiích. Zdroj: Univerzita Komenského v Bratislavě |
Když se podíváme na výsledky Kotlebovy Lidové strany Naše Slovensko (LSNS), bude mít plus minus totéž co před čtyřmi lety. Procentuálně je to možná o nějaké drobné méně, ale zase je vyšší volební účast. V reálných hlasech tak Kotleba může mít dokonce o pár stovek tisíc víc než před čtyřmi lety. A Směr si v podstatě udržel to, co měl v posledních dvou letech.
Po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky a po odhaleních, která ty vraždy přinesly, preference Směru spadly na úroveň kolem dvaceti procent. Jeho volební výsledek je 18 procent, takže přibližně stejný. Velká část voličů Směru zůstala doma. A přibližně do tří procent přešli ke straně Dobrá volba lídra Tomáše Druckera. I náš výzkum ukázal, že to, co získala Dobrá volba, přišlo v drtivé většině od Směru.
Velký úspěch ve volbách naopak zaznamenala strana Sme rodina, kterou vede Boris Kollár. Čím to podle vás je?
Kollár se zaměřil na sociální věci, ale trochu jinak než Směr. Zatímco ten se orientoval na manuálně pracující a důchodce – a Kollár samozřejmě podporoval i tyto návrhy – Sme rodina cílila hlavně na ženy, matky. A také na chudé lidi z nekompletních rodin, kteří se z různých důvodů museli zadlužit. Dvě nejvýznamnější Kollárovy politiky totiž byly exekuční amnestie a nájemní byty.
Na čem teď bude záviset dohoda OLaNO s ostatními stranami? Tím, že se jich do parlamentu nakonec nedostalo tolik, bude o to těžší, nebo naopak lehčí vládu složit?
Paradoxně si myslím, že to bude lehčí. Už jen z toho důvodu, že bude jednat méně stran. Navíc vypadlo uskupení Progresivní Slovensko/Spolu, které reprezentovalo nejliberálnější vrstvy společnosti. V rámci eticko-kulturních otázek to tak bude homogennější koalice.
Jaká tedy podle vás bude Matovičova vláda? Bude konzervativnější, než se čekalo?
Bude konzervativní. Podle mě bude úspěch, pokud se v mnoha menšinových otázkách udrží status quo. Mám na mysli nejen maďarskou menšinu, ale také ženy a jejich právo na interrupce, nemluvě o párech stejného pohlaví.
Liberálnější Slováky tato vláda může dost nepříjemně překvapit.
Ano. Myslím si, že se minimálně Igor Matovič bude snažit tuto eticky konzervativní rovinu kompenzovat výsledky v oblasti spravedlnosti a možná zdravotnictví. Ve výsledku to za čtyři roky nemusí znamenat pád popularity OLaNO ani nárůst popularity PS/Spolu. Jinými slovy, Matovič se podle mě bude snažit ukázat, že tu jsou jiné důležité věci a ty on řešit dokáže.
Lídři opozičních stran před volbami často říkali, že hodnotové otázky nejsou na stole a že důležité je teď porazit mafii. Odsune proto vláda citlivá témata, aby se kvůli rozdílným názorům nakonec nerozpadla?
Minimálně lídři se o to budou snažit. Na kandidátce OLaNO jsou však i zástupci dalších stran, takže to bude problematické. Před volbami bylo velmi silné křídlo Anny Záborské, která reprezentuje Křesťanskou unii. Ta bude jednoznačně otevírat tato kulturně-etická témata.
Volby vyhrálo Matovičovo hnutí. Na Slovensku skončila vláda zla, řekl Kiska |
Kromě toho tu máme stranu Sme rodina, která dopředu říká, že když bude nějaký návrh považovat za správný, bude pro něj hlasovat, i kdyby byla v koalici dohoda o opaku. To je důležité proto, že minimálně ze strany kotlebovců budou v příštích čtyřech letech přicházet různé návrhy, kterými budou testovat soudržnost koalice. Umím si představit, že pro některé zákony pak bude hlasovat jak Směr, tak právě Sme rodina i někteří poslanci z kandidátky OLaNO.
Bude vláda Igora Matoviče prozápadní a proevropská?
Minimálně ve srovnání s Maďarskem a Polskem ano. Matovič jak v kampani před eurovolbami, tak v této kampani byl relativně proevropský. Stejně tak strana Za lidi, SaS a Sme rodina, přičemž SaS asi nejméně. S klidem bych ji označil za euroskeptickou stranu, ale v čtyřkoalici bude zřejmě nejslabší, takže si nemyslím, že bude moci nějak výrazněji ovlivňovat geopolitické směřování této vlády.
Porážka Směru a odchod koaličních partnerů z parlamentu
Dá se porážka Směru srovnat s pádem premiéra Vladimíra Mečiara? A můžeme výhru OLaNO srovnat s někdejším výrazným úspěchem Směru?
Asi ano. Dá se to porovnat s nástupem Směru, i když faktory jsou jiné. Rovnítko bych mezi Směr a OLaNO dal v tom, že jde o stejně populistické strany, které v kampani využívají stejné populistické nástroje. Na tom je shoda i v odborné literatuře. Trochu jiná je však jejich cílová skupina a jejich sliby. U OLaNO to nejsou primárně ekonomické otázky, ale spíš otázky spravedlnosti.
Jaká teď bude budoucnost Směru? Přijme podle vás Robert Fico zodpovědnost? Hrozí, že skončí ve vězení nebo minimálně u soudu?
To samozřejmě hrozí. I proto si myslím, že Fico tolik bojoval, aby o moc nepřišel. Jeho budoucnost záleží jen a jen na něm. Peter Pellegrini není typ politika, který by se teď otevřeně pustil do souboje s Ficem a který by nedejbože žádal jeho odstoupení a kandidoval proti němu na případném sněmu Směru.
Pellegrini každou svou politickou pozici dostal vysloveně potom, co člověk před ním musel odejít. Pokud se Fico rozhodne zůstat předsedou Směru, nevidím způsob, jakým by ho kdokoliv zevnitř strany dokázal nahradit.
Z parlamentu vypadli oba současní koaliční partneři Směru, tedy Most-Híd a Slovenská národní strana (SNS). Je to tím, že se spojily se Směrem, což jim nyní voliči spočítali, nebo jsou těmi důvody spíš neschopnost stran samotných, například že nesplnily své sliby, vedly špatnou kampaň a jejich lídři neměli přitažlivé vystupování?
Podle mě je to u Mostu a u SNS trochu odlišné. U SNS je to kombinace věcí, o kterých mluvíte. Tato strana šla se Směrem do vlády, v níž se zejména lídr SNS Andrej Danko snažil otevírat socioekonomická témata a mnohá z nich i prosadil. Ale nejsou to témata typická pro SNS, takže i když dané téma otevřel Danko, po jeho schválení sklidil slávu Směr.
Pohádal by se i sám se sebou. Slovensko může řídit neřízená střela Matovič |
Pod tímto tlakem pak podle mě Danko začal dělat věci, které jeho voliči nevnímali dobře. Třeba líbání kapitánských výložek nebo hrozby povalení vlády, kdy Danko poměrně teatrálním způsobem vypověděl koaliční smlouvu a do dvou dní jej Fico uzemnil. Danko se pak do koalice pokaždé vrátil.
U Mostu-Híd je to podle mě dominantně proto, že šel do vlády se Směrem navzdory tomu, že předseda této strany Béla Bugár před volbami v roce 2016 více či méně explicitně řekl, že do ní nepůjde. Navíc se pak rozhodli krýt mnohé kauzy Směru, kvůli čemuž jim postupně odcházeli poslanci a ministři, což Most-Híd připravilo o část slovenských voličů. Českým čtenářům možná něco řekne alespoň jméno Lucia Žitňanská, jedna z nejvýraznějších ministryň spravedlnosti.
Co Slovensku přinesla vláda Směru a jeho partnerů? Najdete mezi tím, co prosadila či zavedla, něco pozitivního?
Velmi těžko něco takového hledám. Shoda mezi politology byla, že směrácké vlády byly vlády údržbářské. Neměly vizi, kam se posunout nebo jak věci perspektivně měnit. Spíš jen opravovaly, co se pokazilo. Ale toho, co Směr pokazil, je poměrně dost. Vyzdvihl bych tři sektory, které i lidé v různých průzkumech označovali za nejproblematičtější: Justice nebo v širším pojetí spravedlnost, pak školství a zdravotnictví.
Ve školství je největší problém, že v něm Směr nic neudělal. V mnoha ohledech tak funguje stejně jako v devadesátých letech, přičemž mnoho jiných věcí se od té doby změnilo. Ve zdravotnictví se nedělaly žádné reformy a navíc se do systému dostala Penta a další skupiny, které podle různých indicií prodražovaly nákupy materiálů a techniky, což tady způsobilo nedostatek zdrojů. Je to jedna z věcí, které chce Igor Matovič napravit.
Zbývá justice...
Tam došlo k vytvoření jakési až paralelní struktury či státu ve státě. Dnes vidíme velký boj dvou skupin v policii i justici. Jedna skupina profitovala z vlády Směru a druhá se postavila na odpor.
Tento boj ani zdaleka není vyhraný. Stále se nedá říct, že by ti čistší nebo proreformnější měli navrch. Vidíme to i na tom, že soudní rada už několik měsíců nedokáže zvolit předsedu Nejvyššího soudu, či na tom, že padla různá obvinění u nejvyšších představitelů policejního sboru. Matovič toto chce a bude muset řešit, protože to zajímá veřejnost. Kvůli tomu také vyhrál volby.
Podaří se mu podle vás odstřihnout Slovensko od mafie?
Na sto procent asi ne. Nějaká forma mafie existuje v každém státě, i na Západě, i ve Skandinávii nebo Spojených státech. Jestli se mu to podaří zlepšit? Myslím si, že potenciál má. Důležité bude, kdo se stane ministrem vnitra a ministrem spravedlnosti. V létě by měl parlament volit nového generálního prokurátora a v příštím roce se bude vybírat nový šéf speciální prokuratury, která řeší ty nejzávažnější kauzy. Oba jsou velmi důležité osoby celého justičního systému. Pokud se to podaří, přinese to velkou šanci, že bude úspěšný i boj proti mafii.
Zachytila jsem komentář, který varoval lidi, aby z Matoviče nebyli tak nadšení, protože v nadsázce šel do kampaně s heslem „všeci kradnú“, což nám v Česku jednoho politika připomíná. Nemůže to nakonec s Matovičem dopadnout podobně jako s Andrejem Babišem, který se chová výrazně jinak, než kdysi v kampani sliboval?
Oba vyrostli na jednom tématu či problému. Rozdíl mezi nimi však vidím v tom, že Igor Matovič neříká, že chce řídit stát jako firmu. Tento technokratický přístup, který Babiš má, u Matoviče absentuje. Samozřejmě rozdíl je i v historii obou mužů. Babišova podnikatelská minulost je trochu jiná než u Igora Matoviče.
